Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Hradě je motorkářem z povolání, jezdí v elitní četě hradní stráže

  8:30aktualizováno  8:30
Rok a půl přetrpěl šestadvacetiletý Lukáš Brábník službu před boudou u Pražského hradu, než se dostal k vysněnému povolání. V elitní motocyklové četě Hradní stráže je nejmladší. Na starosti má i ochranu korunovačních klenotů.

Hradní stráž doprovází státní kolony, a tak se motocyklová jednotka učí hlavně pomalé jízdě a přesnosti, aby její členové dokázali bezpečně jezdit dva vedle sebe a navíc v těsné blízkosti vozidel. | foto: archiv Lukáše Brábníka

S motorkami vyrůstal odmala. "Můj táta i děda na nich jezdili, takže jsem se kolem motorek motal od dětství. Připadalo mi úplně normální, že jsem si hned, jak to šlo, udělal řidičák," vypráví Lukáš Brábník z Žiželic nedaleko Chlumce nad Cidlinou.

V šestadvaceti letech je nejmladším ze čtrnácti členů motocyklové čety, která doprovází prezidenta a zahraniční státní návštěvy a plní i speciální úkoly podle potřeb Hradní stráže a Vojenské kanceláře prezidenta republiky.

Fotogalerie

"Dlouho jsem si přál se tam dostat, byl to můj sen a povedlo se," usmívá se mladý motorkář. "Kolegové sice říkají, že doby, kdy se jezdilo výrazně víc, jsou pryč, ale já jsem je nezažil, takže nemám s čím porovnávat," říká k současnému nasazení.

Může ale srovnávat se službou u strážních rot. A na půldruhého roku, kdy nehnutě hlídal v mrazech i vedrech Pražský hrad či zámek v Lánech, nevzpomíná zrovna nejraději.

Focení nevadí, horší jsou mladí cizinci, kteří se předvádí

"Hrozně z toho bolí nohy a záda. Že si mě turisti fotili, mi nevadilo, ale někteří dělali různé opičky a stalo se, že se jim povedlo mě rozesmát. Spíš vás ale ti lidé štvou, hlavně neohleduplní cizinci. Třeba mladí Němci se chtěli předvést před holkama, a když jsme se střídali, naschvál se nám postavili do cesty," vzpomíná na hodinové intervaly se zbraní v ruce, které musí členové Hradní stráže vydržet s vážnou tváří a bez jediného hnutí.

"Když si člověk potřebuje kýchnout, nebo na něj jdou mdloby, tak si dá znamení s druhým ve službě a lze zalézt do boudy, kde jsou vysílačky pro případné přivolání pomoci," vysvětluje Brábník.

Kromě stráže a obrany Hradu a dalších objektů má Hradní stráž na starosti ochranu korunovačních klenotů. A také obrněné vozidlo, kterým je musí v případě nebezpečí dostat stráž do bezpečí. I to si zkusil řídit.

"Pro mě to byla jen mezizastávka, než se dostanu k motorkám, nikdy jsem netoužil stát v boudě, i když hodně lidí to bere jako prestižní záležitost," dodává nadšenec, který je členem pražského klubu Harley Davidson, vůbec nejstarším na světě, protože funguje už od roku 1928.

Příležitost se mu naskytla před půl rokem, kdy se u motocyklové čety uvolnilo místo a on prošel výběrovým řízením. Už při přijetí k Hradní stráži musel splnit přísné požadavky, jako je výška mezi 178 až 188 centimetry, odpovídající váha, žádné zjevné kosmetické vady na obličeji, piercing či tetování.

Absolvoval psychologická i zdravotní vyšetření a tříměsíční kurz ve Vyškově, aby mohl vstoupit do armády. Nyní musel navíc dokázat, jak zdatný je v řízení jednostopého stroje.

Uspěl a už asi dva měsíce absolvuje výcvik na speciálně upravených motocyklech BMW. Hradní stráž má několik typů, jak pro běžný silniční provoz, tak do terénu. Své umění předvádí motocyklová četa vždy první středu v měsíci na nádvoří Pražského hradu při reprezentačním vystoupení.

Hlídá klenoty, rozváží dokumenty

"Jsem tam krátce, takže se teprve rozkoukávám a snažím se učit, i styl ježdění je pro mě úplně nový," říká skromně Brábník, jenž ve volném čase sedlá americkou motorku Buell.

"Je to úplně něco jiného, co se týká charakteru motorky i jízdy. Když se jedu projet s kamarády, necítím zodpovědnost za cizí motorku, v práci musím být výrazně opatrnější," porovnává.

Hradní stráž doprovází státní kolony, a tak se motocyklová jednotka učí hlavně pomalé jízdě a přesnosti, aby její členové dokázali bezpečně jezdit dva vedle sebe a navíc v těsné blízkosti vozidel.

Oblékají dva typy kombinéz, textilní bez viditelných znaků při výcviku a kurýrní službě a na míru šitou koženou kombinézu s nárameníky a znaky Hradní stráže. Nyní se jejich nejmladší kolega nemůže dočkat tréninku na brněnském okruhu, kde několikrát do roka testují své možnosti.

"Tréninkové dny máme vždy v úterý a ve čtvrtek, v zimě jezdíme podle počasí, máme pravidelné služby a zároveň jsme k dispozici pro korunovační klenoty, taky rozvážíme dokumenty pro kancelář prezidenta nebo materiál pro Hradní stráž," přibližuje náplň své práce Brábník, který dálkově studuje politologii na soukromé vysoké škole.

Než se rozhodl udělat ze svého koníčka zaměstnání, pracoval jako operátor, obchodní zástupce a zabýval se servisem pro obchodní řetězce.

"Studoval jsem design nábytku na střední škole v Hradci, ale nenašel jsem uplatnění ve svém oboru a zabýval se úplně jinými věcmi. Až když mě to naštvalo, začal jsem se pídit, kde bych se mohl věnovat svému koníčku," popisuje, jak se k práci snů dostal.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.