Obyvatelé Slezského Předměstí, kteří s kácením nesouhlasí, založili facebookové...

Obyvatelé Slezského Předměstí, kteří s kácením nesouhlasí, založili facebookové stránky s ironickým názvem Zeleň na Slezském nechceme. (13.2.2015). | foto: Lukáš Urban

Kácení bříz rozhádalo obyvatele. Jedněm stín vadí, druzí za něj děkují

  • 1
Úředníci a dva nesmiřitelné tábory odpůrců a zastánců kácení se sešli na královéhradeckém Slezském Předměstí. Úředníci se snažili vysvětlit, proč je nutné stromy pokácet. Měly jít pod pilu už v únoru, petice však projekt zastavila.

Eutanazie či anihilace. I takové výrazy padaly na čtvrtečním setkání obyvatel hradeckého Slezského Předměstí se zástupci města, kteří obhajovali projekt revitalizace vnitrobloků v ulicích Markovická a Gagarinova, což si vyžádá pokácení desítek stromů. Část lokality kácení stále odmítá.

Když se začátkem letošního roku objevily na desítkách stromů na Slezském Předměstí výhružně vypadající oranžové puntíky, začalo to lidem vrtat hlavou (více zde). Zjistili, že označené dřeviny chtějí technické služby co nejdříve pokácet, proto urychleně sepsali petici, kterou na internetu podepsalo půl druhého tisíce lidí.

Kácení se podařilo zastavit. Také donutili město přehodnotit projekt revitalizace území v ulicích Markovické a Gagarinově a okolí (podrobnosti čtěte zde). Minulý týden svolala radnice veřejnou schůzi s obyvateli, na které si chtěli vysvětlit, jak budou pokračovat dál.

Vyhrocená debata se strhla kolem padesátky bříz, které mají jít k zemi kvůli stáří.

„Bříza je krátkodobý druh. Ty, které tam byly vysazeny, rostou už zhruba 50 let a dostávají se do stavu, kdy je napadají dřevokazné houby, začínají prosychat a tvoří se v nich dutiny,“ upozornila Jaroslava Raková z hradeckého magistrátu, která projekt obyvatelům Slezského Předměstí představovala.

„Ale my je tam chceme!“ vyrušovala jedna z obyvatelek, která neustále nahlas vyjadřovala svůj názor.

Břízy podle Rakové vyrostly mezi domy před 50 lety proto, aby rychle zaplnily prostředí, než dorostou další stromy, například duby.

Petice některé stromy zachránila, ale jen na pět let

Úředníci už po protestu ze začátku roku projekt pozměnili, rozdělili ho do etap a znovu prošli jeden strom po druhém. Některým dali ještě pár let šanci, avšak upozornili, že i ty budou muset jednou padnout, hlavně kvůli jejich stavu.

„Stav veřejné zeleně nejde zakonzervovat, je to neustálý proces, na který má vliv počasí a další okolnosti. Stromy, které dožívají, jednou musí jít pryč, protože my nejsme schopni zajistit, aby se při větru nerozlomily nebo z nich nespadla větev,“ vysvětloval Daniel Jeřábek z městské zeleně.

Současný problém, kdy je třeba vykácet velké množství stromů, podle něj vznikl v minulosti, kdy se první hradecké panelové sídliště stavělo.

„Tehdy přijely náklaďáky, vyložily se stromky a tamní lidé je v akci zet zasadili, kam chtěli,“ pojmenoval největší problém Jeřábek. Kvůli tomu stromy často prorůstají korunami a velkou blízkostí se vzájemně likvidují.

Lidem, kteří nesouhlasí s kácením, se nelíbí především to, že má padnout na devadesát stromů, ale město jich vysadí mnohem méně, pouhých osmnáct.

„Cílem úpravy není udělat to samé, co tam bylo, ale prostor zkvalitnit,“ řekla Raková, za což si vyloužila další nespokojené pokřikování.

Jedněm stromy stíní, druhé chrání před sluncem

Mezi obyvateli předměstí jsou dva tábory, neboť nešikovně vysázené stromy stíní byty.

„Lidé, kteří je mají na východ, musí celé dny svítit, protože slunce se tam objeví maximálně dopoledne a pak už jim jen před okny stíní vysoké stromy. Naopak těm, kteří mají okna na západ, především v létě pere slunce do oken až do večera, takže vzrostlé stromy vítají. Ostatně, pomohly nám přežít letošní vedra,“ vysvětlila úředníkům situaci jedna z obyvatelek lokality, která se nepředstavila.

Projekt revitalizace vznikl na radnici poté, co úředníci dostávali od jednotlivých obyvatel žádost o pokácení stromů, které se jim zdají nebezpečné. Vše zaštítilo bytové družstvo Jánošík, jehož představitelům vadilo, že v lokalitě vznikly nové chodníky, které však staré stromy svými kořeny ničí.

„Tím, že podnět vzešel přímo od občanů, jsme měli za to, že bude mít velkou podporu,“ pokrčil rameny Jeřábek.

Kvůli přerušení projektu se mohou hradecké Technické služby do kácení pustit nejdříve na začátku příštího roku. Stromy, kterým ještě projektant dal šanci, by měly vydržet do druhé ze tří etap. Ty mezi sebou budou mít minimálně pětileté rozestupy.