Zdejší rodák Škvorecký, autor slavných knih Zbabělci, Inženýr lidských duší, Tankový prapor či Mirákl, na lavičce rozšafně odpočívá v nadživotní velikosti.
"Děkuju za krásnou příležitost, že jsem mohl dělat sochu takovému velikánovi. Určitě si ji zaslouží. Nevím, jestli právě ode mě, ale zaslouží," lehce se uklonil ke svému dílu sochař Josef Faltus ze Záryb u Kostelce nad Labem.
Jak socha vznikala?
Lavička se rodila těžce, dlouho, ale bylo to prima. Od hliněného modelu přes sádrovou podobu až po konečnou sochu. Tu tvoří sešroubované litinové kusy, které jsou patinované. Dohromady i s lavičkou váží kolem osmi set kilogramů. Vznikala klasickým způsobem.
Co bylo inspirací pro podobu Josefa Škvoreckého?
Je to portrétní socha spisovatele a při její tvorbě jsem vycházel z fotografie z 80. let, na níž sedí na lavičce někde ve Varšavě se svým kamarádem, hudebním publicistou Lubomírem Dorůžkou. Nevím ale, jestli se to dá nazvat inspiračním zdrojem, šlo spíše o kompoziční zadání od města. Z jeho posedu na fotografii jsem sice vycházel, to ano, ale co se týče celkové podoby Josefa Škvoreckého, tak jsem po sochařské stránce vycházel z jiných fotografií, na nichž je zachycen.
Socha podle zadání měla zachytit Josefa Škvoreckého zhruba ve věku šedesáti let.
Zkoumal jsem spoustu fotografií jeho fyzické podoby - postupně jsem to bral od mládí až po stáří. Hodně jsem také četl jeho knížky a snažil se nasát něco z atmosféry jeho díla. Na soše je zachycen zhruba v období požadovaných šedesáti let, ale snažil jsem se ho ztvárnit v plném mužném věku.
Musel jste při zrodu sochy řešit nějaké záludnosti, na nichž jste se třeba zasekl? Zaujaly mě jeho brýle, které nejsou celé, mají jenom horní část obroučky...
Tak to jste trefil. Brýle, třeba na bystě, jsou sochařský problém. Když si představíte člověka, který kouká skrz dioptrické brýle, vnímáte ho, že má větší oči. Ale jak si je sundá, tak se mu opticky zmenší. Udělat obroučky tak, aby to nevypadalo hrubě naturalisticky a mělo to nějakou formu, je sochařský oříšek. Dlouho jsem hledal, jak se s nimi vypořádat. Nakonec jsem zvolil tuto podobu, protože brýle mít musel.
V čem se konečná socha liší od návrhu, se kterým jste na jaře loňského roku vyhrál soutěž?
Zásadním způsobem tím, že má sako. A ta lavička se doformovala do jednodušší podoby, původně její sokl tvořily knihy. Ale nijak zvlášť se neměnila.
Lavička je popsána útržky textů. Ty jsou však místy kvůli patinování těžko k přečtení.
To je samozřejmě záměr. Jde o citáty a texty ze Škvoreckého knih. Zvídavý příchozí se tak u sochy zdrží déle, protože bude chtít rozluštit, co je tam napsáno.
