Půtky kolem památkové ochrany pro Kačerov u Zdobnice v Orlických horách rozseklo ministerstvo kultury. Od minulého týdne je v právní moci dokument, podle nějž část vsi v okolí kostela svaté Kateřiny dostala plošnou památkovou ochranu.
Do budoucna by to mělo zaručit, že ves si zachová urbanistickou skladbu území. Každý zásah do domů, veřejných prostranství či dřevin musí uchovat jejich kulturní hodnotu. V podhorské vsi se řada poloroubených stavení dochovala hlavně díky chalupářům.
„Rozhodli jsme se to neoslavovat. Naše následující kroky spočívají spíše v tom, že vstupujeme postupně v jednání s obcí Zdobnice a s památkáři, abychom si ujasnili, jaké možnosti nás čekají a zdali bude pro kačerovské chalupáře zpracován nějaký základní manuál. Aktuálně také řešíme situaci kolem kostela, možnosti výměny krytiny, opravy zdi na hřbitově a další. Takže oslavujeme spíše zájmem a prací,“ říká tesař Miroslav Uškrt ze spolku Údolí Kačerov, který je jedním ze tří trvale žijících obyvatel vesnice.
Fotogalerie |
Kačerov je prvně doložen k roku 1577. I když až do poloviny 17. století býval českou vesnicí, později převážili Němci. Před druhou světovou válkou tam žilo 317 usedlíků v 87 domech.
Tesařovu chalupu postavili Němci před dvěma sty lety a obývali ji v několika generacích, po jejich odsunu po druhé světové válce koupila dům rodina Branbergerových. Vesnička totiž zaujala předválečnou filmovou hvězdu Evu Šanovcovou Gerovou (původním jménem Branbergerovou), která pro chalupaření získala členy rodiny nebo své vrstevníky. V dolní části vsi se tak po roce 1947 začali starat o osmnáct opuštěných a tehdy vykradených stavení.
Kačerov je součástí Zdobnice a do památkové zóny se dostala jeho nejzachovalejší část. Zůstává tam i přes dřívější ztráty jedinečný soubor převážně roubené lidové architektury charakteristické pro oblast Orlických hor.
Zastoupeny jsou především přízemní chalupy východosudetského typu z přelomu 18. a 19. století s chlévní dispozicí, roubenými světnicemi a zděnými zadními částmi, bedněnými štíty a přístavky.
Zatímco horní část obce zanikla, chalupy v údolí kolem Liberského potoka i s kostelem, sochami či mostky tvoří malebný celek. Kvality Kačerova posoudil architekt Jan Pešta, který se problematikou historických vesnických sídel dlouhodobě zabývá. Národní památkový ústav pak přizval svého specialistu na památky lidové architektury Pavla Bureše.
„Prohlášení památkové zóny má význam především jako opatření k uchování kulturních hodnot nemovitostí, které nejsou kulturními památkami, a k vytvoření optimálních podmínek pro zachování prostředí kulturních památek,“ vysvětlil ředitel josefovského pracoviště Národního památkového ústavu Jiří Balský. Podobně zachovalým vesnickým celkem jsou nedaleké Šediviny.
Část osadníků byla proti vyhlášení zóny. Namítali, že je nesmysl, aby se do ní dostaly i chaty ze 70. a 80. let naproti kostelu. Nechtějí prý být ani násilně zřízeným skanzenem, ani atrakcí pro turisty. Penzistům, kteří v podhorské chalupě tráví celý půlrok, se nelíbilo, že je čeká další běhání po úřadech. Někteří namítali, že se o zónu snaží jen hrstka lidí.
