Mezi šéfy organizací velkých měst v České republice je Miloslav Kulich přírodním úkazem. Po republice není moc ředitelů, kteří by do funkce nastoupili ještě za prezidenta Gustava Husáka. Kulich je v čele Dopravního podniku Hradec Králové neskutečných 30 let.
„Do dopravního podniku jsem nastoupil hned po vysoké škole v Žilině v roce 1980, prošel jsem několika pozicemi a ředitelem jsem se stal v dubnu 1987,“ uvedl Kulich, který chce svému nástupci předat žezlo ke konci roku.
Byť mu předá podnik s celkem vyrovnaným hospodařením, s nejmodernější flotilou autobusů a trolejbusů v republice a s několika rozpracovanými projekty na další modernizaci, nový ředitel se musí připravit i na problémy, které městskou hromadnou dopravu dlouhodobě trápí, a to především ubývání cestujících i šoférů.
Podle výročních zpráv, které dopravní podnik zveřejňuje povinně od roku 2003, ubylo 17 procent zaměstnanců. V roce 2003 jich bylo 457, zatímco poslední výroční zpráva z roku 2015 uvádí počet 382. Dopravní podnik už druhým rokem vede kampaň k náboru nových řidičů, v němž se zaměřuje hlavně na ženy (více čtěte zde).
„V poslední době máme za volantem historicky nejvyšší počet žen. Stran technického vzdělání na ně neklademe žádný extrémní požadavek,“ uvedl personalista podniku Jiří Hladký.
Podle mluvčího Františka Meduny je velkým benefitem práce za volantem výše platu. „Mzda je vyšší než například v supermarketu, kde práce není o nic lehčí,“ řekl.
Počet cestujících dlouhodobě klesá
Druhým problémem, se kterým se Kulich v posledních letech potýkal ve velkém, je úbytek cestujících a s ním spojená peněžní ztráta. O miliony korun dopravní podnik přichází také s rostoucím počtem černých pasažérů a jejich dluhy, jež narůstají.
„V posledních třech letech počet černých pasažérů neklesl pod 10 tisíc. S postupem času upadá i platební morálka,“ upozornil již dříve Josef Januš, který má na starost oddělení jízdenek a revizorů.
Záporný vliv měl i růst cen pohonných hmot. V roce 2003 doplatilo město dopravnímu podniku formou dotace 126 milionů korun, v roce 2015 tato částka narostla na 168 milionů.
Nalákat cestující se Kulich pokusil v roce 2009, kdy dopravní podnik snížil ceny jízdného, ale zvýšit zájem o hromadnou dopravu se nepodařilo, a tak se ceny vrátily na původní hladinu.
Kulichova éra: elektronické jízdné, redukce linek a terminál
Dosledovat celé Kulichovo působení v čele dopravního podniku by bylo spíš prací pro pamětníky. V druhé polovině jeho působení, tedy v posledních 15 letech, však dotáhl do konce řadu projektů. Přelomový byl rok 2006, kdy hradecký podnik přešel na moderní odbavovací systém, díky němuž cestující mohou jezdit na elektronické městské karty.
V druhé polovině roku začal za hlavním nádražím růst terminál hromadné dopravy, který byl dokončen o dva roky později. V roce 2012 začali Hradečané poprvé jezdit také naSMS jízdenku, kterou si kupují přes mobilní telefony, před dvěma lety podnik spustil dobíjení městské karty přes internet a od letošního roku mohou jízdenku u řidiče zaplatit bezkontaktní platební kartou.
Kulich se však v posledních letech musel vypořádat i s kritikou od cestujících, a to zejména při dvou velkých zásazích do jízdních řádů. K první velké redukci rozsahu dopravy autobusy i trolejbusy došlo v roce 2010, mnohem horší to bylo o tři roky později, kdy dopravní podnik zrušil do té doby hodně využívanou linku 28 a některé další spoje přetrasoval, aby se ušetřily kilometry. Lidé byli nuceni víc přestupovat.
„Kýžené úspory nepřišly, neboť kvůli protestům veřejnosti, která sepsala dokonce petice, byla většina linek vrácena zpět,“ uvedl ředitel ve výroční zprávě za rok 2013.
V tomto roce městská společnost začala s testováním prvního elektrobusu. Postupně jich do provozu zapojila víc a v současné době má rozpracovaný projekt na nákup dalších (podrobnosti zde).
„Máme už dva schválené projekty v programu IROP. Věřím, že letos je ještě stihneme vysoutěžit,“ uvedl Kulich. Svému nástupci přenechá ještě další čtyři dopravní projekty, na něž chce podnik spolu s městem čerpat evropské peníze v rámci hradecko–pardubické aglomerace, pro kterou je vyčleněno několik miliard korun. Mělo by jít hlavně o takzvaný inteligentní dopravní systém.
