Ačkoli kvartet "bedňáků" postával před věží už v devět, první auto s pyrotechniky se objevuje až po desáté hodině.
"Trošku jsme se zpozdili, ale nevadí, vše stihneme," říká jeden z pyrotechniků a začne vykládat bedny. Každý má na starost přes padesát schodů. Nejhorší úsek je v prvním sektoru s nekončícími točitými schody v patě věže. I kolem zvonu to jde ztuha. Za hodinu a půl je však všechno nahoře.
Ve velké zimě mrznou prsty a lámou se drátky. Příprava pyrotechniky trvá asi čtyři hodiny.
"Všechno se musí zapojit, ale dneska nám to trvalo o trošku déle," řekl majitel firmy Flash in Stars a hlavní odpalovač Tomáš Petrš.
Vodu ne, písek!
Pro nosiče beden to však nekončí. Musí ještě vyložit náklad takzvaných bomb na nedaleký dvorek. Pyrotechnici si na věž vynesou také kabely, kbelíky s pískem pro případný požár a malé reprobedny.
Petrš vysvětluje, že příprava ohňostroje zabere několik desítek hodin: "Musí se sestříhat hudba a na počítači vymyslet a simulovat celý odpal."
Přichází hodina H, tedy desetiminutová show. Lidé se tísní na náměstí, hasiči a zdravotníci jsou na místech.
Na místech jsou i odpalovači, jeden na Bílé věži a další v chodbičce u bomb. Pak celé náměstí potemní a ve vysílačce zazní rozkaz: "Vypusťte signální rachejtli a spusťte hudbu."
Na konci není počítač, ale "prsty na spoušti"
Ohňostroj ale neřídí počítač, ten nahrazují prsty a uši odpalovačů. Ti mají časový plán odpalů a v přesně danou vteřinu neomylně mačkají jeden knoflík za druhým.
Nejhorší to mají pyrotechnici na věži. Dým jim totiž ztěžuje práci a oni jsou odkázáni jen na hudbu a na svou paměť.
"Nevidíme, co se venku děje, jen já mám tady takový malý monitor a koukám na věž. Slyšíme ale hudbu ve sluchátkách a v odposleších. Vlastní ohňostroj je na čas a timecody máme připravené před sebou ve scénáři," uvedl Petrš.
Za deset minut je po všem. Samotné snesení vystříleného ohňostroje bedňákům trvá přes hodinu. Nikdo z nich pak dominantu Hradce na dlouhou dobu nechce vidět.
