Knihovna se přestěhovala se z původního sídla do zrekonstruovaného někdejšího františkánského kláštera. Obsadila jeho největší místnost, která dříve sloužila jako refektář čili jídelna.
Zrekonstruovaný františkánský klášter v Hostinném
V té se chudí a žebraví mniši františkáni několik staletí scházeli, jedli a rozjímali. Až do jedné dubnové noci roku 1950, kdy klášter přepadli státní policisté.
"Ti klášter zavřeli, klášterní bratry převezli do jiného kláštera v Hejnici a kvardiána, čili představeného kláštera, do internačního tábora v Želivi," líčí kronikář a šéf muzea Tomáš Anděl.
Od té doby klášter sloužil jako sklad obuvi a celulózy pro místní papírnu. A chátral. Před několika lety budovy koupilo město a na rekonstrukci získalo evropské peníze. Od května budou opravené prostory kláštera sloužit i jako muzeum města a antiky.
Knihovna se vlastně do kláštera vrací. "Klášterní knihovna tu byla už od roku 1685, měla tři tisíce svazků a byly v ní dva veliké astronomické glóby," říká Anděl.
Čtenáři si rozpůjčovali desetinu knih
Dnešní Městská knihovna v Hostinném má na dvacet tisíc svazků, což představuje několik nákladních aut. Proto knihovnice vyzvaly čtenáře, aby pomohli knihovnu přestěhovat tím, že si v lednu půjčí na únor víc knih a vrátí je až v březnu do nové knihovny.
Ředitelka knihovny Milena Dulová upozorňuje, že nápad není její, ale pracovnic jedné knihovny v jižních Čechách, kde byly knihovnice z Hostinného na exkurzi.
Ředitelku potěšilo, jak se nápad v Hostinném ujal. Asi desetinu knižního fondu si čtenáři skutečně rozpůjčovali. "Jedna paní nám nabídla, že má doma prázdný pokoj a že ho zaplní knihami. Chodila sem pak s nákupní taškou na kolečkách a dokud taška nebyla plná, neodešla. Půjčila si asi sto osmdesát knih," uvádí ředitelka.
Optimální na knihy? Krabice od banánů
Někteří čtenáři si půjčili na měsíc i čtyřicet knih. "Přečtou třeba deset za týden, tak vzali čtyřicet. Takové zdatné čtenáře jsme přesvědčovali, ať si vezmou ještě o deset víc. Do zásoby," usmívá se Dulová. Někteří obyvatelé se kvůli stěhování dokonce do knihovny nově přihlásili.
Zbytek knih přestěhovali zedníci, mladí muži, kteří v největších únorových mrazech neměli co na práci. "Byli to chlapi jako hory, takže zvedání a nošení krabic plných knih jim nedělalo problémy. Střídaly se tu dvě party. Ale musím přiznat, že druhý týden už toho měli všichni dost," vzpomíná Dulová.
Nejlépe se prý knihy stěhovaly v krabicích od banánů. "Měli jsme jich třicet. Do těch se vejde optimálně únosné množství knih a nejlíp se v nich přenášejí," dodává ředitelka.
