Dvanáctimetrová ledová stěna u chaty Výrovky v Krkonoších | foto: Martin Veselý, MAFRA

Do módy přicházejí ledové stěny, Výrovka ji má na severní straně

  • 1
Lezení v ledu získává na popularitě. Módní outdoorovou „divočinu“ si zájemci mohou zdarma vyzkoušet na krkonošských hřebenových chatách, ti zkušenější dávají přednost přírodnímu ledopádu v srdci národního parku.

Přestože výrazné mrazy letošní zima ještě nepřinesla, odvážlivci, kteří nemají strach z výšek, mohou navštívit Brádlerovy boudy u Špindlerova Mlýna nebo chatu Výrovka nad Pecí pod Sněžkou. Právě tam v posledních dnech vyrostly ledové věže.

Horolezecké ledové stěny v Krkonoších

  • Brádlerovy boudy u Špindlerova Mlýna - 8 metrů
  • Chata Výrovka nad Pecí pod Sněžkou - 12 metrů
  • Kromě Výrovky a Brádlerových bud měli turisté v loňském roce k dispozici také 15 metrů vysokou věž ve Svatém Petru, stěna nedaleko sjezdovek je ale v současnosti mimo provoz.
  • Přírodní ledopád v Labském dole - jen s povolením Správy KRNAP, zimní horolezecká činnost je na tomto místě povolena až do roku 2020.
  • Další ledopády se nacházejí v nejpřísněji chráněné I. zóně národního parku. Na nich je ovšem lezení kvůli ochraně přírody nelegální.

„Je to adrenalin. Každý doplňujeme endorfiny jinak, někdo hraje tenis, někdo jezdí na kole, my takhle v zimě blbneme na ledových stěnách,“ říká Ladislava Bímová z Prahy, která jako jedna z prvních letos vyzkoušela dvanáctimetrovou stěnu u chaty Výrovky.

Provozovatelé hřebenové boudy ji v lednovém ochlazení nastříkali za několik dnů. Vrstva ledu zatím není příliš silná, ale pomocí maček a cepínů se po ní zájemci mohou vydat až do dvou třetin stěny.

„Ještě to není úplně ideální, led je změklý a místy se trhá. Bylo by dobré, kdyby trochu přimrzlo,“ popisuje dojmy Jan Vlachý z Prahy, jenž stěnu na Výrovce o víkendu otestoval. Konstrukci ledového kvádru na severní straně chaty tvoří kovový rám. Na něm jsou připevněny dřevěné trámy s potaženým pletivem. Na věž ze střechy proudí voda.

„Je to docela jemná práce. V noci pouštíme vodu, ráno vypínáme, neustále musíme kontrolovat venkovní teplotu. Čekáme na pořádné mrazy. Hodilo by se nám minus 10 a bezvětří, pak by to šlo velice rychle,“ přeje si provozovatelka Výrovky Michaela Šťastná.

Ledolezení je trend

Pokud jsou teploty hluboko pod nulou, nejlépe mrzne vlažná voda. Za ideálních podmínek konstrukci pokrývá místy až metrová vrstva ledu.

„Je to módní záležitost. Jak se stalo populární lezení po umělých stěnách, tak v posledních letech lidi láká lézt v ledu. Možností je čím dál více,“ říká Ladislava Bímová, která se v horolezeckém světě pohybuje už řadu let a má za sebou několik vysokohorských expedic. 

Dvanáctimetrová ledová stěna u chaty Výrovky v Krkonoších
Dvanáctimetrová ledová stěna u chaty Výrovky v Krkonoších

Zdolala i nejvyšší horu Jižní Ameriky Aconcaguu nebo alpské velikány Matterhorn a Monte Rosu. Do Krkonoš jezdí s pražským horolezeckým oddílem. 

„Pro děti je to ideální trénink, vyzkouší si techniku, jak používat cepíny a kam dávat mačky,“ připomíná. Na Výrovce se v loňském roce vystřídalo na 400 odvážlivců. Kromě outdoorových nadšenců sem jezdí trénovat členové horolezeckých klubů, vojáci a profesionální hasiči z celé republiky. 

Počet zájemců o tento druh adrenalinové aktivity se zvyšuje. Hodně lezců se rekrutuje z řad skialpinistů. „Na rozdíl od běžkařů k tomu mají blízko,“ poznamenává Michaela Šťastná.

Na ledopád jen s „povolením“

Stěna na Brádlerových boudách je o zhruba čtyři metry nižší než na Výrovce. Pro trénink ji využívá hlavně armáda, během zimy na ni zavítá také několik nadšenců do lezení. Ti zkušenější ale dávají přednost nedalekému ledopádu v Labském dole.

„Na stěně se naučí základy stoupání a zapouštění šroubů. Jakmile tohle umí, jdou na větší led,“ uvádí provozovatel chaty Petr Bárta. Stejně jako na Výrovce zde zájemcům o lezení zdarma zapůjčí cepíny, mačky a další vybavení.

Ledopád na konci stezky Buď fit v Labském dole je jediným místem v Krkonoších, kde je lezení po přírodním ledu povolené (více najdete zde). Za jeden den se může na skále pohybovat maximálně 16 sportovců. Musí se ale předem registrovat na internetových stránkách Správy Krkonošského národního parku.

„Jde o vzácnou lokalitu. Pokud by se zde pohyboval větší počet lidí, než kolik je denní kapacita, hrozilo by poškození přírody,“ vysvětluje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.