Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krkonoším hrozí malér s kůrovcem, může napáchat katastrofální škody

  10:00aktualizováno  10:00
Lesníci ze Správy Krkonošského národního parku se obávají masivního nástupu kůrovce, k němuž může dojít už příští rok. Kůrovec do lesa patří, ale když přijdou suché a teplé roky, dokáže napáchat katastrofální škody.

Pohled do Obřího dolu v Krkonoších | foto: Tomáš Kučera

O blížící se hrozbě napovídají snímky Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Fotografie lesa napadeného kůrovcem, z nichž první vznikly před deseti lety a poslední ze stejného místa letos, zachycují usychání stromů ve velmi cenné lokalitě ve východních Krkonoších, ve Slunečném údolí, které ústí do Lvího dolu.

Fotogalerie

Situace je podle správců vážná, hnědá skvrna mrtvých stromů se po stráni rozšiřuje jako inkoust ve vodě. V roce 2005 tvořily stromy napadené kůrovcem relativně malou jasně ohraničenou plochu, o dva roky později byla větší a loni a letos už kvůli přemnožení došlo k rozpadu celého staletého lesního celku.

„Horká a suchá léta, stáří a umístění lesních porostů, dostatek potravy i to, jak hospodář věnuje pozornost včasné likvidaci a zpracování napadeného dřeva, to všechno má vliv. Správa KRNAP dělá maximum pro to, aby držela kůrovce v mezích a daří se jí to. Kdybychom se tomu v této lokalitě nevěnovali, byl by rozpad porostů rychlejší,“ říká vedoucí územního pracoviště Správy KRNAP Hubert Závodský.

Larvy lýkožrouta smrkového, známého jako kůrovec, se vylíhnou pod kůrou, živí se lýkem a strom usychá. Zrezne mu jehličí a odpadá kůra. Kůrovcové kalamity, kdy usychají velké plochy porostů, vznikají při narušení ekologické rovnováhy v ekosystémech, například v uměle zakládaných smrkových monokulturách, které jsou oslabeny průmyslovou imisí.

„Je zaděláno na pořádný průšvih“

Jestliže okolnosti lýkožroutu vyhovují, dochází k jeho přemnožení. KRNAP už má signály, že právě to v některých částech Krkonoš příští rok nastane.

„K používání slova kalamita bych se stavěl opatrně, ale je nepochybné, že přemnožení kůrovce hrozí a že stojíme před nelehkým obdobím. Na konečné hodnocení je brzy,“ pokračuje lesní odborník.

Důvodem ke znepokojení ve východní části Krkonoš je, že letošní rok byl velmi teplým a suchým a pro smrky i semenným. Když se stromy rozmnožují, jsou oslabeny a tím víc zranitelné. Lesy ve východních Krkonoších jsou k útokům škůdců náchylnější také proto, že jsou více než v jiných oblastech ve stáří, které broukům vyhovuje.

„V jakém rozsahu jsou porosty napadeny, to se ukáže koncem roku. Je zaděláno na pořádný průšvih,“ míní Závodský. Příkladem může být už zdokumentované úbočí Slunečného údolí. Svah s poškozeným lesem je obrácen k jihu a mnohá místa jsou vysušená tak, že na nich téměř chybí vegetace.

„Pro kůrovce jsou ideální stromy starší osmdesáti let s dostatečně vyvinutým lýkem. Jakmile se do porostu, který je vyčištěn od nemocného dřeva, pustí více světla, vyzdraví se, ale slunce naopak nahrává škůdcům, hlavně kůrovci,“ uvádí.

Boj s kůrovcem nelze nikdy vyhrát, protože do lesa patří, je tam doma. Dokáže však křehkou rovnováhu mezi lesníkem a přírodou snadno narušit.

„Z dospělého napadeného smrku starého sto dvacet let o objemu dva a půl kubíku vylétne přes sto tisíc jedinců kůrovce. Myslet si, že to spasíme, když se jich do lapače chytne sto nebo tři sta, je naprosto vedle. Lze jen snížit jeho dopad,“ říká Závodský.

Podrobná data o těžbě dřeva napadeného lýkožroutem v lesích ve Správě KRNAP se shromažďují od roku 1995. Kůrovec nepoškozuje lesy každý rok ve stejné míře a lze dokonce naznačit směr jeho šíření. K přemnožení dochází v intervalech.

Je patrné, že východní část hor se blíží k horním, tedy negativním hodnotám. Kůrovec se Krkonošemi šíří od západu na východ, což souvisí se znečištěním imisemi z elektráren na českopolském pomezí, které vyvrcholilo v první polovině 80. let a ještě doznívalo počátkem 90.

V první zóně je zásah nepřípustný

Imisemi oslabené porosty na hranici životnosti se mnoho let stávaly snadnou kořistí různých škůdců. V západních Krkonoších v okolí Harrachova, nejblíže zdrojům znečištění, byla nejhorší situace už v 80. letech.

„V letech 1995 až 1997 byla gradace hmyzích škůdců, hlavně kůrovců, na lesním hospodářském celku Vrchlabí. Rozpadl se komplex lesa v Labském dole, na Liščí hoře, na Klínovkách nebo na Pláních. Předcházela tomu větrná kalamita a pro škůdce vhodné počasí,“ popisuje Závodský.

Na přelomu tisíciletí se situace uklidnila, přišly chladnější roky. Kůrovec ve východních Krkonoších opět vystřelil nahoru po roce 2007, kdy stovky hektarů lesa poničil orkán Kyril. Lesníci stihli z 90 tisíc metrů krychlových kalamitního dřeva jen ve východních Krkonoších zpracovat asi 60 tisíc kubíků, což dokazuje, jak moc byla oblast postižena. Následující rok přišla vichřice Emma, která zkázu ještě dokonala.

V celé první zóně KRNAP je jakýkoli zásah, tedy i odstraňování napadeného dřeva, nepřípustný. Přesto lesníci s kůrovcem bojují i tady. „Pokud jde o ležící kalamitní dřevo, kmeny se oloupou, odkorní, čímž se naprostá většina lýkožroutů zlikviduje a dřevo zůstává ležet na místě,“ doplňuje Radek Drahný ze Správy KRNAP.





Hlavní zprávy

Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu
Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu

Nakrmte rodinu s minimální námahou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.