Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Kotěra v novém světle: Byl proslulý architekt silák a krasavec?

  9:40aktualizováno  9:40
Nová kniha Jan Kotěra v Hradci od Ladislava Zikmunda Lendera boří mýty okolo zakladatele moderní české architektury. Slavného tvůrce budovy hradeckého muzea ukazuje ve všech souvislostech a obsahuje řadu dosud nepublikovaných plánů a návrhů.

Okresní dům v centru Hradce Králové mezi lety 1904 a1922. | foto: sbírka P. Čížka

Historik umění Ladislav Zikmund Lender se před třemi lety se svým otcem Jiřím podepsal pod výpravnou knihu Budova muzea v Hradci Králové 1909–1913 s podtitulem Jan Kotěra. Jméno slavného architekta nese i jeho nová publikace Jan Kotěra v Hradci. Autor chce ukázat Kotěrovu osobnost v novém světle, zaměřil se tedy na jeho realizované i nerealizované projekty pro Hradec Králové.

„Čtenáři v ní najdou nové badatelské objevy i řadu dosud nepublikovaných plánů a návrhů. Publikaci doplňují přehled projektů a praktická mapa, každá kapitola má anglické shrnutí,“ popisuje historik umění.

Fotogalerie

Publikaci chystal téměř dva roky. Propojila badatelský zájem o moderní architekturu Hradce Králové a osobnost Jana Kotěry, kterým se dlouhodobě věnuje. První byla kniha o budově královéhradeckého muzea.

„Tehdy nám šlo o detailní analýzu jedné stavby – skoro jsme ji rozebrali do poslední cihly a do poslední okenní kličky. Tentokrát jsem se chtěl zabývat všemi Kotěrovými projekty pro Hradec, které zabírají skoro celý Kotěrův tvůrčí život, a poskytnout jejich interpretaci a co nejširší kontext,“ říká autor.

Už úvodní kapitola ukazuje architekta v novém světle. Autor se zabývá trochu zveličenými mýty od „zakladatele moderní české architektury“ přes „duchovního otce“ až po „krasavce a siláka“, které Kotěrovi přisoudili pozdější dějepisci architektury. Vykresluje Kotěru v síti dobových sociálních a hlavně politických vztahů a nakonec ukazuje, že jeho kancelář fungovala spíše na principu kolektivní práce stejně jako dnes.

Seznámení s Ulrichem

„V knize vyvstává řada nových otázek, třeba jak se Kotěra seznámil s Františkem Ulrichem, což nikdy nebudeme vědět zcela jistě. Přesto předkládám čtenářům novou hypotézu. Šlo ale i o věci méně příjemné, například jestli je budova muzea skutečně tak převratná a inovativní, jak se o ní mluví, nebo proč Kotěra u soukromých a korporátních klientů v Hradci až na jednu výjimku selhal,“ vysvětluje Zikmund Lender.

V knize nechybí ani interiéry či exteriéry Okresního domu, budovy muzea, Palmové zahrady, doplnění Pražského mostu o kiosky a poválečného Obecního domu na Eliščině nábřeží.

„Překvapilo mě, že v kontextu staveb podobného typu – muzeí, výstavních síní či rezidencí veřejných institucí realizovaných ve střední Evropě po roce 1900 – hradecké muzeum vlastně až tak nevyčnívá a jeho zcela originální příčně i podélně asymetrická dispozice je dána hlavně velmi asymetrickými funkcemi, které tehdy muzeum plnilo,“ přiznává autor.

Samostatnou kapitolu tvoří Kotěrovy nerealizované projekty, třeba památkově citlivý soutěžní projekt Záložního úvěrního ústavu, i nedochované urbanistické plány z roku 1903. Tehdy se uvolnilo po Josefu Zámečníkovi místo městského urbanisty a Kotěra měl alespoň na čas tuto funkci převzít.

„Odvažuju se tedy spekulovat, jaký byl Kotěrův názor na urbanismus a čím mohl Hradci přispět,“ dodává.

Knihu doplňuje bezpočet fotografií Jiřího Zikmunda a Roberta Průchy či letecké snímky od Jana Husáka. Asi polovinu vyobrazení tvoří historické snímky, plány a kresby z archivu architektury a stavitelství Národního technického muzea či Muzea východních Čech.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.