Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hradecká univerzita věří, že dokáže přibrzdit Alzheimerovu nemoc

  9:25aktualizováno  9:25
Vědci z Přírodovědecké fakulty hradecké univerzity jsou na dobré cestě k vývoji účinných léků, které potlačí příznaky Alzheimerovy choroby. Od ministerstva školství dostali grant a pevně věří, že se jim to povede.

Svět čeká v následujících třech desítkách let kvůli stárnutí populace epidemie Alzheimerovy choroby. | foto: Profimedia.cz

Na jednu ze závažných nemocí dnešního světa, Alzheimerovu chorobu, při které lidé postupně ztrácí schopnost logicky uvažovat a komunikovat, nejenže není lék, ale velmi těžko se daří zmírnit i její průběh.

Univerzita dostala dva miliony

Když půjde vše podle plánu, látka se nabídne firmě, která lék vyrobí. Náklady na vývoj jdou do stovek milionů dolarů. Hradecká univerzita dostala na výzkum do konce listopadu 2015 necelé dva miliony korun. Pracovat na tom bude 10 až 15 lidí z univerzity i z fakultní nemocnice.

O to nadějněji vypadá zpráva, která nyní přichází z Univerzity Hradec Králové, od vědců z tamní Přírodovědecké fakulty. Projekt vývoje nového léku rozjeli minulý týden.

"Nemoc chceme zachytit a léčit v době, kdy o ní pacient ještě neví, ale má pro to třeba dědičné předpoklady. Chtěli bychom, aby žil plnohodnotný život, co nejdéle to bude možné," říká vedoucí katedry chemie Kamil Musílek.

Ač se na výzkum zaměřují lékaři a vědci po celém světě, něco podobného se zatím nikomu nepovedlo. Dosavadní léky selhaly. Buď byly příliš toxické, což se projeví už při testech na zvířatech nebo až na lidech, nebo neměly takový účinek, aby se nervové buňky přestaly ničit.

Situace s hledáním nových léků se tak často jeví jako beznadějná. Hradečtí výzkumníci však mají potřebné "know-how", díky němuž získali možnost pustit se do práce. To by podle nich mohlo zabrat.

Výzkum potrvá nejméně deset let

Speciálně se zaměřují na nervovou buňku a její enzymy, které jí dodávají energii.

"O to se stará jeden konkrétní enzym a právě ten zkoumáme. Tento enzym působí na jednu bílkovinu v mozku u lidí, u kterých se rozvíjí Alzheimerova nemoc. Když spolu zreagují, buňka se časem ničí a nastupují příznaky nemoci. My se snažíme, aby tento enzym nemohl s bílkovinou reagovat, a proto hledáme látku, která tomu zabrání," popisuje vědec.

Alzheimerova nemoc v číslech

Podle některých odhadů se počet nemocných do roku 2050 až ztrojnásobí a dosáhne celosvětově 115 milionů lidí.

Mezinárodní sdružení pro Alzheimerovu chorobu varuje, že strmě porostou také náklady na péči a léčbu. Už nyní je alzheimer celosvětově čtvrtou až pátou příčinou úmrtí.

V současnosti potřebuje dlouhodobou péči 13 procent lidí starších 60 let. V Česku je na 130 tisíc nemocných.

Projekt sdružuje i další vědce v Evropě. Sám Musílek se pro svůj výzkum inspiroval u kolegů ve Skotsku, kde byl na půlroční stáži.

"Výsledkem může být lék, trvat to však bude nejméně deset let. Věříme, že naším komplexním přístupem se budeme schopni za nějaký čas dostat k molekulám, které rozvoji nemoci zabrání. Účinné jistě budou, otázkou je, aby nebyly toxické," uvažuje Musílek, který je zároveň členem centra biologického výzkumu královéhradecké Fakultní nemocnice.

Chemické výsledky posílají do laboratoří ve Skotsku, kde látky otestují na buňkách. V Americe se pak látky testují na zvířatech.

Ačkoliv toto bádání hradeckých akademiků nedokáže nemoc vyléčit, už jen ambice nemoc potlačit může dát naději mnoha lidem a rodinám, kteří se s plíživým onemocněním mozku, při němž dochází k postupné demenci, musí potýkat.

"Čím dříve se nemoc zachytí, tím lépe. Pokud by to nový lék uměl a prodloužil kvalitu života, už to by byl pro nemocného i jeho rodinu pokrok," míní psycholožka Eva Jarolímová z České alzheimerovské společnosti.

Nový lék by se lidstvu obzvlášť hodil, neboť je zřejmé, že nemocných bude i kvůli státrnutí populace v následujících desetiletích přibývat. Výzkum oceňují i další odborníci v oboru.

"Kamil Musílek u nás absolvoval doktorské studium a získal dokonce prestižní ocenění - Cenu za farmacii zaštítěnou nositelem Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehnem. Je dobře, že na nově 'hozené rukavice přírody' vždy někdo zareaguje. Můžeme si jen přát, aby byl výzkum úspěšný," míní profesor Alexandr Hrabálek z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

V klinických testech neuspěl nedávno například slibný lék amerických farmaceutických firem Pfizer a Johnson & Johnson, které ukončily vývoj před dvěma lety (více čtěte zde).

Univerzita vyvíjí také protijed na pesticidy

Kamil Musílek vede ještě jeden projekt, který může v budoucnu zachránit tisíce životů. I díky svým zkušenostem z práce na brněnské Univerzitě obrany se se svým týmem pokusí o protijed při otravě pesticidy.

"Hojně se používají v asijských zemích, na plantážích v jižní Americe, ale i v jižních částech Spojených států. Problémem je, že se tam lidé pesticidy často otráví, protože neví, s čím manipulují. Celosvětově je odhadovaných 200 až 300 tisíc úmrtí ročně na otravu těmito látkami," vysvětluje výzkumník.

Dosavadní léky jsou zastaralé a málo účinné. "My se proto snažíme jít ještě dál, šance na úspěch je reálná," dodává.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

David Kovář ošetřuje zraněné týden po zemětřesení v Nepálu.
Český lékař se vzdal místa primáře v USA, vyrazil na misi do Afriky a Asie

Kardiolog David Kovář, původem z Hradce Králové, pracoval jako primář na klinice v americkém Coloradu. Rozhodl se však vzít rodinu a na rok vyrazit do Afriky a...  celý článek

Agresivní žena se zabarikádovala v domě. Chtěla se zabít
Žena hrozila sebevraždou jateční pistolí. Policie s ní vyjednávala den a půl

Psychicky nemocná žena z Trutnovska vyhrožovala, že se zabije jateční pistolí. Utekla z psychiatrické léčebny a zabarikádovala se s dědečkem v prvním patře...  celý článek

Bludiště v kukuřici v Hradci Králové.
VIDEO: Podívejte se do kukuřičného bludiště kousek od centra Hradce

Nedaleko centra Hradce Králové, v poli naproti bývalé Gumovce, vzniklo bludiště v kukuřici. Otevřela ho tam firma z Rychnova nad Kněžnou, která po celém Česku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.