Firma s australskými a americkými vlastníky Basgas Energia Czech slibně nakročila k průzkumu břidlicového plynu na Trutnovsku a Náchodsku tím, že jí ministerstvo životního prostředí udělilo licenci.
Část obcí je ale kvůli obavám o vodu proti tomu. "Za město Náchod jsme podali rozklad k ministrovi. Obáváme se hlavně o léčivé vody lázní Běloves, které by mohl průzkum znehodnotit," uvedl starosta Náchoda Jan Birke.
Proti se postavili také v Broumově, Trutnově, Polici, Teplicích nad Metují i na dalších místech. "Pomineme ekonomickou stránku těžby plynu, vznik pracovních míst a podobně. Do budoucna tu nechceme vrtné věže a plošiny," řekl starosta Rtyně v Podkrkonoší Zdeněk Špringr, kde se radní napřed vyslovili pro, ale pak obrátili.
Zkoumat se má až k hranicím Krkonošského parku
Do břidlicového plynu se přitom v Evropě vkládají velké naděje, protože jeho zásoby by mohly zmírnit energetickou závislost na Rusku.
"Provést potřebný průzkum a vyhodnotit rozsah zásob má smysl," řekl geolog Juraj Franců ze státní České geologické služby, podle nějž se tuzemské zásoby břidlicového plynu předběžně odhadují na pět až deset procent domácí spotřeby.
Průzkumné území v regionu zahrnuje 777 čtverečných kilometrů od Broumovska, Náchodska a Trutnovska až po hranice Krkonošského národního parku. Firma tam předpokládá ložisko silurských břidlic. Průzkumnou licenci už drží v Polsku a na Ukrajině. Licence pro Trutnovsko není dosud pravomocná.
K těžbě jsou potřeba až čtyřkilometrové vrty
Pokud firma uspěje, získá oprávnění vyhledávat v území ropu a zemní plyn po dobu pěti let. Podle ministerstva životního prostředí se nenašly důvody, proč by firma neměla licenci dostat. Vypadla pouze zvláště chráněná území.
Zásoby plynu z břidlic by Evropě stačily možná na šedesát let. K těžbě jsou však třeba až čtyřkilometrové vrty. "Z geologického hlediska nevidím těžbu nereálně. Je-li někde větší riziko pro vodu, měl by se upravit režim tak, aby se znečištění předešlo," míní geolog Franců.
Hydrogeolog Vojtěch Kněžek však před průzkumem i těžbou varuje, pod částí území jsou totiž zásoby kvalitní pitné vody. "Je to černá můra. Používá se tam chemické loužení a to se nikdy nedá beze zbytku zabezpečit," myslí si Kněžek z pražské Hydrogeologické společnosti.
