Jen od roku 1997 si české povodně vyžádaly 118 obětí a škody za 174 miliard korun. Dosud sice nikdo nevyčíslil újmy způsobené nejhorším suchem za posledních 15 let, které vodohospodáři dokonce přirovnávají k situaci v 50. a 60. letech minulého století, ale podle mnoha reakcí lze usoudit, o jak mimořádnou událost jde.
Před několika dny například vyschl Janovský potok u Nového Města nad Metují, kde ostatně stejně jako v Náchodě, Trutnově a Dvoře Králové zakázali odběr vody kvůli zalévání či napouštění bazénů.
Ještě dál šly Kostelec nad Orlicí, Dobruška a Rychnov nad Kněžnou, kde je zákaz jakéhokoli odběru vody z řek a potoků. V pondělí pak kvůli suchu vyhlásil období mimořádných klimatických podmínek i hejtman.
Královéhradecký kraj a zvlášť Hradec patří mezi suchem nejohroženější regiony a města republiky. Na rovinu o tom mluví například ředitel Výzkumného ústavu Vodohospodářského Mark Rieder, zmiňuje to také nový analytický materiál ministerstev životního prostředí a zemědělství o dlouhodobém suchu, který má redakce MF DNES k dispozici, a v říjnu vznikne podrobná zpráva projektu Adaptace sídel na změnu klimatu v hlavních rolích s Hradcem Králové a Dobruškou.
Opatření budou stát desítky miliard
V ministerské analýze se píše o celé řadě protisuchých opatření za mnoho desítek miliard korun. Záchranou pro ohrožený Hradec je podle úřadu umělá infiltrace, v případě města převádění povrchové vody z řeky Orlice do vod podzemních.
„Dochází ke zvyšování zásob podzemní vody, které dotují příslušnou pramennou oblast v období nedostatku srážek,“ stojí v dokumentu, který operuje s vydatností zdroje z řeky mezi 20 až 100 litry vody za vteřinu.
„Podle mě je to totální fikce, blbost a jedna z nejrychlejších cest ke kontaminaci spodních vod. Je to experiment, který by si ve světě nedovolili, protože stačí malá lidská chyba a je vystaráno na hodně dlouhou dobu,“ oponuje však ekolog Michael Pondělíček, jenž je zároveň spoluautorem projektu Adaptace sídel na změnu klimatu.
Ministerstva se rovněž zabývají další možností hradecké spásy: posílání vody z Pardubického kraje.
„Jedním z adaptačních opatření je navýšení množství vody předávané mezi Vodárenskou společností Chrudim a VaK Pardubice až do systému VaK Hradec Králové. Vzhledem k existujícímu infrastrukturnímu propojení by bylo možné navýšením stávajícího využití rezervních vodních zdrojů v povodí Chrudimky doplnit nedostatečné vodní zdroje v oblasti Královéhradecka,“ říká analýza, jež ale zároveň nezatajuje ani související rizika: výrazně vyšší cenu vody, ale také vážnou hrozbu pro ekosystém v rezervaci Zbytka.
Nápad zásobovat suchý Hradec ze sousedního kraje oživila i šestimiliardová evropská dotace na rozvoj hradubické aglomerace. Právě kapitola nazvaná zkapacitnění východočeské vodárenské soustavy má slušnou naději na podporu.
„Společný cíl na ochranu zdrojů pitné vody pokládám za nesmírně užitečný,“ uvádí náměstek hradeckého primátora Milan Jaroš.
„Myslím si, že právě tento nápad by pro Hradec mohl znamenat spásu. Zásobování a vzájemné vodovodní propojení jsou reálné, vždyť na Pardubicku jsou velmi slušné zásoby spodních vod,“ upozorňuje Pondělíček.
Lidé o ohrožení nevědí a cítí se v bezpečí
Právě sucho a na druhé straně i povodně: to jsou nejvážnější hrozby, které pro Hradec Králové a Dobrušku vyplývají z programu Adaptace na změnu klimatu. Podrobné výsledky projekt zveřejní až v říjnu, ale Pondělíček se netají tím, že některé průzkumy veřejného mínění v obou městech jej skličují.
„Lidé mají velmi nízké povědomí o tom, že by jejich město mohlo být něčím ohroženo. Je naprosto alarmující, že 77 procent lidí si myslí, že jim kvůli změně klimatu vůbec nic nehrozí a cítí se v naprostém bezpečí. Jsme z toho na rozpacích, protože ti lidé se nezabývají tím co budou dělat až to přijde doopravdy,“ trápí Pondělíčka.
Někteří experti naznačují, že současné české sucho souvisí s meteorologickým jevem El Niňo.
„Jde také o posuny srážek na jiné území a příchod subtropického počasí. Donedávna jsem byl ve Francii, kde je docela normálně a prší velmi často,“ uzavírá Pondělíček.
Již před dvěma lety vznikl i dokument nazvaný Hradec Králové ve stínu klimatické změny. Podle něj můžeme očekávat třeba extrémní výkyvy teplot, bouře s přívalovými dešti, tornáda, ledovky, holomrazy, ale i chladnější a významně deštivější léta. Pro letošní léto však platí zcela jiná rovnice: tropické a suché.
