Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

"Lady remoska" dojala studenty vzpomínkami na zachránce Wintona

  15:05aktualizováno  15:05
Letos uplyne už 75 let od hrdinského činu Nicholase Wintona, který před koncentračními tábory zachránil 669 dětí z Československa. K nedávným 105. narozeninám mu popřála i Milena Grenfell-Bainesová, "Lady remoska", která nejen o legendárním útěku vyprávěla hradeckým studentům.

Milena Grenfell-Bainesová vzpomínala na svého zachránce Nicholase Wintona na hradeckém Gymnáziu Boženy Němcové. (4. 6. 2014) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Mluvila asi 40 minut, navzdory pokročilému věku se ani na malou chvíli neposadila, plynule přecházela z češtiny do angličtiny, když vtom se malou tělocvičnou hradeckého Gymnázia Boženy Němcové rozdrnčelo školní zvonění.

"Takže mám končit?" zeptala se. "Né!" vykřiklo asi 200 studentů, kterým možná právě končilo středeční vyučování. Vyprávění Mileny Grenfell-Bainesové gymnazisty dojímalo, smáli se jejím vtipným vsuvkám, a když po hodině skončila, strhl se spontánní potlesk vestoje, který nakonec musela sama utnout.

Studenti právě vyslechli strhující životní příběh ženy, jež 2. srpna roku 1939 jako devítiletá vyrazila do Anglie úplně posledním vlakem, který z Prahy vypravil Nicholas Winton, zachránce 669 převážně židovských dětí před transportem smrti do koncentračních táborů.

Studenty nadchla i přes svoji skromnost

Sice skromně ze svého vyprávění vypustila, že jen díky ní desetitisíce Britů objevily českou remosku, protože jí na ostrovy dovezla, nebo že byla oficiálně zařazena mezi deset nejvlivnějších Češek ve světě po boku Áji Vrzáňové či Medy Mládkové, ale i tak Gymnázium Boženy Němcové nadchla.

Milena Grenfell-Bainesová  vzpomínala na svého zachránce Nicholase Wintona na...
Milena Grenfell-Bainesová  vzpomínala na svého zachránce Nicholase Wintona na...

Zvrat v životě Mileny Fleischmannové z Proseče přišel už v roce 1936, tedy tři roky před dramatickým útěkem po kolejích. Právě tehdy se její otec vypravil na cestu do Curychu, aby do malého města osobně pozval světoznámého spisovatele Thomase Manna.

O rok později tento antifašistický bojovník do Proseče skutečně přijel a kromě domovského práva získal i československý pas, který mu umožnil přežít válku ve Spojených státech.

Otec utekl jako první, rodina ho následovala

To byl pravděpodobně rozhodující moment, který způsobil, že se o rodinu začalo intenzivně zajímat gestapo. V březnu 1939 otec devítileté Mileny uprchl přes Berlín do Bruselu a na cestu do neznáma jej shodou šťastných okolností následovaly obě dcery i manželka.

O to, že Lady Grenfell-Bainesová o svém osudu vypráví na mnoha školách, se zasloužil její dědeček, který jí dva dny před odjezdem posledního Wintonova vlaku daroval památník se stručným věnováním. "Nabádal mne, abych byla věrná svému národu."

Z noční cesty vlakem z Prahy do Liverpoolu má vzpomínku na jeden slib.

"S kamarádkami jsme se držely za ruce a domluvily jsme se, že nebudeme brečet. Šok ale z toho měla tříapůlletá sestra, která po celou cestu nepromluvila," vzpomínala drobná žena, jež studentům ukázala ohmataný památník od dědečka i knihu, kterou si přibalila na cestu: Žabákova dobrodružství.

Z prvních let v novém domově zmínila Grenfell-Bainesová spíš úsměvné historky: nezvyklou chuť anglického čaje s mlékem, touhu po českém chlebu či propadnutí na Československé státní škole ve Walesu z matematiky a latiny.

"Po prvním roce přijela přes Norsko i máma. Byl to zázrak, protože většina dětí z vlaku už své rodiče nikdy nespatřila," zavzpomínala na dobu, kdy byla rodina opět pohromadě. Ani dalších 40 let však neměla rodačka z Proseče ponětí, že s největší pravděpodobností přežila jen díky Nicholasi Wintonovi.

"Pravdu jsem zjistila až v roce 1987, kdy manželka našeho Nickiho na půdě našla kufr se všemi jmény zachráněných," řekla podporovatelka českých hudebníků a kuchařů a zmínila i dojemné setkání nic netušícího Wintona s dávno dospělými dětmi ve studiu BBC i druhou cestu parním vlakem z Prahy do Anglie. Tentokrát v roce 2009 už jako poctu k 70. výročí nepovoleného transportu.

"Jediný rozdíl byl, že tu trasu jsme jeli čtyři dny a ne jen přes jednu noc jako tehdy. Cestovalo nás asi 30 a došlo i na slzy," popisovala "Lady remoska" emotivní setkání tehdejších dětí, které se viděly poprvé od 2. srpna 1939.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.