Perla Krkonoš? Labská bouda, kterou už dvakrát zvolili čtenáři iDNES.cz v anketě za jednu z největších hrůz Krkonoš i celého kraje, se možná zapíše do seznamu kulturních památek. | foto: Dan Materna, MAFRA

Památkáři chtějí Labskou boudu chránit, nájemce to překvapilo

  • 29
Železobetonový krkonošský hotel Labská bouda čeká rekonstrukce a možná se stane i kulturní památkou. Památkáři uvažují o jeho ochraně. Hotelu už přitom hrozil zánik.

"Na základě výsledků průzkumu považujeme Labskou boudu za výjimečnou realizaci své doby," vysvětlil ředitel Národního památkového ústavu v Josefově Jiří Balský.

Labská bouda

Zdůraznil, že záměr památkové ochrany musí napřed konzultovat s vlastníkem.

"Doufám, že najdeme společnou řeč, protože při prudkém nesouhlasu vlastníka s ochranou jeho objektu může být prohlášení kulturní památkou ve výsledku kontraproduktivní," podotkl památkář.

Noví nájemci, kteří už začali s úpravami budovy, se na iniciativu památkářů dívají s despektem. "Nevím, koho to napadlo, podle mě se tam někdo úplně zbláznil," reagovala spolumajitelka firmy AEZZ Klára Sovová.

Památkáři tvrdí, že stavba je výjimečná

Národní památkový ústav v Josefově to myslí s ochranou Labské boudy naprosto vážně. Vychází z nedávno dokončeného průzkumu moderní krkonošské architektury 60. až 80. let minulého století. Těmto socialistickým budovám totiž pomalu dochází životnost.

"Labská bouda je počin hodný pozornosti. I když je skutečně kontroverzní, je to odvážné ztvárnění hmoty jako celku a z architektonického pojetí zapadá do kontextu vrcholových partií Krkonoš a Labského dolu," řekl památkář Jiří Balský.

FAKTA Labská bouda

* Hotel v nadmořské výšce 1 340 metrů má devět pater a kapacitu 120 hostů. Stavba architekta Zdeňka Říháka z roku 1975 nese stejný název jako hostinec z poloviny 19. století, který později přestavoval hrabě Jan Harrach a který vyhořel roku 1965.
* Po sametové revoluci přišel hotel o rekreanty ROH a byl několik let zavřený. Objekt při privatizaci státních Interhotelů Krkonoše získala v roce 1996 dopravní firma Pumr & Ryba z Lázní Bělohradu. O dva roky později začala boudu rekonstruovat, v roce 2004 se chata opět otevřela veřejnosti. Loni boudu koupila firma Salvario Holdings Limited sídlící na Kypru. Provozovatelem a nájemcem boudy je od loňského září společnost AEZZ, která vlastní i krkonošskou Luční boudu.

Podle něj se to potvrzuje při dálkových pohledech, například od Zlatého návrší nebo od labského pramene, kdy se stavba tváří jako jeden ze skalních sloupů, které tam jsou.

Památkový ústav si ještě vyžádá oponentní posudky nezávislých znalců současné architektury, a výsledek posoudí příslušná komise. To je otázka měsíců a pak teprve může navrhnout ministerstvu kultury prohlášení Labské boudy za kulturní památku.

Objekt chtěli zlikvidovat správci parku

Čtenáři iDNES.cz už dvakrát Labskou boudu zvolili v anketě za jednu z největších hrůz Krkonoš i celého kraje. Ještě před nedávnem se o její likvidaci dokonce snažili správci parku.

Téměř čtyřleté usilování Správy KRNAP a ministerstva životního prostředí o koupi a demolici Labské boudy skončilo v srpnu 2011, kdy bylo jasné, že stát neinvestuje částku zhruba 90 milionů korun.

Nyní se Labské boudě, kolem které protéká nedaleko pramenící Labe, snad blýská na lepší časy.

Od loňského září provozuje devítipodlažní hotel pro kyperského majitele společnost AEZZ, která zároveň vlastní a provozuje Luční boudu.

Nájemce chystá velké změny

První úpravy už má Labská bouda za sebou. Od konce loňského léta stihli noví provozovatelé vyměnit plesnivé koberce, opravili koupelny v některých pokojích a nově vybavili kuchyň.

Firma by chtěla obnovit to, co asi před pěti lety vzalo zasvé při nešetrných opravách. Jde hlavně o prosklenou vyhlídku.

"Původní záměr architekta využíval všechny výhledy, kdy se skrze celou boudu a několikery prosklené dveře dalo dívat až do velkoplošného okna, takže bylo vidět na hory a do údolí," řekla Klára Sovová.

Majitelé plánují celkovou rekonstrukci. Zničenou betonovou fasádu by mohlo pokrýt dřevěné obložení.

Pro turisty by rádi zřídili venkovní krytý bufet a chtěli by změnit také způsob vytápění. Nyní si nechávají zpracovat architektonickou studii rekonstrukce Labské boudy.

"Bouda má také velký problém s vytápěním, topí se lehkým topným olejem, takže když k nám zajíždí cisterna, ochranářům z Krkonošského národního parku jsme logicky trnem v oku," dodává Sovová.