Nastupování je ta lehčí část. (19. března 2015)

Nastupování je ta lehčí část. (19. března 2015) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Každý pátý úraz v Krkonoších byl těžký, dva lidé letos na horách zemřeli

  • 2
Sněhové podmínky nebyly letošní zimu ideální, lyžařská sezona se rozjela až kolem Vánoc, přesto horská služba v Královéhradeckém kraji zasahovala u více než dvou tisíc úrazů, z nichž nejméně jedna třetina byla vážných. V Krkonoších zemřeli dva lidé.

Jeden z nejhorších úrazů končící lyžařské sezony se stal v malém skiareálu v Olešnici v Orlických horách na Rychnovsku. Mladá žena tam 10. února při přípravě slalomu upadla na jeden a půl metru dlouhou laminátovou tyč tak nešťastně, že si propíchla stehno. Aby záchranáři ženu mohli ošetřit, museli si od správce vleku půjčit pilu a tyč na obou stranách odříznout.

„Mohlo by se zdát, že když sněhové podmínky nebyly ideální, zasahovali jsme méně. Ve skutečnosti to tak ale nebylo. Počet úrazů se oproti předchozím zimním obdobím příliš nelišil,“ říká náčelník horské služby pro oblast Orlických hor Josef Hepnar (o loňských úrazech jsme psali zde).

V Orlických horách měli horští záchranáři nejvíce práce v nejnavštěvovanějších skiareálech v Čenkovicích, Deštném a v Říčkách. „Vážné úrazy byly i v menších střediscích. Příkladem je Olešnice. Žádný smrťák jsme ale letos neměli,“ doplňuje Hepnar.

Také v Krkonoších na sjezdových tratích nikdo nepřišel o život. Těžkým zraněním však končil každý pátý úraz. Dvě úmrtí v Krkonoších souvisela s náhlou srdeční příhodou. Šlo o běžkaře v Harrachově a ve Špindlerově Mlýně. Oba případy se staly v lednu (více čtěte zde).

Nebyla nouze o dramatické případy

„Každá zimní sezona je něčím specifická a ani ta uplynulá nebyla výjimkou. Začala poměrně pozdě a to se odrazilo na celkovém počtu úrazů. Ošetřili jsme o 150 úrazů méně,“ říká náčelník krkonošské horské služby Adolf Klepš.

V Krkonoších a v Orlických horách byla zimní sezona z hlediska skladby a počtu úrazů průměrná. Přesto nebyla nouze o dramatické případy. Jako třeba ten ze 17. ledna, když se třiatřicetiletý snowboardista těžce zranil při sjíždění lesní cesty z Modrého dolu do Pece pod Sněžkou. Do příjezdu horské služby mu pomáhali okolojedoucí skialpinisté (více čtěte zde).

Horští záchranáři v Krkonoších, kteří mají v živé paměti dvě laviny z loňského února, z nichž při jedné zahynul lyžař (psali jsme zde), letos ve volném terénu příliš nezasahovali. V Krkonoších horská služba dokonce vyhlásila jen druhý stupeň lavinového nebezpečí z pětistupňové škály.

„Díky menšímu spadu sněhu a klidnější povětrností situaci bez větších výkyvů nedocházelo k žádným větším návějím. Také proto pátracích akcí ve volném terénu bylo minimum. Lavinové nebezpečí po celou zimu bylo nízké,“ říká Klepš.

Horští záchranáři nejčastěji zasahovali na sjezdových tratích. Na vině byli ve většině případů neopatrní nebo bezohlední lyžaři, kteří nerespektovali pravidla.

„Přírodního sněhu bylo pomálu a lyžovalo se především na technickém sněhu, který je tvrdší a má svá specifika a je potřeba tomu přizpůsobit způsob jízdy,“ upozorňuje Klepš.

Podle něj jsou čeští lyžaři v Krkonoších ukázněnější než zahraniční návštěvníci. „Na sjezdovkách poměrně často docházelo ke srážkám lyžařů, k vyjetí ze sjezdových tratí a k nárazům do pevné překážky. Takové případy často končí těžkými úrazy. Každý pátý úraz byl těžký,“ říká Klepš.

Nejen v Krkonoších, ale i v Orlických horách patřily mezi nejčastější zranění ošetřená horskou službou poranění kloubů či zlomeniny a pohmožděniny způsobené při lyžování a snowboardingu.

Nejvyšší počet úrazů v Česku hlásí Krkonoše

Krkonošská horská služba vyrážela mimo sjezdovky nejčastěji do lokalit, které jsou návštěvnicky atraktivní, jako je třeba pramen Labe, vrchol Sněžky nebo okolí Luční a Labské boudy. „Zasahovali jsme i ve volném terénu, ale nešlo o žádné velké plošné akce. Zásahů mimo sjezdovky je vždy procentuálně méně,“ říká Klepš.

Zatímco na sjezdových tratích horským záchranářům už práce skončila, jejich pozornost se upírá na hřebeny. V nejvyšších partiích Krkonoš ještě leží slušná vrstva sněhu, která láká běžkaře i turisty.

„Teď už se většina naší práce bude odvíjet na hřebenech a ve volném terénu. Kromě toho musíme dát po sezoně veškerou techniku dohromady. Po zimní sezoně přichází na řadu servis technického vybavení,“ dodává Klepš.

V Krkonoších horští záchranáři zasahovali u 2 203 případů, což je nejvyšší počet v celém Česku. V Jeseníkách to bylo 785 zásahů a třetí příčku v republice obsadili s 657 zásahy záchranáři v Orlických horách.

„Je to logické, Krkonoše každoročně přilákají nejvíce lyžařů. Mnoho nebezpečných situací by přitom bylo možné vyloučit zvýšením opatrnosti a ohleduplnosti k druhým. Právě bezohlednost lyžařů, kteří jezdí příliš rychle a neberou ohledy na ostatní, může za mnohá zranění,“ uvádí náčelník Horské služby ČR Jiří Brožek.