Trafostanice na sídlišti Liščí kopec u Vrchlabí

Trafostanice na sídlišti Liščí kopec u Vrchlabí | foto: ČEZ

Až udeří blackout, spásu nabídne Liščí kopec, ostrov života u Vrchlabí

  • 3
Ve Vrchlabí na Trutnovsku končí pětiletý unikátní experiment, který ho pasoval na energetické město budoucnosti. Liščí kopec je připraven i na velkou hrozbu jménem blackout. Okolí kopce by se stalo jakýmsi ostrovem života, vysvětluje vrchlabská radnice.

K zatím poslednímu většímu výpadku elektřiny v Hradci Králové došlo vloni v říjnu a důvod i dopady byly spíš komické. Způsobila jej kuna a bez světla se na hodinu ocitla čtvrtina města. Podstatně horší byla bouře Xaver o rok dříve, po které byly bez proudu stovky domácností v celém kraji. To je však stále ještě slabý odvar proti tomu, co je podle odborníků blackout - tedy plošný dlouhodobý výpadek elektrické energie.

„Už několikrát jsme k němu byli opravdu velmi blízko. Proto bychom se neměli ptát, jestli ho zažijeme, ale spíš na to, jak bude dlouhý a jaké škody napáchá,“ říká jeden z členů krizového štábu, který se na riziko naposledy připravoval letos v září při velkém krajském cvičení se simulací masivního výpadku. „Cvičení je dobrá věc, ale realita by překvapila každého,“ tvrdí.

Při opravdovém blackoutu by možná i několik týdnů netekla voda, nešel plyn, zavřené by byly i všechny benzinky a obchody. Vyprávět by mohli především obyvatelé novozélandského Aucklandu, kteří v roce 1998 kvůli závadě na starém kabelu byli bez proudu pět týdnů.

Vrchlabský unikát

  • Vrchlabí je unikátem nejen díky ostrovnímu provozu na Liščím kopci. Díky projektu Smart region Vrchlabí, vzniklému už v roce 2010, ČEZ testuje nové technologie a funkce, se kterými se zatím seznamují třeba jen španělská Malaga či německé Stuttgart a Karlsruhe.
  • Experiment už míří do finále.

Na nouzový režim by přešly elektrárny v Opatovicích a Poříčí u Trutnova, které by měly za úkol posílat proud především k chlazení jaderných reaktorů a částečně zabezpečit alespoň nemocnice.

Chytrou síť testuje jen pár evropských měst

Jedním z mála větších ostrůvků světla by se v takovém případě stal Liščí kopec ve Vrchlabí. Město je totiž jedním z hrstky evropských sídel, která testují chytrou síť, a právě Liščí kopec by zachránila kogenerační jednotka, jež umí vyrábět elektřinu z plynu. Jeho dodávky z nezávislých zásobníků by v krizovém případě zajistily dieselové agregáty.

„Byli jsme ujištěni, že dodávka plynu nezávisí na elektřině, potřeba jsou jen čerpadla na naftu. Okolí kopce by se stalo takovým ostrovem života, mohli bychom sem sestěhovat třeba vyvařovnu, některé nezbytné provozy, bylo by zde krizové řízení a lidé by tady našli základní potřeby. Rizikem blackoutu jsme se hodně zabývali při nedávném cvičení, kdy jsme v co nejvěrnějších podmínkách zkoušeli nejrůznější kroky. Ale přestože existuje mnoho plánů a směrnic, je jasné, že realita by se mohla lišit,“ říká vrchlabský místostarosta Michal Vávra.

„Spousta z nás zpočátku nedomýšlela, co všechno by bylo v případě totálního několikadenního výpadku zajistit,“ přiznává i hejtman Lubomír Franc, „ukázalo se, že největší problémy by byly s nedostatkem elektrocentrál, se zásobováním pohonnými hmotami či pitnou vodou a potravinami.“

„Ostrovní provoz může zajistit lokální napájení v případě delších poruch v nadřazené síti,“ připouští manažerka komunikace společnosti ČEZ Šárka Beránková.

Přestože výsledky se budou vyhodnocovat ještě měsíce, už nyní Vrchlabí bývá označováno za energetické město budoucnosti, a to díky inteligentním elektroměrům, přesměrovávání toku energie, stanicím pro rychlé dobíjení elektroaut nebo zapojení malých vodních elektráren.

Zajímavá zkušenost

„Otestovali jsme si je a získali zkušenosti se zařízeními, která zatím nikdy nebyla v distribuční soustavě instalována, a to včetně nové komunikační infrastruktury. Projekt ukázal možnost využití nových technologií v reálném provozu distribuční sítě, které našim odběratelům v testované oblasti přinesou zvýšení spolehlivosti dodávky elektřiny,“ upozorňuje Beránková.

„Pro město to znamenalo modernizaci mnoha kilometrů inteligentních sítí. Přineslo to i nesmírně zajímavou zkušenost, protože jsme jeden dům vybavili zařízením na dálkové sledování spotřeby vody, plynu i elektřiny, a tak si obyvatelé mohou sami regulovat spotřebu,“ řekl Vávra.

Navzdory skvělým výsledkům při téměř pětiletém testovacím provozu prý zatím nelze očekávat, že se chytré sítě z Vrchlabí rychle rozšíří i do dalších měst.

„V současné době je otázka chytrých sítí spíš v oblasti pilotních projektů, jejichž součástí je ověřování nových technologií v malém rozsahu. S ohledem na současné možnosti není reálné v nejbližší době plošné budování chytrých sítí, jejich rozvoj bude závislý mimo jiné na ekonomickém vývoji v oblasti využitelných technologií,“ dodává Beránková.