Najít majitele mostu bylo důležité kvůli celkové opravě slavného hospitalu v Kuksu, která v prosinci začala takzvaným záchranným archeologickým průzkumem. Její součástí bude i rekonstrukce přechodu přes Labe.
Jenže pouze jeho poloviny, starší kamenné části, která je památkově chráněná. Ocelové části mostu se bude týkat jiná oprava, kterou by společnost Revitalizace Kuks rovněž ráda provedla.
Nejdříve ale bylo nutné doložit, že most je obecním majetkem. Starosta Beran jej nenalezl ani v archivech, ani na Povodí Labe.
"Nikdo jiný majitelem nebyl. My sice na mostě máme obecní cestu, ale také nikde nejsme jako vlastníci," říká starosta, který vymyslel šalamounské řešení: "Dali jsme ho do ztrát a nálezů."
Půl roku na výzvu nikdo nereagoval
Výzva, aby se přihlásil případný majitel mostu, visela na webu obce a na úřední desce půl roku. Podle očekávání následovalo ticho po pěšině, a tak ocelová konstrukce připadla nálezci. Poté, co uplynula půlroční lhůta, po kterou musí výzva podle zákona o nalezení viset na očích veřejnosti.
"Zákon říká, že pokud se o něj nikdo v době výzvy nepřihlásí, stává se věc majetkem nálezce. Tak nám teď patří a my jako vlastník můžeme zkusit žádat o dotace na rekonstrukci," pokračoval starosta.
Obec už do studie rekonstrukce, jež by měla být hotová na jaře, investovala sto tisíc korun. Pak Kuks zadá projektovou dokumentaci na opravy mostu, na který už dnes nesmějí kvůli jeho havarijnímu stavu vjíždět auta. Zákaz zde visí od roku 2005 a nyní most slouží jen pěším.
"Vše směřuje ke kompletní výměně mostu, na kterou budeme shánět finanční prostředky. Uvidíme, kam se obrátit, protože programy Evropské unie budou končit," říká Beran.
Zajímavé je, že most v Kuksu je sestaven ze dvou částí: kamenné a ocelové. "Kamenný most byl jen preventivní a sloužil jako ochrana před povodní. Přes řeku kdysi vedla jen dřevěná lávka," vysvětlil starosta.
