Jednotka intenzivní péče. Ilustrační snímek.

Jednotka intenzivní péče. Ilustrační snímek. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Lékaři a sestry mizí, první zavřela jipka v Novém Bydžově

  • 1
Nedostatek lékařů a zdravotních sester se stává čím dál větším problémem. V nemocnicích se kvůli němu omezuje provoz a končí oddělení. Kraj proto chystá novou koncepci zdravotnictví, která by měla situaci pomoci zvládnout.

Už v říjnu musela hradecká fakultní nemocnice zrušit celonoční pohotovost. Trutnovská nemocnice zase nedávno omezila provoz na lůžkovém oddělení interny a od 1. ledna skončil provoz na novobydžovské jednotce intenzivní péče (JIP). Důvod je ve všech případech stejný: nedostatek lékařů a zdravotních sester.

Tento problém mnozí odborníci označují za časovanou bombu. Nejnovější vybuchla v novobydžovské nemocnici. Pacienti, kteří od Nového roku potřebují neodkladnou péči a hospitalizaci na JIP, musí podstoupit převoz buď do Jičína, nebo do Hradce.

„Samozřejmě se mi to vůbec nelíbí, na to riziko jsem upozorňoval už před rokem,“ říká novobydžovský starosta a současně krajský zastupitel Pavel Louda.

Která nemocnice a oddělení jsou další na řadě? Hejtmanství věří, že se stavidla podaří zavřít.

„Nepředpokládám, že v dohledné době dojde k něčemu podobnému,“ říká krajská radní pro oblast zdravotnictví Jana Třešňáková, ale zní to spíš jako přání.

Nesnáze spojené s odchody kvalifikovaných odborníků má ambici řešit nová krajská koncepce zdravotnictví na období 2016 až 2020, na které se podíleli úředníci hejtmanství, ale i 130 expertů včetně lékařů a ekonomů.

„Zdravotnický personál je to nejcennější, co zdravotnická zařízení v současné době mají. Je proto nutné společně hledat cesty, jak jej v našem kraji udržet a jak vychovat odborné pracovníky pro budoucí období,“ prohlašuje Třešňáková.

Objevují se však názory, že koncepce žádný účinný recept nenabídne. „Podle mě je bezzubá, protože lidi buď nejsou, nebo je vůbec nemotivují nabízené podmínky. Štve mě, jak neuvěřitelným způsobem narůstá byrokracie a stavy úřednictva, které je jen na obtíž. Naopak tam, kde bychom potřebovali posílit - tedy ve zdravotnictví nebo školství - se vůbec nic neřeší,“ kritizuje Louda.

V krajských nemocnicích v Náchodě, Jičíně, Trutnově a Dvoře Králové nyní chybí asi 30 lékařů, nejhorší je situace na internách, neurologiiích, ARO, LDN či na odděleních gynekologicko-porodnických. Přitom na odchodu mohou být brzo další lékaři, aniž by šli za lepším do zahraničí.

Lékaři půjdou do penze, varují nemocnice

„Nyní máme 21 procent lékařů ve věkové kategorii nad 60 let, mezi 50 až 59 lety je 24 procent lékařů,“ vypočítává Třešňáková.

Skepsí ke krajské koncepci se netají ředitel trutnovské nemocnice Roman Koudele.

„Problém může řešit přinejlepším jen částečně, například zlepšením některých podmínek, aby se královéhradecké zdravotnictví stalo pro potenciální pracovníky zajímavější než v jiném kraji. Řešení ale především musí být centrální, protože lékaře a sestry hledají všude,“ upozorňuje šéf nemocnice, jež kvůli pěti chybějícím sestrám omezila provoz lůžkového oddělení interny.

„Podobné nebezpečí jako je uzavřená JIP v Novém Bydžově nám akutně nehrozí, ale co není na pořadu dne, můžeme řešit třeba už za týden. Počet zdravotnického personálu máme skutečně na hraně a kdyby třeba na menším oddělení otěhotněly dvě sestry, bylo by to pro nás velmi obtížné,“ dodává.

Problém zatím došel nejdál v Novém Bydžově. Místní JIP měla tři lůžka a léčili se zde například pacienti s dechovými obtížemi, lehčím srdečním selháním, otokem plic či při komplikacích cukrovky. Vybavení zůstane k dispozici interně, která zároveň rozšíří příjmovou a pohotovostní ambulanci.

„Městu nezbývá nic jiného než tomuto neutěšenému stavu jen přihlížet. Lékařům jsme nabízeli byty, to je ale maximum, co pro ně můžeme udělat. O naší situaci jsem jednal na úrovni krajské rady, bylo mi ale řečeno, že to sice problém je, ale týká se celé republiky,“ říká Louda.

Zrušená „jipka“ podle kraje pro město nepředstavuje vážný problém.

„Péče je zajištěná v jiných nemocnicích, máme i dohodu se záchrankou. Interní oddělení normálně funguje dál,“ ubezpečuje Třešňáková.

Hejtmanství nedělá starosti ani konec hradecké celonoční pohotovosti, která nově slouží jen do 22 hodin. „Stalo se to z personálních i ekonomických důvodů. Dělali jsme si průzkum a celonoční lékařská pohotovost byla velice málo využívána,“ vysvětluje krajská mluvčí Martina Götzová.