Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do módy přicházejí ledové stěny, Výrovka ji má na severní straně

  8:56aktualizováno  8:56
Lezení v ledu získává na popularitě. Módní outdoorovou „divočinu“ si zájemci mohou zdarma vyzkoušet na krkonošských hřebenových chatách, ti zkušenější dávají přednost přírodnímu ledopádu v srdci národního parku.

Dvanáctimetrová ledová stěna u chaty Výrovky v Krkonoších. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Přestože výrazné mrazy letošní zima ještě nepřinesla, odvážlivci, kteří nemají strach z výšek, mohou navštívit Brádlerovy boudy u Špindlerova Mlýna nebo chatu Výrovka nad Pecí pod Sněžkou. Právě tam v posledních dnech vyrostly ledové věže.

Horolezecké ledové stěny v Krkonoších

  • Brádlerovy boudy u Špindlerova Mlýna - 8 metrů
  • Chata Výrovka nad Pecí pod Sněžkou - 12 metrů
  • Kromě Výrovky a Brádlerových bud měli turisté v loňském roce k dispozici také 15 metrů vysokou věž ve Svatém Petru, stěna nedaleko sjezdovek je ale v současnosti mimo provoz.
  • Přírodní ledopád v Labském dole - jen s povolením Správy KRNAP, zimní horolezecká činnost je na tomto místě povolena až do roku 2020.
  • Další ledopády se nacházejí v nejpřísněji chráněné I. zóně národního parku. Na nich je ovšem lezení kvůli ochraně přírody nelegální.

„Je to adrenalin. Každý doplňujeme endorfiny jinak, někdo hraje tenis, někdo jezdí na kole, my takhle v zimě blbneme na ledových stěnách,“ říká Ladislava Bímová z Prahy, která jako jedna z prvních letos vyzkoušela dvanáctimetrovou stěnu u chaty Výrovky.

Provozovatelé hřebenové boudy ji v lednovém ochlazení nastříkali za několik dnů. Vrstva ledu zatím není příliš silná, ale pomocí maček a cepínů se po ní zájemci mohou vydat až do dvou třetin stěny.

„Ještě to není úplně ideální, led je změklý a místy se trhá. Bylo by dobré, kdyby trochu přimrzlo,“ popisuje dojmy Jan Vlachý z Prahy, jenž stěnu na Výrovce o víkendu otestoval. Konstrukci ledového kvádru na severní straně chaty tvoří kovový rám. Na něm jsou připevněny dřevěné trámy s potaženým pletivem. Na věž ze střechy proudí voda.

„Je to docela jemná práce. V noci pouštíme vodu, ráno vypínáme, neustále musíme kontrolovat venkovní teplotu. Čekáme na pořádné mrazy. Hodilo by se nám minus 10 a bezvětří, pak by to šlo velice rychle,“ přeje si provozovatelka Výrovky Michaela Šťastná.

Ledolezení je trend

Pokud jsou teploty hluboko pod nulou, nejlépe mrzne vlažná voda. Za ideálních podmínek konstrukci pokrývá místy až metrová vrstva ledu.

„Je to módní záležitost. Jak se stalo populární lezení po umělých stěnách, tak v posledních letech lidi láká lézt v ledu. Možností je čím dál více,“ říká Ladislava Bímová, která se v horolezeckém světě pohybuje už řadu let a má za sebou několik vysokohorských expedic. 

Dvanáctimetrová ledová stěna u chaty Výrovky v Krkonoších.
Dvanáctimetrová ledová stěna u chaty Výrovky v Krkonoších.

Zdolala i nejvyšší horu Jižní Ameriky Aconcaguu nebo alpské velikány Matterhorn a Monte Rosu. Do Krkonoš jezdí s pražským horolezeckým oddílem. 

„Pro děti je to ideální trénink, vyzkouší si techniku, jak používat cepíny a kam dávat mačky,“ připomíná. Na Výrovce se v loňském roce vystřídalo na 400 odvážlivců. Kromě outdoorových nadšenců sem jezdí trénovat členové horolezeckých klubů, vojáci a profesionální hasiči z celé republiky. 

Počet zájemců o tento druh adrenalinové aktivity se zvyšuje. Hodně lezců se rekrutuje z řad skialpinistů. „Na rozdíl od běžkařů k tomu mají blízko,“ poznamenává Michaela Šťastná.

Na ledopád jen s „povolením“

Stěna na Brádlerových boudách je o zhruba čtyři metry nižší než na Výrovce. Pro trénink ji využívá hlavně armáda, během zimy na ni zavítá také několik nadšenců do lezení. Ti zkušenější ale dávají přednost nedalekému ledopádu v Labském dole.

„Na stěně se naučí základy stoupání a zapouštění šroubů. Jakmile tohle umí, jdou na větší led,“ uvádí provozovatel chaty Petr Bárta. Stejně jako na Výrovce zde zájemcům o lezení zdarma zapůjčí cepíny, mačky a další vybavení.

Ledopád na konci stezky Buď fit v Labském dole je jediným místem v Krkonoších, kde je lezení po přírodním ledu povolené (více najdete zde). Za jeden den se může na skále pohybovat maximálně 16 sportovců. Musí se ale předem registrovat na internetových stránkách Správy Krkonošského národního parku.

„Jde o vzácnou lokalitu. Pokud by se zde pohyboval větší počet lidí, než kolik je denní kapacita, hrozilo by poškození přírody,“ vysvětluje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Královéhradecký kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Ambasador projektu Nezastavitelní Jiří Ježek projel Birell bránou na Ještědu.
Nezastavitelní míří k Lipenské přehradě. Pomozte pohybem handicapovaným

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému okolí. To spojuje lidi zapojené do...  celý článek

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.