Bývalý státní zástupce Miroslav Antl zná detaily kauzy Novotného Urbana jako nikdo jiný. Byl u začátku vyšetřování i u rozsudku. Spis měl přes dva tisíce stran.
Z Bogoty do Opočna. Drogový boss dovezl „koks“ za stamiliony, kryla ho káva |
„Po basketu za mnou do hospody přijeli šéfové Národní protidrogové centrály, že byl zadržen Kolumbijec Calderon Ramirez, měl označené plechovky s kokainem. Od toho večera jsem se už této kauze věnoval naplno,“ vzpomíná současný senátor, předseda senátního ústavně právního výboru a krajský zastupitel Miroslav Antl. Dnes také přednáší trestní právo na Pedagogické fakultě Univerzity v Hradci Králové i na Univerzitě Pardubice.
Co si vybavíte, když se řekne Václav Novotný Urban?
Čistý kokain v plechovkách v Opočně, vcelku jednoduché prokázání viny u „pěšáka“ Calderona Ramireze, ale o to složitější vyžadování vydání Novotného Urbana z Kolumbijské republiky cestou právní pomoci za přispění americké protidrogové DEA. Samostatnou kapitolou bylo náročné usvědčování česko–kolumbijského bosse v přípravném řízení i před soudem.
Byl případ něčím výjimečný?
Tehdy bylo zajištění velkého kontrabandu, tedy takového množství čistého kokainu, samo o sobě naprosto výjimečně. V té době jsem vykonával dozor nad nejzávažnější násilnou trestnou činností, kam patřily i organizované vraždy či spíše popravy, a s mezinárodním drogovým zločinem jsem se setkal podruhé. A výjimečná byla i osoba hlavního pachatele.
Tvrdil jste, že je to ve východních Čechách první případ, kdy před soudem stanul jeden z bossů drogové mafie. Kdy jste si uvědomil, že nejde o obyčejného pěšáka?
Vlastně od začátku, kdy byl v mém regionu, tedy ve Východočeském kraji, zadržen Calderon Ramirez a stopy vedly k Novotnému Urbanovi. To že nakonec i on stane před českými soudy, jsem však věděl až poté, kdy nám ho Kolumbie vydala a my ho s protidrogovkou a s vyšetřovatelem přebírali na ruzyňském letišti. Tam jsme se osobně potkali. I on pochopil, že skončí v českém kriminále.
Co bylo pro vás na případu nejtěžší?
U mezinárodního organizovaného zločinu je vždy nejsložitější vyžádání relevantních důkazů cestou mezinárodní právní pomoci, kdy musíte opatřovat důkazy v cizích zemích, cizozemské orgány činné v trestním řízení s vámi musí spolupracovat a vás přitom velmi tlačí omezená vazební lhůta. Kolumbijci s námi příliš nekomunikovali, Novotný Urban chováním a neustálými stížnostmi přípravné řízení zdržoval.
Drží si tento případ v zemi stále výjimečné postavení?
Výjimečný je určitě samotnou postavou Novotného Urbana, organizovaností, množstvím a hodnotou zabavených drog, ale i trestem, který nakonec hlavní odsouzený dostal.
Je něco, co vás na této kauze zaskočilo či šokovalo?
Asi ne. Já v té době už dlouho coby specializovaný státní zástupce dozoroval desítky brutálních vražd, včetně organizovaných, vyjížděl jsem na místa činu, byl při ohledání těl obětí a pak i v přímém kontaktu s pachateli i svědky, u soudních pitev. Tohle byl hlavně důkazně i časově náročný případ z jiné části organizovaného zločinu.
Čtyři a půl tisíce plechovek kolumbijské kávy s kokainem v hodnotě za více než čtvrt miliardy korun zadržela Národní protidrogová centrála v roce 1997 u nádraží v Opočně na Rychnovsku, kde je měl převzít nic netušící český obchodník. Víte, co se mělo dít dál s obrovským množstvím drog?
Ne, nikdy se nepodařilo přesně zjistit, kam měla zásilka pokračovat, když k nám docestovala z Kolumbie přes Spolkovou republiku Německo, komu konkrétně a jaká by byla distribuční síť. V jiných případech mezinárodního drogového zločinu se nám to už podařilo prokázat.
Po roce 1968 zůstal v Kolumbii a získal tam občanství
Co byl vlastně Václav Novotný Urban za člověka?
Pochází z rodiny živnostníků z Opočna. Vyučil se kuchařem. Po vojně začal pracovat na odboru diplomatických služeb ústředního výboru KSČ v hotelu Praha. V květnu 1968 odletěl na pracovní cestu do Kolumbie, kde pracoval v hotelu Cardinal. Po srpnových událostech se odmítl vrátit do Československa a zůstal tam, v roce 1980 získal kolumbijské státní občanství.
Po návratu do České republiky v roce 1991 započal obchodní aktivity v Opočně i v oblasti prodeje a pražení kávy. Jeho rodiče vlastnili firmu Cafe Urban, na jejíž tradice chtěl navázat.
Protože jeho podnikatelský záměr a způsob podnikání v některých oblastech odporovaly platné právní úpravě, bylo proti němu vedeno od roku 1994 vyšetřování pro hospodářskou trestnou činnost. Proto společně se svou družkou Evou a synem Václavem odletěli z České republiky zpět do Kolumbie. Od té doby se zdržoval v Bogotě.
Jaké máte na něho vzpomínky?
On se vždycky ke mně choval jako hodný, rozšafný strejda, který má rád výborné jídlo, víno a ženy. Krom toho, že vždy popíral jakoukoliv svou vinu, povídal, jak bude mít ve vězení spoustu času na napsání knížek právě o těchto svých zálibách. Ale pokud vím, žádnou nenapsal. Namísto toho mne i z výkonu svého trestu pronásledoval dalšími stížnosti, které vždy adresoval orgánům a společnostem, které mne zaměstnávaly.
Po mém odchodu ze státního zastupitelství k policii vystřídali ministra spravedlnosti jako adresáti ministr vnitra a policejní prezident, po mém nástupu k Telecomu si na mne stěžoval u představenstva i dozorčí rady, ale i u ústavních činitelů, že jsem vždy zneužíval odposlechy. V loňském roce psal i předsedovi Senátu, soudcům a státním zástupcům. Prostě jsem pro něj největší zločinec já. Ale to jsem v životě slyšel více než stokrát.
Dostal 14,5 roku vězení, za dobré chování však byl propuštěn dříve. Nevíte, co s ním dnes je?
Tehdy dostal nejpřísnější trest odnětí svobody, byl v trestní sazbě do patnácti let. Já jsem se odvoláním u Vrchního soudu v Praze domáhal zpřísnění trestu i jeho výkonu, protože obžalovaný byl tehdy skutečně největším drogovým zločincem a bossem v dějinách českého drogového zločinu.
Vrchní soud mi vyhověl zpřísněním výkonu trestu, avšak konstatoval, že nemůže jít až na horní hranici trestní sazby pro případ, kdyby se v budoucnu objevil někdo ještě horší. V roce 2009 jsem požadoval v parlamentu zpřísnění trestní sazby i pro mezinárodní organizovaný zločin, přičemž jsem argumentoval právě případem Novotného Urbana a rozhodnutím Vrchního soudu v Praze.
Paradoxně v době, kdy mi senátoři i poslanci dali zapravdu a skutečně sazby zpřísnili, jsem se dozvěděl, že zmíněného drogového bosse soud propustil za dobré chování už po dvou třetinách výkonu trestu. Ostatně jako každého v rámci „čištění kriminálů“. A on pak uprchl zpět do Kolumbie, odkud psal stížnosti.
Proto jsem se zajímal, zda bude vrácen do věznice, když útěkem nepochybně porušil podmínky podmíněného propuštění. A pokud vím, už je zas v českém kriminále.
Zřejmě šlo o jediného bosse s nejpřísnějším trestem
Soud o něm hovořil jako o muži, který byl součástí organizované skupiny působící ve více zemích. Jaká byla jeho role a co měl na starosti?
My jsme mohli pouze vycházet ze zjištěného skutkového stavu. Bylo prokázáno, že Novotný Urban naplánoval a zorganizoval zásilku v Kolumbii, připravil ji pro transport a převoz do Německa a odtud k nám, celou cestu financoval a sem vyslal Calderona Ramireze jako kurýra a posléze jako rezidenta s konkrétními pokyny, kde a jaké plechovky naložit a převézt. Jinak k naplnění formálního znaku „více zemí“ stačí dva státy.
Od spáchání zločinu uplynula dlouhá doba. Myslíte si, že by se podobný případ mohl v Česku opakovat?
Mezinárodní drogový zločin se rozvíjí, takže k němu určitě dochází častěji, ale určitě už se neopakuje stejná cesta a způsob.
Drogové mafie jsou mocné. Vyvíjel na vás někdo nějaký tlak, zastrašoval vás?
Ne, pouze se mne snažili desítkami smyšlených stížností od případu odstavit a znechutit mne psaním obsáhlých vyjádření k nim. Ale na to jsem byl zvyklý.
Lze říci, že kauza má nějaký význam v kontextu celorepublikového či evropského boje s drogami?
Zřejmě je to stále jediný případ českého drogového bosse s nejpřísnějším trestem. Jinak protože šlo o jednu z desítek nebo stovek drogových cest, znamenal zastavení jedné z nich.
