Stanislav a Marcela Kovářovi z Dobrušky by chtěli své děti zpět.

Stanislav a Marcela Kovářovi z Dobrušky by chtěli své děti zpět. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Manželé chtějí šest dětí zpět, jenže sami živoří na ubytovně

  • 89
Stanislavu a Marcele Kovářovým z Hradce Králové úřady před dvěma lety odebraly všech šest malých dětí kvůli vážnému podezření z týrání. Soud sice vyhráli, ale jejich děti žijí dál v dětském domově, nemají se kam vrátit.

Když už to vypadá, že se manželům Kovářovým začne dařit lépe, potká je další rána. Ačkoliv soud, který rozhodoval o tom, zda své děti skutečně týrali a vážně zanedbávali, vyhráli, den, kdy si budou moci své potomky odvést domů, se ještě zdaleka nepřiblížil.

Rodiče totiž mezitím přišli o panelákový byt v Dobrušce, který nedokázali z invalidního důchodu a sociálních dávek platit. Přestěhovali se proto do ubytovny v Hradci Králové.

"Je to tu hrozné, nedokážu si představit, že bych mohl děti vychovávat v takto nedůstojných podmínkách," stěžuje si teď Stanislav Kovář. On i jeho žena se prý snaží sehnat práci, aby mohli do lepšího, ale zatím bez úspěchu.

"S hendikepem mě nikde nezaměstnají, manželka se také snaží, přitom by měla být na mateřské," posteskne si.

Chystá se další soud, boj o děti pokračuje

Případ musí prověřit ještě přestupková komise a mezitím se už také chystá další soud, který rozhodne, zda se budou moci děti k rodičům vrátit. Vojta, Markéta, Marek, Veronika a Jiřík, z nichž nejstaršímu je osm let, žijí v dětském domově v Holicích. Nejmladší Nikolu vychovávají pěstouni.

Pohled soudu možná ovlivnil i fakt, že se manželů částečně zastalo ministerstvo práce a sociálních věcí i kancelář ombudsmana. V dopisech, které redakce MF DNES měla k nahlédnutí, ministerští úředníci připouštějí, že orgán sociálněprávní ochrany dětí měl s rodiči lépe komunikovat a problémy rodiny se zabývat detailněji.

"Děláme vše proto, abychom děti dostali zpět, ale nikdo nám nepomáhá, všude nám je hážou klacky pod nohy. Musíme si sice vystačit jen s několika tisíci na měsíc, o děti jsme se však vždy starali a každý den bojujeme o to, aby nám je úřady vrátily," líčí Kovář. Po zveřejnění jeho příběhu se ale rodině ozval nadační fond i lidé, kteří nabízeli pomoc (více čtěte zde).

Podle jeho slov děti nikdy netýrali a mají je rádi. "Sociální pracovníci nám je vzali bezdůvodně, nikdo nám nic pořádně nevysvětlil. Skoro všechny peníze teď dáváme za cesty do dětského domova, kam každý týden jezdíme za dětmi na návštěvu. Budu žádat odškodnění za to, co nám úřady způsobily," dodává zlostně.