Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jako malý kluk hrál v Babičce, jiný komparzista ze Skalice už nežije

  8:54aktualizováno  8:54
Jaké to je být hercem, si Jiří Samek coby čtrnáctiletý kluk vyzkoušel jako komparzista ve filmové Babičce z roku 1940. Bývalý skalický kronikář tvrdí, že z někdejších komparzistů žije už jen on.

Dlouholetý českoskalický kronikář Jiří Samek se objevil ve filmu Babička jako ministrant. | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Když v září roku 1940 filmový štáb na dva týdny obsadil Českou Skalici, v protektorátním čase to byl pro městečko hotový svátek. Hotely Exner a Hronek měly plno a terno to bylo i pro místní živnostníky.

Leckdo z města si dokonce ve filmu zahrál jako komparzista. Dnes pětaosmdesátiletý Jiří Samek se objevil ve filmu jako ministrant. Dlouholetý českoskalický kronikář říká, že jiní členové komparzu už asi nežijí.

Při natáčení filmu. Babička s dětmi, s režisérem Františkem Čápem (vpředu) a...

Při natáčení filmu. Babička s dětmi, s režisérem Františkem Čápem (vpředu) a scénáristou Karlem Hašlerem.

Babička: Terezie Brzková, Barunka: Nataša Tánská, Jan: Jiří Papež, Vilím: Jiří

Babička: Terezie Brzková, Barunka: Nataša Tánská, Jan: Jiří Papež, Vilím: Jiří Krchňavý, Adélka: Jitka Dušková, pan otec mlynář: Theodor Pištěk

"Ministroval jsem v kostele, a proto si mě také filmaři vybrali. Se mnou jsou ve filmu ještě vidět na záběrech z procesí Jaroslav Čapek a pak syn kostelníka Zákravského. Všechny věci jsme měli půjčené z kostela, křížek i dvě korouhve," popisuje amatérský historik, který skalickou kroniku vedl třicet let.

Komparzisty z České Skalice postrkoval Karel Hašler

Filmaři si ve městě najali tři skupiny komparzistů. Jedni šli jako procesí do Svatoňovic, malá kumpanie vojáků v bílých uniformách pochodovala kolem Větrníku a další lidé si zahráli ve scéně z oslavy dožínek na ratibořickém zámku.

Čápova Babička

Premiéra filmu byla v listopadu 1940 v pražské Lucerně, v Brně a Moravské Ostravě, třináctkrát ji hráli také v České Skalici. Už během natáčení si filmaři v tamním kině pouštěli vyvolané záběry.

Válečný film režíroval mladý František Čáp, babičku ztvárnila Terezie Brzková, Viktorku Jiřina Štěpničková, černého myslivce Gustav Nezval a Barunku mladičká Nataša Tanská.

Kromě válečné Babičky natočili filmaři ještě dvě další, jedna je z roku 1921 a poslední pochází od režiséra Antonína Moskalyka z roku 1970.

"Chovali se k nám jako dětem docela zdvořile. Písničkář Karel Hašler, který tam působil jako poradce, nás postrkoval, kudy máme chodit. O honoráři se s námi nikdo nebavil, prostě jsem za dva dny natáčení dostal čtyřicet korun," usmívá se pamětník Samek, jenž o filmové Babičce vyprávěl nedávno na besedě ke 150. výročí úmrtí Boženy Němcové.

Válečný film režíroval mladý František Čáp, babičku ztvárnila Terezie Brzková a Barunku mladičká Nataša Tanská. O ní se traduje, že si ji jeden z šéfů barrandovských ateliérů vybral na plovárně ve Zlíně.

Barunce filmování otec zakazoval

Tatínek jí prý filmování zakazoval, takže Lucernafilm jí nakonec zaplatil stejný honorář jako představitelce babičky, aby ji vůbec získal. Idylický obrázek z historie filmaři natočili, aby v těžké době povzbudili národní cítění.

Zrovna začátkem září 1940 zatkli v České Skalici tehdejšího starostu Františka Zemana. Ten pak strávil celou válku v koncentračních táborech a osvobození se dočkal až v Buchenwaldu.

V září také Skalice zažila přesuny nákladních a osobních aut německé armády k hranici nebo přelet asi stovky německých bombardérů. O rok později potkal smutný konec Karla Hašlera, který zemřel v koncentračním táboře Mauthausen.

Filmaři natáčeli od začátku září na Starém bělidle, v údolí, v rýzmburském altánu anebo na Pohodlí, kde postavili improvizovaný Viktorčin splav. Se svolením tehdejšího majitele Bedřicha Schaumburga-Lippe směli natočit dožínkovou scénu s paní kněžnou přímo před zámkem v Ratibořicích. "Schaumburgovi se však nelíbilo, když mu do parku vlezlo víc čumilů, než kolik bylo členů komparzu," vzpomíná kronikář.

Terezii Brzkovou příst nenaučili, zahrály si i tátovy slepice

Vzpomíná, jak filmaři chtěli natočit babičku, kterak přede len, jenže jí to už nikdo neuměl předvést. U dědečka pana Samka nakonec našli mladou Slovenku, která to však Terezii Brzkovou učila bez úspěchu, takže nakonec jsou v záběru jen dovedné ruce slovenského děvčete.

Fotogalerie

"V tom filmu jsou i naše slepice. Napřed filmaři natočili, jak babička sype zrní naprázdno na Starém bělidle a pak to doplnili o záběr slepic ze dvora mého táty," směje se Samek.

Když se bláznivá Viktorka před kamerami romanticky proháněla po ratibořických loukách, Samkův dědeček narozený roku 1864 prý dost lamentoval. Filmaři ji podle něj moc rozmazlovali, vždyť to přece byla k svému stáří venkovská tulačka a pobuda. Spávala prý na sadě u jejich sousedů v boudě ve Zlíči.

Fotky schovávají Českoskaličtí dodnes

V leckteré českoskalické domácnosti ještě lidé uchovávají řadu fotografií z natáčení. Filmaře totiž celých čtrnáct dní doprovázel skalický prodejce fotoaparátů pan Rumples, který snímky později vystavil a lidé si je mohli objednat a zakoupit.

"Po svém dědečkovi Jaroslavu Laušmanovi, který se s filmaři kamarádil, jsem zdědila album těchto fotografií i s podpisy herců," říká třeba Olga Faltová. Kronikář přiznává, že Babička je sice krásně napsaná, ale on v ní čte, jen když potřebuje něco vyhledat do svých výkladů. Oproti dnešku zachycuje úplně jinou dobu.

"Je to vzpomínka, jak by měla vypadat dobrá česká rodina. Jenže dnes je třicet tisíc svateb, třicet tisíc rozvodů a ještě v té statistice chybí, kolik se rozejde těch, kteří žijí na psí knížku."





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V červenci začala stavební firma s opravami silnic k přechodu na česko-polské...
Lidé píší petici proti otevření přechodu pro auta, silnice už se staví

Části usedlíků a chalupářů v Machovské Lhotě na Broumovsku se příčí chystané otevření silnice na česko-polské hranici pro auta. Přestože silničáři již mají...  celý článek

Bludiště v kukuřici v Hradci Králové.
VIDEO: Podívejte se do kukuřičného bludiště kousek od centra Hradce

Nedaleko centra Hradce Králové, v poli naproti bývalé Gumovce, vzniklo bludiště v kukuřici. Otevřela ho tam firma z Rychnova nad Kněžnou, která po celém Česku...  celý článek

Nevypadají zrovna jako praví turisté. Václav Havel, Alexandr Vondra, Jáchym...
Stopy Charty v Krkonoších. Kde se Havel a spol. scházeli s Poláky

Mobilní aplikace organizace Post Bellum, která sbírá příběhy, na něž by se nemělo zapomenout, nabízí krkonošskou trasu přibližující místa, kde se scházeli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.