Letecký záchranář Anatolij Truhlář ukazuje přístroj na ochlazování mozku, který

Letecký záchranář Anatolij Truhlář ukazuje přístroj na ochlazování mozku, který zdravotničtí záchranáři v kraji testují s dalšími dvěma týmy v Evropě. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Z Krkonoš by se Schumacher dostal ke specialistovi rychleji, říká lékař

  • 4
Profesionál, který se nebojí. To je charakteristika Anatolije Truhláře z letecké záchranné služby Hradec Králové, která je schopná dopravit pacienta do specializovaného traumacentra nejdéle do 60 minut. Nezdržuje se totiž převozem do lokálních nemocnic.

Osmatřicetiletý lékař létá ve žlutém vrtulníku hradecké záchranky už roky. Nebojí se odvážných tvrzení. Třeba toho o potenciální záchraně Michaela Schumachera, který je po nehodě při lyžování už měsíc v kritickém stavu (více najdete zde).

"Když má člověk smůlu, může utrpět závažný úraz i přesto, že má helmu nebo chránič páteře. Dokazuje to případ Michaela Schumachera. Jsem ale přesvědčený, že pokud by ke stejnému úrazu došlo v našem regionu, naše záchranná služba by jej dopravila na specializované pracoviště mnohem rychleji než Francouzi, především pak bez zdržení v lokální nemocnici," tvrdí Truhlář.

Je vedoucím lékařem letecké záchranné služby v Hradci Králové, ale i předsedou České resuscitační rady a náměstkem ředitele krajské záchranky pro výuku a výzkum.

Pravdou je, že Schumacher byl za 46 minut od úrazu transportován vrtulníkem do nemocnice v Albertville-Moutiers. Jeho stav se zhoršoval, a proto musel podstoupit další let za specialisty do Fakultní nemocnice v Grenoblu, kde byl přijat až hodinu a půl po úrazu.

"Náš systém je nastaven tak, abychom kohokoliv se závažným poraněním dopravili do traumacentra, kde lze ošetřit vnitřní krvácení a pacienta tak zachránit, do 60 minut od úrazu," vykládá Truhlář.

Důležitá je pomoc svědků nehody

Hradecký vrtulník každoročně vzlétne k několika stům případů. Zhruba u stovky pacientů musí lékaři řešit život ohrožující úrazy, u padesátky závažné poranění hlavy. Truhlář připomíná, že výrazný podíl na přežití pacientů mohou mít i svědci nešťastných událostí.

"Laici rozhodují přímo o životě a smrti postiženého ve dvou případech. Prvním je masivní krvácení, kdy je nutné krvácející místo čímkoliv stlačit, druhým amputace, k nimž dojde při nehodě, kdy se musí improvizovaně zaškrtit končetina. S nimi se často setkáváme u dopravních nehod motocyklistů, kdy se dolní končetina dostává mezi motorku a nějakou pevnou překážku. A ještě daleko častější situací, kdy může kdokoliv z nás zachránit život, je srdeční zástava," vysvětluje Truhlář.

Při první pomoci jsou operátorky stále na telefonu

Pro svědky nehod a kolapsů má několik užitečných rad. Pokud postižený nereaguje na oslovení a nedýchá normálně, stačí zavolat na linku 155 a zahájit srdeční masáž.

"Střed hrudníku musíte pravidelně stlačovat do hloubky 5 až 6 centimetrů frekvencí 100 až 120 stlaků za minutu. Tento postup zvládají dobře už děti od 10 let. Pokud si volající neví rady, naše operátorka s ním zůstává na telefonu až do příjezdu sanitky," říká lékař letecké záchranky.

Hradecký kraj patří dlouhodobě k místům s nejlepší šancí na přežití srdeční zástavy. V roce 2011 mohlo být z nemocnice propuštěno téměř 12 procent nemocných po resuscitaci v terénu.

"Pokud se podíváme na statistiku pacientů ošetřovaných pouze v Hradci Králové, bylo přežití resuscitací téměř 16 procent, což nás řadí k celosvětové špičce," upozorňuje záchranář.

Princezna pacientům ochladí mozek

Ve vrtulníku hradecké záchranky je i unikátní přístroj na ochlazování mozku pacientů po srdeční zástavě. Používá se pouze na třech místech na světě a v Hradci mu říkají Princezna, podle názvu studie. Ta má ukázat, jak se přístroj osvědčuje v praxi. Zatím se zdá, že ano.

"Na konci loňského roku vyhodnotil švédský výzkumný tým prvních 200 nemocných z center ve Stockholmu, Bruselu a Hradci Králové. Ukázalo se, že je bezpečné s touto metodou pokračovat nadále až do předpokládaného počtu 900 pacientů, což je číslo, které nám odpoví na otázku, zda postup zlepšuje jejich přežití," vysvětluje Truhlář.

"Zda se nakonec uplatní v rutinní praxi, ukážou až konečné výsledky. Jde o léčebnou metodu velmi nákladnou, takže jsme velmi rádi, že ji můžeme využívat v rámci klinické studie alespoň u části nemocných," dodává.

Svoji práci by nevyměnil za žádnou jinou. Už kvůli zážitkům na palubě vrtulníku. "Když je inverze nebo východ či západ slunce, jsou pohledy z vrtulníku opravdu nádherné. Ale na to je čas pouze tehdy, když letíme bez pacienta," líčí Truhlář.