Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sudy s pesticidy se nenašly, čištění vody u Třebechovic potrvá roky

  9:20aktualizováno  9:20
I přes rozsáhlý průzkum se nepodařilo najít ložisko pesticidů, které už před deseti lety zamořily významné prameniště v Bědovicích u Třebechovic pod Orebem. Kontaminovaný mrak se mezitím rozšířil a likvidace jedů nejspíš potrvá ještě roky. Viník je neznámý, i když podezření existuje.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Velkým rozčarováním skončil závěrečný průzkum prameniště v Bědovicích, které už před deseti lety dosud neznámý viník zamořil pesticidy. Nejenže se nepodařilo najít ohnisko kontaminace, ale zjistilo se, že přípravek na hubení plevele už vytvořil podzemní mrak o délce asi dvou kilometrů a šířce až 200 metrů.

Viníka se pravděpodobně už nikdy nepodaří najít, přestože výsledky průzkumu dokázaly, že jedovatý mrak se směrem k prameništím u Třebechovic šíří z vojenského prostoru. Optimisté do poslední chvíle věřili, že na místě zamoření se podaří najít třeba zakopané sudy se zbytky atrazinu.

„Průzkum ukázal, že atrazin už je v lokalitě rozšířený plošně. Přímo v kontaminačním mraku se sice jeho koncentrace mírně mění, ale lze říct, že již pravděpodobně neexistuje vlastní ohnisko kontaminace a atrazin je rozptýlen,“ říká starosta Třebechovic Jiří Němec.

„Bohužel je to tak rozsáhlá kontaminace, že identifikovat zdroj se nepodařilo a zřejmě ani nepodaří,“ navazuje krajský radní pro životní prostředí Jan Tippner.

Přestože se na problém s pesticidy, jejichž vyšší koncentrace mohou způsobovat bolesti žaludku, zvracení, průjem, případně také poškodit hormonální systém, přišlo při rozboru vody už v srpnu 2005, desetiletá kauza nabírá na obrátkách až nyní.

„Předpokládám, že příští týden se sejdeme se zástupci Vodovodů a kanalizaci, Veolie, Vodoprávního úřadu i kraje. Zatímco dosud se řešilo, jen kde je ložisko jedů, nyní je potřeba jít dál a najít cestu, jak se jich definitivně zbavit,“ pokračuje starosta, který je sám chemik. Netroufne si však odhadnout, jak dlouho vyčištění zamořeného území může trvat: „Je sice známa koncentrace, ale nikdo neví, jestli za to může atrazinu kilo nebo desetinásobek.“

Je pravděpodobné, že dekontaminace bude trvat další roky. Recepty jak Třebechovicím vrátit vodu s kojeneckými parametry jsou prý jen dva. Buď odčerpávat zasažené podzemní vody, do které by se přidávalo oxidační činidlo, anebo vystavět úplně novou úpravnu vody. „Závisí to ale především na financích,“ říká starosta.

Kolem pachatele je spousta záhad

Přesně před rokem - tehdy průzkum začínal - ještě někteří věřili, že viníka se podaří usvědčit (o případu jsme psali zde).

„Původně jsme zkoumali lokalitu o rozloze zhruba 20 kilometrů čtverečných, dnes už jsme polohu znečištění zpřesnili na pouhý jeden kilometr,“ upozorňuje místostarosta Kostelce nad Orlicí Tomáš Langr.

Pětinásobně vyšší koncentraci atrazinu společnost Vodovody a kanalizace (VAK) v bědovické vodě naměřila jen tři dny po 1. srpnu 2005, od kterého se tento pesticid nesmí používat, ale ani poměrně přesná časová linie policii nepomohla.

„Jsem zklamaný, že se po pachateli tak intenzivně nepátralo už před deseti lety,“ říká krajinný ekolog Martin Hanousek. „Jedy na hubení plevelu se dříve nejčastěji používaly v lesnictví.“

„Nikdo se neodváží nikoho obvinit,“ raději viníka ani nenaznačuje starosta Němec. Radní Tippner je přesvědčený, že jedy nesouvisí s lesními školkami ani s údržbou železniční trasy: „Nikdo nic neví a kdo ví, ten to nepoví. Podle mě to může být ještě památka na pobyt sovětských vojsk. Kolem pachatele je spousta záhad, máme eminentní zájem jej dopadnout, ale bohužel...“

Na měkkou vodu z Bědovic nedá většina obyvatel Třebechovic dopustit. Když ji VAK kvůli atrazinu před lety začal v nově vybudované úpravně ředit tvrdou vodou z prameniště Litá, neobešlo se to bez odmítavých reakcí.

„Na naši vodu jsme byli zvyklí. Teď pijeme poměrně tvrdou vodu a samozřejmě jsme zaznamenali negativní ohlasy,“ dodává Němec, ale je si vědom, že město bude „řezanou“ vodu pít i dál: „Úplný návrat k bědovické vodě není žádoucí.“





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.