Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tři sestry, jedna naděje. A tři skvělé herečky v hradecké premiéře

  8:16aktualizováno  8:16
Model tří sester nepřestává být vděčný. Sáhla po něm i současná česká dramatička Lenka Lagronová. Její komorní hru Nikdy nastudoval v hradeckém Klicperově divadle se třemi „star“ režisér Jan Frič. Premiéra je ve studiu Beseda.

Hru Nikdy nastudoval v hradeckém Klicperově divadle se třemi režisér Jan Frič (5.12.2015). | foto: Klicperovo divadlo

Text Lenky Lagronové Nikdy z roku 2000 původně vznikl pro rozhlas, dokonce se stal nejlepší rozhlasovou hrou. Autorka ji přepsala pro divadlo, nedávno měla premiéru v pražském Vinohradském a v sobotu ji bude mít ve studiu Beseda Klicperova divadla.

Lenka Lagronová (1963)

  • Po maturitě vystudovala učitelství pro 1. stupeň a výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě UJEP v Brně a pak dramaturgii na DAMU v Praze.
  • První hry napsala na DAMU a některé se dočkaly uvedení ve školním divadle Disk. Kromě spolupráce s režisérem Petrem Léblem nikdy nepůsobila jako dramaturg. Přelomem v jejím životě i tvorbě se v roce 1997 stalo složení řeholních slibů čistoty, chudoby a poslušnosti.
  • Její hra Terezka obdržela Cenu Alfréda Radoka za hru roku 1997. Rozhlasová hra Vstaň, prosím tě získala v roce 1999 v soutěži Českého rozhlasu cenu za debut a v roce 2002 čestné uznání v soutěži Prix Bohemia.
  • Většina her Lenky Lagronové byla v Česku uvedena, některé z nich se uvádějí i v zahraničí. Mezi nejvýznamnější díla patří hry Nevím, kudy kam, Nouzov, Antilopa, Terezka, Pláč, Miriam, Etty Hillesum, Křídlo nebo Z prachu hvězd.

Režisér Jan Frič, který v Hradci už připravil Mrzáka inishmaanského či Bylo nás pět, obsadil tři vynikající herečky: Kamilu Sedlárovou coby Jolu, spisovatelku s nízkým sebevědomím a vysoce cynickým přístupem k životu, Martinu Novákovou jako její ironickou sestru Bohumilu, navenek tvrdou strážkyni odkazu jejich otce, a Zoru Valchařovou Poulovou. Ta ztělesní tajemnou třetí sestru Věru, která se po letech vrací do rodného domu dát věci do pořádku.

Poeticky laděný text české dramatičky představuje osudy tří hrdinek, jejich společnou touhu po lásce, blízkosti i obtížné vyrovnání s vlastním dětstvím a dědictvím, které v nás zanechali naši rodiče. Lakonicky řečeno: Tři sestry, tři osudy, tři samoty, tři opuštěnosti, ale jedna naděje.

Hra o strastech i radostech

„Křehká hra o strastech i radostech tří dospělých žen nás zavede do opuštěného domu po rodičích, kterému vévodí starý sekretář, přesně ten, který se ‚musel kdysi koupit, aby to tady bylo jako u ostatních‘. Mezi broušenými skleničkami, servisem a výbavou se z něj na nás vyvalí i spousta tajemství minulosti,“ říká dramaturgyně Jana Slouková. Autorkou scény a kostýmů je Jana Hauskrechtová, hudbu složil David Smečka.

Režisér Frič připouští, že má se současnou dramatikou problém.

„Často na přání dramaturgů různých divadel sedím nad současnými texty a marně nacházím něco, co by mě dokázalo oslovit a uměl bych si představit, jak to inscenovat. Hry Lenky Lagronové jsou ale pro mě světlou výjimkou. Cítím za nimi hluboký prožitek a silná témata, nenacházím formální exhibici, ale hravost a smysl pro křehkost, sladký jazyk. Na žádném jejím textu jsem zatím nepracoval, avšak její hry mě jako diváka provázejí už od dětství a některé z inscenací byly pro mě divadelně určující, například Terezka v režii Jana Nebeského v Komedii,“ vyznává se režisér.

Nikdy se mu líbí pro až obsedantní prorostlost symbolikou. „Líbí se mi ironie a obyčejnost řeči, jak jsou v ní ozvěny na lidovou moudrost, jak vychází z dětského poslouchání řečí dospělých. To je mi blízké. A základní situace, nebo jinak řečeno touha, že život lze změnit, je mocná,“ uvádí režisér.

Na inscenování takového typu textu bylo pro něj nejtěžší najít prostotu a klid: „Najít způsob, jak taková slova říkat na jevišti, udržet tu křehkost, najít hravost – to je těžká práce. Doufám však, že půjde o tichý a meditativní úsměv se třemi velkými hradeckými herečkami.“

„Hra Nikdy je krásný poeticky laděný text, ve kterém se spojuje melancholie s vtipnou ironií. Téma svázanosti rodičovskými pouty, vzorci, které jsme si z dětství odnesli, stejně jako tíha samoty a neschopnost prožít svůj život naplno tady a teď, se jistě dotkne nejednoho z nás. Přes křehkost tématu nechybí, doufám, ani humor a hravost,“ říká dramaturgyně.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V ulici Březhradská v Hradci Králové havarovala s felicií 25letá žena....
Řidička nabourané felicie nadýchala tři promile, vezla tříletého syna

V Hradci Králové najela se Škodou Felicia do příkopu pětadvacetiletá řidička, která nadýchala 3,07 promile alkoholu. Až později policie zjistila, že na zadním...  celý článek

Nehoda dvou aut na Jičínsku, po které skončily v nemocnici tři ženy (19.8.2017).
Osmaosmdesátiletá řidička nedala přednost v jízdě, zraněny byly tři ženy

Osmaosmdesátiletá řidička nedala v sobotu na křižovatce u odbočky na Hořice na Jičínsku přednost v jízdě a narazila do auta jedoucího od Hradce Králové....  celý článek

Malířský plenér na Kuksu (17.8.2017).
Malíři hledají genia loci hospitálu, plenér na Kuksu vrcholí výstavou

Výstavou na Kuksu zítra vyvrcholí 7. ročník mezinárodního malířského plenéru, kterého se účastní třináct výtvarníků z různých koutů Evropy. Tématem je Kuks,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.