Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Budou vlaky v Krkonoších jezdit až ke sjezdovkám? Vize už existuje

  12:35aktualizováno  12:35
Propojit Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a polskou Karpacz vlakem může vypadat jako plán z jiného světa, přesně s tím ale společnost GW Train Regio počítá v projektu Úpa Expres 2020. Hlavním problémem je obrovská finanční náročnost. Bez dotací z Evropské unie vize nemá naději na úspěch.

Mezi Harrachovem a polskými Krkonošemi už vlaky pendlují od roku 2010. | foto: Petr Möller

Firma, která provozuje vlakovou dopravu ve čtyřech českých regionech, aktuálně zpracovává studii proveditelnosti první etapy ze Svobody nad Úpou do Pece pod Sněžkou.

"Je to projekt, který je velice ambiciózní, ale nemůže se nikdy vrátit. Přestože ekonomicky nedává smysl, jeho přínos pro celý region by byl obrovský," uvedl ředitel GW Train Regio František Kozel.

Jeho firma už provozuje vlakovou dopravu z Trutnova do Svobody nad Úpou a od května do října víkendové spoje z Trutnova do polské Jelení Hory.

Kromě turistického potenciálu by propojení hlavních lyžařských středisek přineslo obyvatelům regionu další možnost, jak cestovat do zaměstnání.

Bez dotací to nepůjde

Vlaky by navíc výrazně ulehčily silniční dopravě, která je v zimě často přetížená. "V řadě případů se podobné projekty povedly zrealizovat a byl bych rád, kdyby se to podařilo i zde," podotkl Ivan Adamec, starosta Trutnova.

Klíčové je, zda představitelé samospráv na české a polské hranici tyto velkorysé plány podpoří a pokusí se na ně získat peníze z evropských fondů.

Zdrojem pro financování by mohl být Operační program příhraniční spolupráce 2014-2020. Podnikatelé a soukromé firmy z něho čerpat nemohou, žadatelem o dotaci by tedy musel být veřejnoprávní subjekt, například obec nebo občanské sdružení.

"Železniční projekty jsou velice nákladné a v novém programovacím období bude mnohem více sledována finanční návratnost projektů. Je proto otázkou, zda by lidé tuto službu skutečně využívali," upozornil Roman Klíma z oddělení evropských dotací Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.

Pomohlo by česko-polské memorandum

Iniciátor projektu volá po ustanovení expertní skupiny, složené z českých i polských odborníků, kteří by diskutovali o smysluplnosti celého projektu.

V další fázi navrhuje podpis memoranda mezi Královéhradeckým krajem a Dolnoslezským vojvodstvím v Polsku. "Společné memorandum, v němž by byla vyjádřena vůle politiků financovat takový projekt, by této záležitosti velice pomohlo," zdůraznil František Kozel s odkazem na již existující dokumenty.

Liberecký kraj na konci loňského roku podepsal memorandum s Poláky o zefektivnění dopravy v okolí Harrachova. Právě zkušenost ze západních Krkonoš ukazuje, že i nákladné železniční projekty mohou být úspěšné.

V roce 2010 se na čtrnáctikilometrovou trať z Harrachova do Sklářské Poreby po 65 letech vrátily osobní vlaky. Projekt za zhruba 160 milionů korun financovala z větší části Evropská unie. Lyžaři se díky tomu dnes pohodlně dostanou do Jakuszyc, které patří k hlavním centrům běžeckého lyžování v Polsku.

Vlaky zkrátily mimosezonu

Horská střediska na obou stranách hranice tak získala na atraktivnosti. "Potvrzuje se, že díky spojení s Polskem se zvýšil počet turistů, ale hlavně se zkrátilo období mimosezonní. Polští hosté k nám jezdí brzy na jaře i dlouho na podzim," poznamenala harrachovská starostka Eva Zbrojová.

Nejpočetnější skupinou, která tyto spoje v zimě využívá, jsou běžkaři. Zájemci mířící z Polska na harrachovské sjezdovky preferují auta.

"Je to způsobené i polohou vlakového nádraží, které se nachází na opačném konci města, než je skiareál. Naproti tomu běžkaře vlak doveze do Jakuszyc prakticky až do stopy," vysvětlil Pavel Jaško, vedoucí střediska Liberecko ze společnosti GW Train Regio, která zde vlakovou dopravu zajišťuje.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.