Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejdříve protestovali proti těžbě plynu, nyní se lidé bojí těžby uranu

  7:05aktualizováno  7:05
Australská firma požádala v polském Radkówě poblíž Náchoda o průzkum ložisek uranu. Zatímco polská strana uklidňuje, že jde pouze o zjišťovací sondy, aktivisté i starostové z českého příhraničí neskrývají obavy o podzemní vody. V oblasti Dolního Slezka se uran těžil až do šedesátých let.

Na Náchodsku lidé nedávno demonstrovali proti těžbě břidlicového plynu, nyní přidal strach z těžby uranu. | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Když těžaři na Náchodsku a Trutnovsku nedávno začali hledat ložiska břidlicového plynu, okamžitě se zvedla silná vlna nevole. Jenže to ještě nikdo netušil o dalším nebezpečí: v polském pohraničí se totiž pátrá po zásobách uranu.

Kde a kdo bude uran hledat

Australská firma European Resources Polska chce uran hledat na území "Wambierzyce" o 17 kilometrech čtverečních. Součástí bude geofyzikální průzkum a také kontrolní vrt do hloubky 350 metrů ve vsi Ratno Dolne. Pokud firma získá od obce Radków souhlas ohledně vlivu na životní prostředí, bude se ucházet o koncesi u maršálka vojvodství.

Firma by chtěla zkoumat také další oblasti kolem Walimi a Lubomierze, v obci Stara Kamienica záměr průzkumu už vzbudil velký odpor.

Ochránci přírody i starostové z české strany mají strach hlavně o podzemní vodu. Navíc jde o turistickou oblast s ceněnými pískovcovými skalami na obou stranách hranice.

"Polské území je součást i naší krajiny, kterou máme rádi. Kdyby došlo k těžbě, mělo by to devastující účinky," tvrdí Michal Kudrnáč ze Sboru dobrovolných občanů v Náchodě, jenž se přihlásil do správního řízení.

Proti těžbě protestují také Poláci

V Polsku proti průzkumu vystupuje Sdružení milovníků Stolových hor. "Oficiálně jde jen o průzkum, ale my se bojíme, že by následovala těžba. Informace jsou nedostupné a skryté," řekl Bartosz Małek, který působí ve spolku a zastupuje v samosprávě ves Karłów v národním parku Stolové hory.

S nedostatkem informací se potýkají rovněž čeští starostové a mají pocit, že Poláci neříkají vše na rovinu.

"Nejsme schopni přesně odvodit, jestli jde pouze o zmapování zásob, nebo jestli je to už za účelem těžby uranu. Té bych se obával. Geologie nepadá s hranicí. Přeshraniční efekt je velký a mohlo by to ohrozit spodní vody," míní starosta Božanova Karel Rejchrt.

Fotogalerie

Správa Chráněné krajinné oblasti Broumovsko už požádala o mezinárodní posouzení vlivu na životní prostředí. Ochranáři se také sešli s kolegy z Jizerských a Orlických hor a Krkonošského národního parku, protože Poláci usilují o zkoumání více míst podél hranice.

Hledání uranu souvisí zřejmě s úsilím Poláků vybudovat první dvě vlastní jaderné elektrárny.

V polském Radkówě lidem průzkum nevadí

Starosta Radkówa se zlobí, že česká strana a aktivisté dělají z uranu senzaci a on musí odpovídat na hloupé otázky.

V Dolním Slezku se už uran těžil

Uran se v oblasti Dolního Slezska těžil od roku 1948 do poloviny šedesátých let. Šlo o doly u Kowar, v Kletnie a Miedzance, k nim pak přibylo ještě několik dalších. Podle oficiálních údajů se zásoby uranu v Polsku předpokládají zejména v Dolnoslezském vojvodství, a to v obcích Grzmiąca, Kowary, Okrzeszyn, Radoniów a Wambierzyce. Další zásoby jsou na dvou místech mimo Dolní Slezsko.

"Nikdy jsem neřekl, že tu zamýšlím budovat důl a dobývat uran. Je to surovina cenná pro energetiku a nezbytná pro národní hospodářství. Ani Češi nezabrání, abychom prozkoumali, co máme pod zemí," řekl starosta Jan Bednarczyk.

Průzkum nevadí ani radkówským radním a jak potvrzuje Bogumiła Grabowska, prý ani místním lidem.

"Těžilo se tu za Němců i po válce a teď tu chtějí dělat zkušební vrty. Já s tím žádný problém nemám. Na začátku to tu nafoukli, a tak starosta prosil a i v kostele to říkali, aby lidi nedělali problémy, protože tady nikdo nic těžit nebude. Ještě není nic jasné," říká Zdisław Górnicki, který ve vsi Ratno Górne provozuje penzion s agroturistikou.

 





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.