Pokud bude stejně teplé a suché i jaro, může být nedostatek vody citelný. (Ilustrační snímek)

Pokud bude stejně teplé a suché i jaro, může být nedostatek vody citelný. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Mírná zima ohrožuje vodu. Studny vysychají a pitná může zdražit

  • 44
Na sníh mimořádně chudá zima může v létě znamenat velký problém pro majitele studní. Hladiny rezervoárů podzemních vod oproti minulým rokům stagnují a existuje riziko, že kvůli teplé zimě příští rok zdraží pitná voda.

Velké obavy, že se podzemní zásoby vod nestihnou do léta dostatečně doplnit, má například Povodí Labe, které se o toky v Královéhradeckém kraji stará.

"Určité srážky se sice v různých intenzitách vyskytovaly na většině území, ale zásoby podzemních vod se doplnily pouze v omezeném rozsahu. Jejich hladiny stagnují, případně vykazují pomalý nástup oproti předešlým letům. Je tu tak jistá obava, že letos nedojde k dostatečnému naplnění zásobáren podzemních vod," říká Ladislav Merta z Povodí Labe.

Nepřeje ani předpověď

Podle výhledu Českého hydrometeorologického ústavu kýžený sníh, který by pomohl zvednout hladiny podzemních vod, do nížin už letošní zimu nepřijde. Celkově by období do 16. března mělo být teplotně průměrné. Průměr maximálních týdenních teplot vzduchu bude na začátku období činit kolem čtyř stupňů Celsia nad nulou, postupně bude mírně stoupat. Na konci období se bude pohybovat kolem sedmi stupňů jen s průměrnými srážkami.

V případě, že bude stejně teplé a suché i nadcházející jaro, může být nedostatek vody podle Merty opravdu citelný.

"V takovém případě může nastat problém zejména u domácích studní, které patří mezi takzvané mělké kolektory," vysvětluje.

Podle Alexandra Zajceva z hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu bývají podzemní vody na svém maximu zhruba v březnu či dubnu, ale letos by to mohlo být jinak.

"Pokud nepřijdou abnormální srážky, maxima už možná máme za sebou," říká. To, jak budou v létě stavy podzemních vod kritické, ale nechce dopředu odhadovat, protože záleží na různých faktorech.

"Stav podzemních vod se doplňuje v případě, že je dostatek sněhu, který pomalu odtává, a voda tak má čas se vsakovat. Pokud by hodně nasněžilo, ale sníh rychle odtál, voda odteče do řeky," vysvětluje ředitel Vodovodů a kanalizací (VAK) v Hradci Králové František Barák.

Zdraží se kvůli suchu voda?

Pokud budou sucha současná přetrvávat, mohli by to na svých peněženkách příští rok ucítit i obyvatelé kraje. Hladina podzemní vody má totiž vliv na to, z jakých zdrojů bude VAK v Hradci Králové vodu čerpat.

"Zásoby vody v České republice jsou závislé na sněhu, který na jaře pomalu odtává. Náš hlavní zdroj je v Lité na Rychnovsku a zbytek objemu nakupujeme ze zdrojů na Pardubicku, Chrudimsku a Náchodsku nebo čistíme vodu z Orlice. Nízká hladina vody v Lité tak může ovlivnit naši výrobní cenu, protože nákupní ceny suroviny se liší," vysvětluje ředitel Barák a dodává, že za čerpání z podzemního zdroje firma platí státu dvě koruny za kubík.

V létě pak VAK částečně i čistí vodu z Orlice, za níž podle Baráka platí Povodí Labe 4,18 koruny za kubík. Nákupní ceny z dalších zdrojů jsou pak ještě vyšší. "Ceny na letošní rok jsou už ale dané," uklidňuje ředitel.

Prameniště Litá u Dobrušky, kde jsou největší zásoby vody pro Hradec Králové, kvůli klimatickým podmínkám postupně vysychá.

"Zásoby v Lité dlouhodobě klesají, je to změřený fakt. Existuje analýza, že kdyby na Lité vznikla vodní nádrž, puklinami v horninách, které tam jsou, by z ní voda prosakovala dolů a podzemní vody tak dotovala," říká šéf oddělení ochrany životního prostředí na hradeckém magistrátu Libor Rak.

Na možné katastrofální následky vývoje počasí v dalších letech už vloni v rozhovoru pro MF DNES upozornil ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Mark Rieder: "Vytvořili jsme scénáře pro léta 2071 až 2100. Kdyby se vyplnil ten horší, některá koryta by v teplejším období zcela vysychala a Hradec, ale třeba i Pardubice by měly vážný problém se zásobováním pitnou vodou. Jsou to tvrdá data, žádné věštění," upozornil tehdy Rieder (více čtěte zde).

Takzvaná sušší perioda, která se s vlhkým obdobím střídá zhruba ve čtyřicetiletém cyklu, by se podle Riedera na stavu vody na Hradecku mohla projevovat už během následujících 10 let.