Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Český lékař se vzdal místa primáře v USA, vyrazil na misi do Afriky a Asie

  18:55aktualizováno  18:55
Kardiolog David Kovář, původem z Hradce Králové, pracoval jako primář na klinice v americkém Coloradu. Rozhodl se však vzít rodinu a na rok vyrazit do Afriky a Asie, aby tam léčili a pomáhali místním.

David Kovář ošetřuje zraněné týden po zemětřesení v Nepálu. | foto: archiv Davida Kováře

Lékař si tak zamiloval cestování, že se už léta snaží propojovat medicínu s cestami po celém světě. Pro mnohé na neuvěřitelnou cestu se vypravil i s manželkou a dospívajícími dětmi.

V jihoafrickém Johannesburgu si pořídili terénní vůz, do něho naskládali veškeré vybavení a vyrazili. Najezdili 30 tisíc kilometrů, projeli řadu afrických zemí a pracovali v Zambii, Rwandě, Keni a Etiopii.

Fotogalerie

„Je nutné, abyste vy sám byl soběstačný, a až potom můžete být prospěšný někomu dalšímu. Hlavně nesmíte být závislý na místních obyvatelích, kteří naopak od vás potřebují pomoc. Pořídili jsme si terénní auto, kde jsme si vozili vše potřebné včetně jídla, vody a celého zdravotnického vybavení,“ popisuje Kovář.

Rodina Kovářových spala většinou ve stanech, které měla připevněné na střeše vozu: „Pomáhali jsme v řadě nemocnic, ale auto byla naše základna, do které jsme se vraceli. Bez toho by to nešlo. Poskytovali jsme lékařskou péči i vzdělání místním zdravotníkům, protože jsem přesvědčen, že předání znalostí je stejně důležité jako poskytování lékařské péče.“

Posedlost cestováním. A srdcem

Cestování je pro uznávaného lékaře obsese už od dětství. „Jakmile se otevřely hranice, odjel jsem ještě jako medik do Anglie, kde jsem dělal asistenta zdravotních sester. Po medicíně jsem rok pracoval na klinice v Hradci Králové a po zkouškách odešel natrvalo do Spojených států. V Americe jsme žili sedm let, pak se na čas přestěhovali na Nový Zéland a do Austrálie. Všude jsem pracoval jako kardiolog,“ říká.

Přestože má velkou chuť pomáhat, uvědomuje si, že charita a cestování je vlastně dost drahá záležitost, jelikož pro nedostatek infrastruktury je Afrika relativně drahým kontinentem. „V Africe platí, že musíte zaplatit dost peněz, abyste vůbec mohli někomu pomáhat,“ tvrdí.

V terénním autě měli namontované další dvě nádrže na benzin, ledničku, dvě nádrže na vodu, propanovou bombu s vařičem a extra úložný prostor na velké množství lékařských zásob. „Táhli jsme s sebou fyziologické roztoky, antibiotika, stříkačky. Kvůli vysoké kriminalitě jsme také v autě měli rafinovaně zamaskovaný trezor. Samozřejmě neprozradím, kde přesně,“ usmívá se.

Cestu Afrikou podnikli před dvěma lety. Paní Kovářová je také lékařka, děti chodily do školy. „Bylo jim 18 a 14 let. Dcera, která zrovna skončila v Americe gympl a chystala se na univerzitu, požádala o odklad studia. Věděli jsme, že samotná cesta bude pro děti obrovská škola a dá jim víc, než kdyby jen seděly v lavici. Chtěli jsme dětem ukázat, jak je důležité pomáhat ostatním v nouzi,“ pokračuje.

Aby vše přežili ve zdraví, vybrali si země, které jsou ještě relativně stabilní. „Ale například přejezd z Keni do Etiopie jsem absolvoval sám, protože tam zrovna v jedné části země řádily milice Al-Šabáb. Děti za mnou s manželkou přiletěly. Někdy jsme museli improvizovat, párkrát jsme zapadli a měli různé komplikace, ale jinak jsme všechno zvládli bez větších problémů.

Kopali, natírali i měřili tlak

Dcera se synem byli rodičům k ruce, zastávali roli zdravotních sester. „Měřili domorodcům tlak, psali chorobopisy, ženě pomáhali s preventivními programy. Často bylo nutné pomoct s čistě manuální prací jako údržba nemocnice, pomoct při kopání studny či natírání. To víte, přijedete tam a snažíte se dělat, co je potřeba,“ říká kardiolog.

Všudypřítomným problémem byl podle Davida Kováře přístup k pitné vodě: „V Zambii jsme například zjistili, že vyvrtaná voda, kterou místní konzumovali, je kvůli podzemním solným pásmům slaná, což u místních způsobilo, že v dané oblasti skoro všichni měli hypertenzi.“

Opustit renomovanou pozici na coloradské klinice a na rok zmizet na jiný kontinent nebylo pro kardiologa Kováře jednoduché. „Musel jsem se vzdát pozice primáře, dát výpověď, což je z profesního pohledu velké riziko. Nakonec to dobře dopadlo, a když jsem se vrátil, nastoupil jsem zpátky do nemocnice na víceméně stejné místo,“ vzpomíná.

Plán přetrhlo zemětřesení

Ani v Nepálu, kam česko-americký lékař taky odjel předávat zkušenosti, neměl žádnou pohodu. Jeho původní plán - vybudovat v jedné z tamních nemocnic kardiovaskulární program - zhatilo ničivé zemětřesení, které Nepál postihlo před dvěma lety.

„Po pár dnech jsem jel pomáhat do nejvíce postižených míst. Přijel jsem tam asi pět dní po tragédii. Velká traumata už byla ošetřena, pořád ale byli ve vesnicích lidé, kteří potřebovali pomoct. Chybělo jídlo i voda. Vždy dopoledne jsme nakládali na náklaďák rýži a fazole, to byla tvrdá fyzická práce. Ve vesnici jsme pak vybudovali polní kliniky, kde jsem ošetřoval běžná zranění,“ dodává.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Pozůstatky vesnice Debrné u Trutnova.
Debrné u Trutnova je vesnicí duchů, obyvatele vyhnala válka i odkaliště

Ještě před 70 lety bylo Debrné u Trutnova pulzující obcí, po odsunu sudetských Němců začala devastace. Přítomnost lidí v současnosti připomínají už jen...  celý článek

Po bouři s derechem vznikl na Trutnovsku rozsáhlý lesní polom. Lidé se pustili...
Trutnovsko svolává po smršti brigády, v lese hrozí přemnožení kůrovce

Z lesů na pomezí Náchodska a Trutnovska je po nedávné bouři s jevem derecho pustina, následky pohromy odstraňují také vesnice kolem Úpice. Libňatov svolal...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.