Rozhodl výsledek dotazníkového průzkumu, který radnice před klíčovým hlasováním narychlo uspořádala (o anketě jsme psali zde). Třetina respondentů se vyslovila proti chystané těžbě. Štýbr se přesto nevzdává a stále věří, že polodrahokamy bude v Podkrkonoší těžit.
Těžba granátůPodkrkonoší patří mezi největší naleziště českých granátů. Stejně jako Horní Olešnice se už dříve proti těžbě postavila sousední Dolní Kalná, která nepovolila ani geologický průzkum lokality. Naopak Dolní Olešnice proti dolování polodrahokamů nic nemá. Turnovské družstvo Granát minerály těžilo z povrchového lomu až do roku 2007 a v současnosti připravuje obnovení těžby v údolní nivě Kalenského potoka. |
Plzeňská firma usiluje o dolování vzácných minerálů v katastru Horní Olešnice už od roku 2003. Splnila veškeré administrativní záležitosti a posledním dílkem do skládačky, který jí chybí, je souhlas sedmi zastupitelů. Ty však nepřesvědčila ani nabídka peněz do rozpočtu obce.
Obec měla v následujících minimálně osmi letech z těžby ročně inkasovat okolo čtvrt milionu korun. Přesto zastupitelé otevření povrchového lomu na hektarovém pozemku v údolí Ždírnického potoka nakonec zelenou nedali.
Rozhodujícím impulzem byly výsledky veřejné ankety. Ze 130 lístků, které obyvatelé na úřad týden před schůzí přinesli, byla proti těžbě stovka respondentů.
„Usoudili jsme, že převaha lidí, kteří se vyjádřili proti, byla dost vysoká. Rozhodli jsme se podle situace. Veškeré plusy a minusy jsme si dali na misku vah, výsledek průzkumu byl nakonec závažím, které rozhodlo,“ shrnul zastupitel Aleš Sucharda.
Aktivisté se obávají o životního prostředí
Na rozhodující hlasování dorazila do zasedací místnosti obecního úřadu v Horní Olešnici asi dvacítka odpůrců těžby včetně členů občanského sdružení Pod Rovněmi, které proti těžařské lobby dlouhodobě bojuje.
Aktivisté se obávají zničení životního prostředí a narušení krajinného rázu. Mezi nejčastěji uváděné argumenty proti těžbě patří hlučnost, používání chemikálií a ohrožení zásob pitné vody. Už teď chalupáři a usedlíci v této části obce bojují s nedostatkem vody ve studních.
„Ve Ždírnici přibývá obyvatel, chtějí tam žít a mít děti. Je otázkou, zda tam budou chtít žít, když se zde budou několik let těžit granáty,“ řekl člen sdružení Petr Skokan.
„Je lepší nechat bohatství, které je pod zemí, dalším generacím, než krajinu nechat zplundrovat soukromou firmou,“ uvedl chalupář Ivo Fišera.
Souhlas k povolení průzkumu dala radnice v Horní Olešnici před 13 lety. V té době se zformovalo občanské sdružení Pod Rovněmi, dnes má okolo 250 členů, z toho většinu tvoří obyvatelé podkrkonošské obce.
Spolek nechal zpracovat odborné posudky hovořící proti těžbě, třikrát napadl řízení o posouzení vlivu těžby na životní prostředí a zorganizoval také petici, pod níž se podepsaly tři stovky lidí.
Definitivně rozhodne báňský úřad
Přestože firma Jana Štýbra udělala několik ústupků a původní dobývací prostor se zmenšil na polovinu, občanské aktivisty se těžařům nepodařilo dostat na svou stranu. Plzeňský podnikatel nepovažuje celou věc za uzavřenou. I přes nesouhlasné stanovisko zastupitelů podá žádost na báňský úřad, který vydává povolení k těžbě.
„Obec je pouze účastníkem řízení, rozhodnout může jen báňský úřad,“ upozornil Jan Štýbr.
Verdiktu zastupitelů prý nerozumí. Radnice podle něj původně byla těžbě nakloněná, před lety povolila geologický průzkum lokality stejně jako stanovení dobývacího prostoru.
„Pracujeme na tom 13 let a stálo nás to už pár milionů. Nechci předjímat, ale pro obec by to mohlo mít neblahé důsledky. Nevylučuji ani právní kroky,“ naznačil podnikatel, že se nehodlá granátů v Horní Olešnici jen tak vzdát.
Podle mluvčího Státní báňské správy Bohuslava Machka je však vyloučené, aby úřad povolil těžbu přes nesouhlas obce.
„Báňský úřad nemůže podle horního zákona vydat povolení k těžbě, dokud se žadatel nevypořádá se všemi účastníky řízení,“ potvrdil Machek.
