Kolonáda v lázních se může propadnout. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Kolonáda Janských Lázní hrozí propadnutím, základy poničil divoký potok

  • 4
Janský potok rozvodněný červnovou povodní narušil základy pod kolonádou Janských Lázní v Krkonoších. Klenby podzemního tunelu tam hrozí v krajním případě až zhroucením. To by postihlo i kolonádu.

Červnové povodně v lázeňském městečku způsobily mnohamilionové škody. Místní je přečkali, ale netušili, že možná ten největší problém, který je přímo pod jejich nohama, teprve bobtná.

Místní jeskyňář Radko Tásler přišel na to, že jinak nenápadný Janský potok porušil přímo pod lázeňskou kolonádou v centru města základy, a že proto hrozí narušení statiky budov a v nejhorším dokonce jejich pád.

"Zakrytý potok pod kolonádou jsem na žádost obecního úřadu prohlédl okamžitě po opadnutí vody," uvedl Tásler.

Odborník zjistil, že divoká voda poničila starý podzemní tunel, na kterém kolonáda stojí.

"Pokud s tím nebude rychle někdo něco dělat, hrozí zřícení podzemní klenby a celé kolonády. Devastující následky by mohlo mít třeba další rozvodnění potoka, pokud by zas přišly vydatné deště nebo povodně," řekl jeskyňář.

Propad hrozí části náměstí

Janský potok přitéká od parkovišť u lanovky Černohorský expres a do podzemí vtéká u pošty. Pod kolonádou vede až k autobusové zastávce a kašně, kde vytéká a pokračuje okolo Dolní promenády.

"Problém je v tom, že v podzemním potoku je vymleté dno, kvůli kterému by se mohly začít bortit boční zdi. Mohlo by dojít k propadu části náměstí," popsal starosta Jiří Hradecký.

Jak velké riziko hrozí, vyhodnocují statici. Teprve pak se ukáže, kolik budou opravy stát a co budou obnášet.

"Až to budeme vědět, zahájíme výběrové řízení na dodavatele, který provede nutná opatření," dodal starosta. Odhad nákladů se pohybuje okolo pěti milionů korun.

Voda padá ze dvou metrů na nezpevněné dno

Že by se situace v lázních měla řešit co nejrychleji, vyzývá i statik Hynek Stiehl z Trutnova, jenž potok, který je takzvaně zatrubněný pod kolonádou, analyzoval.

Zatrubnění, které měří zhruba 275 metrů, se skládá z pěti konstrukčních typů, první z nich jsou železobetonové, takzvané Benešovy rámy.

"Jejich stav je oproti obavám poměrně dobrý, jsou tam však místa, která potřebují opravit. Všechny budovy, pod kterými potok protéká, jsou nad tímto typem konstrukce a naštěstí nehrozí, že by měly být nějakým způsobem ohroženy. Opravy by se ale neměly odkládat," upozornil odborník.

Hůře na tom je prostor pod náměstím, jehož zatrubnění má starší typ konstrukce. Nárazem velké vody se tam utrhla kaskáda dna potoka, po které voda tekla.

Bez ní teď voda padá asi ze dvou metrů na nezpevněné dno, čímž se podemílají základy pod zděnými stěnami vynášejícími železobetonovou a zděnou klenbu.

"Tady hrozí největší nebezpečí. Je třeba podezdít nebo podbetonovat základy, jinak hrozí, že postupem času poklesne plocha náměstí," vysvětlil statik.

Varuje, že pokud by přišla další povodeň v podobné síle, situace by se mohla rychleji zhoršit: "Pak by povodně urychlily proces podemílání základů."

Navenek už nejsou po povodni stopy

Necelé dva měsíce po povodních už je situace ve městě normální.

"Nejhorší bylo, že nám povodeň vzala most na Černohorském potoku. Už ale máme nový a peníze by na to snad měla dát pojišťovna. Dostali jsme i nějaké peníze se sbírek," říká starosta.

"Návštěvník nepozná, že tady povodně byly. Problémy stále máme s některými silnicemi, ale jinak věřím, že už i místní na povodeň zapomněli," poznamenal starosta.

I tak se musí Janské Lázně oklepávat z nejdivočejšího období za poslední roky. "Klidu to nepřidá, ani pro radnici to rozhodně není normální funkční období. Nezbývá než se s tím vypořádat," dodal starosta.