Do potíží se jedno z hlavních průmyslových odvětví dostalo v důsledku ekonomické krize už před šesti lety. Firmy mají málo zakázek, investoři tlačí ceny neúměrně dolů, lidé přicházejí o práci.
Královéhradecký kraj se v nelichotivém trendu utápí ještě víc než ostatní regiony: podle nejnovějších čísel statistiků měl loni v tomto oboru meziroční pokles největší ze všech krajů.
Podle Českého statistického úřadu se výroba největších místních stavebních firem, tedy těch, které zaměstnávají přes 50 lidí, propadla o 38 procent na 2,35 miliardy korun. Méně se stavělo už jen v Karlovarském kraji.
Podle odborníků z branže se situace ani letos nezlepší, problémů je ve stavebnictví hned několik. Jedním z největších je trend, kdy investoři kvůli klesajícímu objemu prací tlačí cenu zakázek dolů, čímž se firmy dostávají do situace, že nejsou schopné práci za danou cenu vykonat, tedy pokud ji nechtějí "odfláknout".
Firmy neplatí dodavatelům, krize bobtná
U veřejných zakázek platí, že soutěž takřka vždy vyhraje firma s nejlevnější nabídkou. Často pak není schopná vejít se do rozpočtu, což způsobuje, že neplatí svým dodavatelům. A krize dál bobtná.
"Je mi přes šedesát let, ve stavebnictví pracuju celý život, ale ještě nikdy to nebylo tak špatné jako poslední roky. Ani letos se to nelepší, je to pořád stejné. Typické je, že zakázku, jejíž cenu odhadl projektant třeba na 10 milionů, vyhraje firma, která nabídne o tři méně," uvedl majitel stavební firmy Delta z Velkého Poříčí na Náchodsku Jiří Prouza.
Jenže peníze kvůli tomu nedostanou podle stavaře třeba elektrikáři či instalatéři.
"Jedno souvisí s druhým. Tím dochází k likvidaci malých živnostníků ve stavebnictví i v příbuzných oborech," míní Prouza. Po změně zákona o veřejných zakázkách volají stavaři už několik let, zatím však bez výsledku.
Důsledkem situace je, že se firmy ve velkém zbavují zaměstnanců. Loni podle Českého statistického úřadu propustily až 48 procent lidí a jejich počet tak klesl na 1 713 z původních více než tří tisíc.
"I my jsme se setkali s tím, že firmy propustily až polovinu svých zaměstnanců. Krize se netýká jen stavebních podniků, ale i výrobních továren, které jsou na stavebnictví závislé," řekl ředitel trutnovského úřadu práce Václav Staněk.
"To číslo je odpovídající. Nyní už zakázky máme, ale před Vánocemi jsme kvůli jejich nedostatku museli propustit většinu z třiceti zaměstnanců, abychom je zdaleka ne všechny zase na jaře nabrali," přidává Jiří Prouza.
Firmám se podle ředitele Staňka nedaří ani letos. "Na řadě staveb, které letos měly vyrůst, se ještě ani nezačalo pracovat. Do velké krize se firmy dostaly už na začátku roku, kdy musely řešit, jestli propustí zaměstnance. My se je snažíme podpořit, využíváme k tomu různé programy z Evropské unie. Máme však i signály, že se to snad brzy trochu zlepší," pokračoval Staněk.
A krize se dotýká také architektů. "Jsme na začátku celého stavebního řetězce. Hluboký propad stavebnictví trvá, schválně se podívejte, kolik jeřábů po vašem městě uvidíte. Nejspíš hodně málo ve srovnání s předchozími lety," míní tvůrce územního plánu Hradce Králové Tomáš Vymetálek.
"Fakticky jedou jen projekty za evropské peníze"
Důvody vidí architekt v klesající kupní síle obyvatelstva i celkové výkonnosti ekonomiky.
"Ač jsou hypotéky rekordně levné, lidé jsou opatrní a do koupě bytu či stavby domu se neženou. Firmy pak místo budování nových provozů drží hotové peníze, aby přežily a nemusely propouštět další lidi. Fakticky jedou jen projekty financované z Evropské unie či z vládních investičních pobídek pro zahraniční společnosti," řekl Vymetálek.
Patová situace má podle něj na stavebnictví fatální dopad. Přesto vidí i pozitiva. "Projekty z předchozích let, které se už nerozestavěly, se předělávají, hledají se úspornější řešení, mnohem více se hledí na cenu a zdravé obytné prostředí. Největší zájem je o bytové a komerční projekty v atraktivních lokalitách, o stavby pro sport a volný čas a také o moderní rodinné domy. Do budoucna vidím velký potenciál v kvalitním sociálním a seniorském bydlení, kterého je u nás stále nedostatek," dodal architekt.
Inženýrské stavebnictví, kam spadají silnice, železnice či vodní díla, se v kraji propadlo o 17 procent na 927 milionů korun. Pod celostátním průměrem má stavebnictví kraje i platy.
Loni mzdy u firem klesly o 10 procent na 23 tisíc korun. České stavebnictví ztratilo během posledních krizových let 443 miliard korun, tedy zhruba jeden rok tržeb. O práci v oboru přišlo od roku 2008 na 50 tisíc lidí. O čtvrtinu také klesl počet velkých stavebních firem.
