Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Kotěra v novém světle: Byl proslulý architekt silák a krasavec?

  9:40aktualizováno  9:40
Nová kniha Jan Kotěra v Hradci od Ladislava Zikmunda Lendera boří mýty okolo zakladatele moderní české architektury. Slavného tvůrce budovy hradeckého muzea ukazuje ve všech souvislostech a obsahuje řadu dosud nepublikovaných plánů a návrhů.

Okresní dům v centru Hradce Králové mezi lety 1904 a1922. | foto: sbírka P. Čížka

Historik umění Ladislav Zikmund Lender se před třemi lety se svým otcem Jiřím podepsal pod výpravnou knihu Budova muzea v Hradci Králové 1909–1913 s podtitulem Jan Kotěra. Jméno slavného architekta nese i jeho nová publikace Jan Kotěra v Hradci. Autor chce ukázat Kotěrovu osobnost v novém světle, zaměřil se tedy na jeho realizované i nerealizované projekty pro Hradec Králové.

„Čtenáři v ní najdou nové badatelské objevy i řadu dosud nepublikovaných plánů a návrhů. Publikaci doplňují přehled projektů a praktická mapa, každá kapitola má anglické shrnutí,“ popisuje historik umění.

Fotogalerie

Publikaci chystal téměř dva roky. Propojila badatelský zájem o moderní architekturu Hradce Králové a osobnost Jana Kotěry, kterým se dlouhodobě věnuje. První byla kniha o budově královéhradeckého muzea.

„Tehdy nám šlo o detailní analýzu jedné stavby – skoro jsme ji rozebrali do poslední cihly a do poslední okenní kličky. Tentokrát jsem se chtěl zabývat všemi Kotěrovými projekty pro Hradec, které zabírají skoro celý Kotěrův tvůrčí život, a poskytnout jejich interpretaci a co nejširší kontext,“ říká autor.

Už úvodní kapitola ukazuje architekta v novém světle. Autor se zabývá trochu zveličenými mýty od „zakladatele moderní české architektury“ přes „duchovního otce“ až po „krasavce a siláka“, které Kotěrovi přisoudili pozdější dějepisci architektury. Vykresluje Kotěru v síti dobových sociálních a hlavně politických vztahů a nakonec ukazuje, že jeho kancelář fungovala spíše na principu kolektivní práce stejně jako dnes.

Seznámení s Ulrichem

„V knize vyvstává řada nových otázek, třeba jak se Kotěra seznámil s Františkem Ulrichem, což nikdy nebudeme vědět zcela jistě. Přesto předkládám čtenářům novou hypotézu. Šlo ale i o věci méně příjemné, například jestli je budova muzea skutečně tak převratná a inovativní, jak se o ní mluví, nebo proč Kotěra u soukromých a korporátních klientů v Hradci až na jednu výjimku selhal,“ vysvětluje Zikmund Lender.

V knize nechybí ani interiéry či exteriéry Okresního domu, budovy muzea, Palmové zahrady, doplnění Pražského mostu o kiosky a poválečného Obecního domu na Eliščině nábřeží.

„Překvapilo mě, že v kontextu staveb podobného typu – muzeí, výstavních síní či rezidencí veřejných institucí realizovaných ve střední Evropě po roce 1900 – hradecké muzeum vlastně až tak nevyčnívá a jeho zcela originální příčně i podélně asymetrická dispozice je dána hlavně velmi asymetrickými funkcemi, které tehdy muzeum plnilo,“ přiznává autor.

Samostatnou kapitolu tvoří Kotěrovy nerealizované projekty, třeba památkově citlivý soutěžní projekt Záložního úvěrního ústavu, i nedochované urbanistické plány z roku 1903. Tehdy se uvolnilo po Josefu Zámečníkovi místo městského urbanisty a Kotěra měl alespoň na čas tuto funkci převzít.

„Odvažuju se tedy spekulovat, jaký byl Kotěrův názor na urbanismus a čím mohl Hradci přispět,“ dodává.

Knihu doplňuje bezpočet fotografií Jiřího Zikmunda a Roberta Průchy či letecké snímky od Jana Husáka. Asi polovinu vyobrazení tvoří historické snímky, plány a kresby z archivu architektury a stavitelství Národního technického muzea či Muzea východních Čech.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Unikátní výrobna řas v Mostku na Trutnovsku.
Světově unikátní továrna v Podkrkonoší pěstuje řasy v bioreaktorech

V areálu bývalé podkrkonošské textilky v Mostku funguje unikátní hi-tech závod, kde pěstují sladkovodní řasy. Mikroorganismy 24 hodin denně cirkulují v...  celý článek

Malířský plenér na Kuksu (17.8.2017).
Malíři hledají genia loci hospitálu, plenér na Kuksu vrcholí výstavou

Výstavou na Kuksu zítra vyvrcholí 7. ročník mezinárodního malířského plenéru, kterého se účastní třináct výtvarníků z různých koutů Evropy. Tématem je Kuks,...  celý článek

Silničáři ukázali hotový úsek D11 Osičky-Hradec Králové (16. 8. 2017).
Projeli jsme nový kousek D11 u Hradce. Zbývá osadit ukradené poklopy

Posledních pět dní zbývá do otevření nového tříkilometrového úseku dálnice D11 u Hradce Králové. Stane se tak v pondělí 21. srpna, tedy 39 let poté, co celé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.