Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krkonoše ztrácejí trpělivost, od státu chtějí příspěvek jako Slováci

  8:55aktualizováno  8:55
Provozovatelé krkonošských středisek a vleků každoročně investují miliony korun do úpravy běžeckých stop, turistické dopravy a dalších služeb, které nejsou výdělečné. Proto chtějí zákon o cestovním ruchu, jenž platí na Slovensku i v Rakousku.

Existencí zákona o cestovním ruchu by se podle předsedy východokrkonošského svazku obcí Tomáše Hendrycha výrazně zvýšila konkurenceschopnost celého regionu. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Takový zákon by na tyto účely přinesl potřebné peníze. Janskolázeňská společnost Mega Plus, provozující největší krkonošský Skiresort Černá hora - Pec, a Svazek obcí Východní Krkonoše v pondělí v Trutnově kvůli tomu podepsaly Dohodu o vzájemné spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Ta má podobné ambice na lokální úrovni.

"Dlouho se zaobíráme otázkou financování služeb, které jsou v regionu naprosto neziskové. V okolních státech, ať už je to Rakousko nebo Slovensko, speciální zákon řeší sdružování finančních prostředků od samospráv, státu a podnikatelů v místě. Z těchto prostředků se pak platí neziskové služby a projekty," říká Petr Hynek, jednatel společnosti Mega Plus.

Firma utratí ročně za provoz zimních i letních autobusů a úpravu devadesáti kilometrů běžeckých stop ve východních Krkonoších zhruba pět milionů korun. Jen na deset procent nákladů pokrývají obce a ubytovatelé.

"Není donekonečna možné, aby to zůstávalo pouze na bedrech jednoho subjektu," upozorňuje Hynek.

Slováci jako vzor

Krkonošští vlekaři si vzali za vzor Slovensko, kde stát přispívá formou dotací k částce, kterou obce vyberou na ubytovacích poplatcích. Státní příspěvek činí až 90 procent.

V loňském roce tak Slovensko vyplatilo na podporu turismu tři miliony eur, téměř polovina šla do Nízkých a Vysokých Tater. Právní řády obou zemí jsou si blízké, a proto by se slovenský model podle jeho zastánců dal použít i u nás.

"Peníze by šly na financování provozu infocenter, skibusů a cyklobusů, úpravu běžeckých tratí a propagaci regionu," poznamenává Petr Hynek.

Existencí zákona o cestovním ruchu by se podle předsedy východokrkonošského svazku obcí Tomáše Hendrycha výrazně zvýšila konkurenceschopnost celého regionu:

"Vedlo by to k udržení stávajících návštěvníků a přilákání nových, stejně jako ke vzniku dalších pracovních míst. Jsem přesvědčený, že oblast cestovního ruchu bude mít v regionu čím dál větší význam."

Trutnovský poslanec a starosta Ivan Adamec je k zavedení takové zákonné normy skeptický. "V řadě případů máme speciální zákony, které ale k ničemu nepotřebujeme. Vítězit by měl zdravý rozum. Je potřeba spojit síly a přesvědčit státní instituce, hlavně ochranu přírody, že to s naším regionem myslíme dobře," tvrdí Adamec.

Nová dohoda má na horách rozhýbat spolupráci

Obdobné cíle jako chybějící zákon sleduje také podepsaná dohoda mezi svazkem, jenž sdružuje devět obcí ve východní části hor, a firmou Mega Plus. Její snahou je rozhýbat spolupráci všech subjektů, které na regionální úrovni poskytují služby v cestovním ruchu.

"Dohoda má deklarativní charakter. Budou na ni navazovat další kroky, které už budou o konkrétní spolupráci. Měla by také podnítit a vtáhnout do dění další podnikatele, aby se přidali k nastartované spolupráci," vysvětluje Tomáš Hendrych.

Obě strany dokumentu přisuzují důležitý význam. "Bez symbiózy nás a obcí v regionu není možný další rozvoj," podotýká majitel Mega Plus Richard Kirnig.

Prvním výsledkem tohoto spojení je společná jízdenka TourPAS, na jejímž vzniku se podílel svazek samospráv a janskolázeňská společnost. Projekt spolufinancovali také další podnikatelé.

Letní verze skipasu je společnou jízdenkou na lanovky, turistický autobus a bobovou dráhu, zahrnuje vstupy na koupaliště či rozhlednu.

Zároveň slouží jako slevová karta na více než dvacet atrakcí. TourPAS vznikl po vzoru alpských zážitkových karet už v loňském roce, letos se jeho nabídka podstatně rozšířila.

V dalších letech mají přibýt další novinky. "Předpokládáme, že v příštím roce se projekt rozšíří o další služby, například o stromovou stezku, která se připravuje v Janských Lázních," naznačuje Petr Hynek.

"Vytváříme státu velké daňové příjmy"

Přestože horské obce vydělávají státu miliardy korun, samy na propagaci regionu a podporu cestovního ruchu mnoho prostředků nemají. Potvrzuje to Alan Tomášek, starosta Pece pod Sněžkou, která je největším střediskem východních Krkonoš. V obci trvale žije jen okolo šesti stovek lidí, v sezoně je ale celkový počet obyvatel několikanásobně vyšší.

"Vytváříme státu velké daňové příjmy, ale zpátky dostáváme stejné peníze, jako třeba Pilníkov. Dlouhodobě se to ukazuje jako velký deficit. Peníze nejsme schopni investovat do propagace, protože máme velké výdaje a musíme zajistit základní potřeby obce," argumentuje starosta.

Důležitost cestovního ruchu pro krkonošský region i celou zemi přitom potvrzuje studie KPMG, kterou si v loňském roce nechala zpracovat Asociace horských středisek.

Podle dokumentu dosahují roční tržby v českých horských střediscích téměř 24 miliard korun. Z toho tři miliardy inkasují skiareály. Jedna koruna utracená ve skiareálu tedy generuje dalších sedm korun utracených za ubytování, stravu, nákupy a další doprovodné služby.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.