Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cenné louky v Krkonoších potřebují mrvu a kejdu. Budou květnatější

  13:08aktualizováno  13:08
Ochranáři v Krkonoších se po desítkách let znovu vrátili k hnojení luk. Původně se tak na horách hospodařilo ještě za druhé světové války. Podle Správy Krkonošského národního parku se díky živinám v půdě zvýší pestrost rostlinných druhů.

Skotské náhorní plemeno Highland Cattle, které je charakteristické menším vzrůstem a odolností vůči klimatickým podmínkám. | foto: Tomáš Kučera, MF DNES

V loňském roce pohnojili 27 hektarů horských luk, letos na podzim dalších 13 hektarů, a to na Rýchorách, Husích Boudách, Sněžných Domcích, Severce, Niklově Vrchu a v Modrém dole.

Pro původní krkonošské hospodáře mělo hnojení nezastupitelný význam, bylo součástí uzavřeného oběhu živin v hospodářství.

Fotogalerie

„Senem sklizeným z luk krmili dobytek v chlévech. Zkrmené živiny pak vraceli půdě v podobě chlévské mrvy či kejdy při hnojení. Tento tradiční model po druhé světové válce přestal fungovat. Níže položené louky byly intenzivně přehnojovány statkovými i minerálními hnojivy za účelem maximalizace výnosů,“ vysvětluje Radek Drahný ze Správy KRNAP.

Louky ve vyšších polohách přestali horalé obhospodařovávat úplně. Kvůli sníženému přísunu živin z těchto lokalit vymizely náročnější rostlinné druhy. Dnešní hospodáři nechávají většinou zvířata na pastvách jen přes sezonu, zimu tráví v podhůří. Přirozená výroba chlévské mrvy a kejdy z hor zmizela (o farmáři na Sagasserových boudách, který obnovil budní hospodářství, jsme psali zde).

„Hnojení ztratilo význam pro zachování cyklu oběhu živin v rámci hospodářství. Zůstává však velmi významné z hlediska ochrany rostlinných společenstev horských luk. Chceme-li vrátit loukám jejich květnatost, nevystačíme si pouze se sečí či pastvou,“ upozorňuje Drahný.

Podzimní hnojení je součástí dlouhodobého projektu Life Corcontica, který si klade za cíl zlepšit péči o nejcennější krkonošské louky. Z evropských peněz ochranáři podporují také konkrétní rostlinné a živočišné druhy, například hořeček mnohotvarý český nebo ohroženou rybu vranku obecnou.

Projekt začal v roce 2012 a kromě Správy KRNAP se na něm podílí Institut aplikované ekologie Daphne a ministerstvo životního prostředí. Jeho celkový rozpočet je téměř 90 milionů korun.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.