Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lesníci lákají kůrovce do pokácených stromů, nastraží jich statisíce

  13:55aktualizováno  13:55
S přípravou lapáků, které mají pomoci omezit populaci lýkožrouta smrkového, začali revírníci z Lesů České republiky. V Královéhradeckém kraji jich nastraží 10 tisíc, v celém Česku 300 tisíc kusů. Spolu s dalšími opatřeními přijdou na 172 milionů korun.

Lesníci z Lesů ČR ukázali přípravu lapáků na boj s kůrovcem. | foto: Ondřej Littera

Lesníci ve středu předvedli novinářům, jak výroba takového lapáku vypadá. Dřevorubec Martin Brouček v lese na jižním okraji Hradce Králové přesnými řezy skácel dva smrky, které mají lýkožrouta přilákat svou vůní.

„Jde o zdravý strom, který pomalu uvadá a svou vůní brouka láká. Samičky vlezou pod kůru, kam nakladou vajíčka. Larvy, které se z nich vylíhnou, se živí lýkem, které je mezi dřevem a kůrou,“ popisuje podstatu lapáku technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický.

V živém stromě se rostoucí larvy prokoušou kůrou a jako dospělí brouci ze stromu vylétávají. U lapáků jejich život končí ve fázi, kdy se vajíčka mění na larvy.

Fotogalerie

„V tu chvíli se snažíme lapáky rychle odvézt z lesa nebo oloupat kůru, po čemž larvy zaschnou,“ vysvětluje Lidický.

V mimořádném případě lesníci kůru postříkají chemicky, aby si brouci, když se prokousávají ven, „kousli“ také jedu a uhynuli.

Opatření proti kůrovci je nutné dělat už od brzkého jara. „Kůrovec začne vylézat ze země, my proto musíme mít připravena obranná zařízení, aby ho lapače nalákaly a on na ně nalezl. Naplno brouk udeří pravděpodobně na přelomu dubna a května,“ odhaduje revírník Jiří Ehrenberger.

Po celé republice nyní lesníci Lesů ČR rozmisťují na 300 tisíc lapáků a více než 30 tisíc lapačů, což jsou jednoduchá zařízení, která feromony nalákají dospělé brouky.

„Na opatření jsme vyčlenili 172 milionů korun,“ říká Eva Jouklová, mluvčí státního podniku sídlícího v Hradci Králové. Je to o 30 milionů víc, než na boj se škůdcem vynaložili loni.

Lesníci poradí i soukromým vlastníkům lesů

Státnímu podniku však patří jen necelá polovina lesů v Česku. Snaží se proto apelovat i na vlastníky dalších lesních porostů, aby napadeným stromům a boji s kůrovcem věnovali pozornost.

„Majitelům lesů, kteří si nevědí s problémem rady, doporučuji oslovit odborného lesního hospodáře nebo nejbližší lesní správu státního podniku. Lesníci posoudí vhodnost opatření proti kůrovci a navrhnou další postup,“ říká Lidický. Lesy ČR natočily pro drobné vlastníky lesů i videopříručku.

S protikůrovcovými opatřeními souvisí i postupné zalesňování míst, kde v minulých letech lesníci museli kvůli napadení kůrovcem kácet. Jelikož nejrozšířenějším škůdcem je lýkožrout smrkový, snaží se lesníci vysazovat i jiné druhy stromů.

„Nejlepší je obnovovat lesy samovolně, tedy nechat nalétnout a vyklíčit semena. Umělou výsadbu provádíme jen tam, kde se přirozená obnova buď nedostavuje, nebo chceme, aby se do místa dostaly i jiné dřeviny. Hlavním úkolem současné generace lesníků je změnit dřevinnou skladbu na skupinovitě nebo jednotlivě smíšený les s významným zastoupením listnáčů,“ vysvětluje Lidický.

Lesní dělníci proto hned přes cestu od čerstvých lapačů sázeli nový les, který kůrovci v budoucnu lépe odolá.

„Zhruba před čtyřmi lety tady vznikl polom, který jsme museli zpracovat. Tím, že se prostor od západu uvolnil, se tady rozmohl kůrovec. Došlo k ohřátí stěny a k vysušování stromů a brouk do nich začal nalétávat. Stromy jsme tedy vykáceli a rozhodl jsem, že tam dáme bukové sazenice, které sušší a zastíněnější lokalitu snáší líp, a v části u potoka dáváme sazenice dubu,“ popisuje Ehrenberger.

Lesy ČR takto zalesňují spíš jednotlivě. „Nejde o obnovu hektarových ploch,“ potvrzuje mluvčí Jouklová. Po celé republice zasadí sazenic na jaře 36,4 milionu a na podzim 8,3 milionu, a to zhruba půl napůl jehličnaté a listnaté stromy.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nevypadají zrovna jako praví turisté. Václav Havel, Alexandr Vondra, Jáchym...
Stopy Charty v Krkonoších. Kde se Havel a spol. scházeli s Poláky

Mobilní aplikace organizace Post Bellum, která sbírá příběhy, na něž by se nemělo zapomenout, nabízí krkonošskou trasu přibližující místa, kde se scházeli...  celý článek

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla v zámecké kapli Zjevení Páně...
Farnost ve Smiřicích se soudí s městem o cenný Brandlův obraz z kaple

Oltářní obraz od Petra Brandla a další mobiliář ze zámecké kaple Zjevení Páně ve Smiřicích je předmětem sporu mezi tamní farností, městem a státem. Církev se...  celý článek

Rozhledna Milohlídka v jičínském lesoparku Čeřovka.
Revitalizace lesoparku Čeřovka má být citlivá, broukům nechá mrtvé dřevo

Lesopark Čeřovka na okraji Jičína si uchová současnou podobu a stromy se kácet nebudou. Vrch se zarostlou rozhlednou Milohlídka čeká maximálně prořez dřevin a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.