Vedoucí laboratoře doktorka Hana Kozáková. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Ústav hluboko v lesích hledá zbraň na alergie, chová i vlastní selata

  • 0
V lesích u Nového Hrádku na Náchodsku leží vědecký ústav, kde už desítky let zkoumají, jak správně ovlivnit lidskou imunitu. Chovají zde vlastní zvířata, hledají nové zdravé bakterie, získávají granty a věří, že objeví látky, které pomohou předcházet problémům třeba s alergiemi.

Zdá se to být téměř neuvěřitelné, ale za posledních sto let počet lidí s alergiemi stoupl z půl procenta na čtyřicet a i toto číslo stále stoupá. Řada lidí s příchodem jara kýchá nebo kašle, mnozí ale mají ještě daleko horší obtíže.

Veškeré nemoci spojené s poruchou imunity jsou podle lékařů závažným problémem současné západní společnosti. Jen málokdo ale ví, že kousek od Nového Hrádku na Náchodsku, v údolí řeky Olešenky, kam vede jen úzká příjezdová cesta, leží Laboratoř gnotobiologie. A právě v detašovaném pracovišti Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky se výzkumu imunity už desítky let věnují.

Vedoucí laboratoře Hana Kozáková prozrazuje, že ukryté laboratoře na Hrádku mají velmi bohatou a zajímavou historii: „Původně tu byl panský mlýn, poté tkalcovna, a dokonce konzervárna Fruta. Od roku 1953 zde fungovala biologická stanice a také laboratoře vojenského ústavu hygieny a epidemiologie.“

Založení laboratoře je spjato s profesorem Jaroslavem Šterzlem, zakladatelem pražské imunologické školy.

„V šedesátých letech to byl on, kdo přišel s nápadem, že by v tomto krásném prostředí Orlických hor, které mu připadlo ideální, protože je tu čisto a klid, mohla vzniknout laboratoř gnotobiologie,“ vypráví Kozáková.

I letošní Den imunologie, který připadá na 29. dubna, je věnován nedožitým 95. narozeninám tohoto věhlasného imunologa. Důležitou oblastí výzkumu na Novém Hrádku je střevní mikroflóra, která má na správné fungování imunity v lidském těle značný vliv.

V ústavu se proto zabývají studiem bezmikrobních zvířat, například prasat, která chovají ve speciálních sterilních izolátorech, kde dostávají sterilní stravu a stelivo a dýchají sterilní vzduch. Manipulovat s nimi lze jen s pomocí speciálních rukávů.

Nerovnováha ve střevní mikroflóře je znakem řady nemocí

„Tato selata mají speciální šestivrstevnou placentu, která zabraňuje přestupu mateřských protilátek od matky. Tyto ochranné protilátky selata získávají, až když se napijí prvního mateřského mléka. Pokud jsou chována v bezmikrobním izolátoru, jsou ideálním modelem pro studium přirozené i získané obranyschopnosti organismu,“ vysvětluje Hana Kozáková.

Vědci zde zvířata sami chovají, technologii odchovu vylepšují, v objektu nechybí ani operační sál s anestezií. Nerovnováha ve střevní mikroflóře je průvodním znakem řady nemocí, jako jsou například střevní záněty, celiakie, obezita, alergická onemocnění a další.

 Pro vědce na Novém Hrádku je důležité nejen zjistit, jak rovnováhu znovu navodit, ale také vyzkoumat, zda je dané onemocnění příčinou změny střevní mikroflóry, anebo je naopak jejím důsledkem.

„Pro tento účel jsou bezmikrobní myši osazené definovanou mikroflórou nutným a neocenitelným nástrojem,“ dodává akademická pracovnice.

Velkým tématem ústavu je nyní výzkum probiotik, takzvaných zdravých bakterií, které střevní mikloflóru výrazně ovlivňují.

„Hledáme takové konkrétní probiotické bakterie, které budou zcela vhodné k tomu, aby zabránily určitému procesu. V našem modelu je takovým procesem třeba právě alergie,“ vysvětluje výzkumnice.

S výzkumem pomáhají vědcům granty. Nedávno se jim například podařilo objevit bakterii, která u myší díky mírné stimulaci imunitního systému dokázala zabránit vzniku zánětu střeva a dokonce zlepšovala alergie.

„Považuji to za velký úspěch, bakterii jsme si dokonce nechali patentovat,“ chlubí se šéfka laboratoře. Nyní ji budou dále studovat. Kdyby šlo vše podle plánu, existuje i šance, že by v Orlických horách mohli vyvinout skutečně účinnou preventivní látku.