Jiří Pelikán pěstuje v Litoboři víno a zařídil tam i moštárnu. | foto: Štěpánka Tůmová, MF DNES

Proměnil starý chlév u Babiččina údolí v moštárnu a dostal cenu

  • 0
Spotřebitelé letos určili výtečný Litobořský mošt jako vítěze mezi nápoji v soutěži o potravinu a potravináře Královéhradeckého kraje. Živnostník Jiří Pelikán rozjel malou moštárnu u Babiččina údolí teprve před rokem a zkouší k jablečnému moštu další příchutě.

Když se před lety rozhodl koupit bývalý hostinec v Litoboři na Náchodsku, netušil, že jeho podnikání tím dostane další směr. Před čtyřmi lety se pustil do pěstování vlastního vína a vloni v říjnu začal i s výrobou moštu.

„Jsem ze Lhoty pod Libčany na Královéhradecku a u nás je rovina, proto jsem jezdil do zdejšího kraje, kde se mi líbily kopečky. Chtěl jsem koupit chalupu, viděl jsem ceduli, že je to na prodej, a tak jsem koupil tuhle bývalou hospodu,“ vypráví Jiří Pelikán, jak před deseti lety začínal. 

Dům u kapličky nezapře starosvětskou atmosféru. Nynější podobu dostal v roce 1885. V patře je sál, kam se vejde dokonce sto třicet lidí. Jak by se stavení dalo využít, napadlo majitele při sekání trávy na louce na druhé straně litobořského údolí. 

„Dům je obrovský a byl opravdu v hrozném stavu. Původně jsme uvažovali o pěstitelské pálenici, ale když jsme sekali louku, kde žijí ještěrky a bývá tam krásně teplo, napadlo nás založit tam vinici a současně s tím zařídit i moštárnu. Zařízení na zpracování vína bychom totiž využili jenom asi dva dny v roce. Proto jsme pořídili univerzální moštárnu, kde se různé druhy ovoce dají zpracovávat skoro po celý rok,“ vysvětluje Pelikán. 

Moštárna zpracovává jablka, hrušky, mrkev i jahody

Z bývalého chléva, v němž si místní lidé vybavují ještě kozla s kozou, vznikla moštárna. Na ni v přízemí navazuje malá prodejna, kterou teprve dokončují. Pravidelně se nyní v Litoboři moštuje každou sobotu dopoledne. Kolem poledne si už lidé mohou odnést čerstvý nepasterovaný mošt. 

Nápoj jim v ledničce vydrží čtyři dny. Pasterovaný mošt se dá uchovat několik měsíců, ale má už jinou chuť. Moštárna zpracovává jablka, hrušky, mrkev i jahody. Větší část jablek pochází ze sadů v Dolanech. 

„Naše sezona trvá od srpna až do konce června. Tenhle kraj je jablkový, je tu velký výrobce a dokáže uskladnit jablka na mnoho měsíců. Zpracováváme nestandardní nebo druhojakostní ovoce.

Dostáváme třeba jablka se strupovitostí, maličké plody o velikosti do tří centimetrů, ale i nádherné šampiony o devíti centimetrech v průměru, které počítač vytřídil jako nevhodné pro evropský trh. Tahle nádherná jablka rozmačkáváme do moštu se slzou v oku. Všechno ovoce musí být zdravé a čisté, to je základ, aby šťáva byla dobrá,“ vykládá výrobce moštu. 

Pár dní v týdnu mohou využít moštárnu i pěstitelé vlastního ovoce

Podle něj je důležité také rychlé zpracování za určitých teplot. V původním chlévě ukazuje nové vybavení moštárny za několik set tisíc korun. Stojí tu válec, v němž se ovoce drtí. Dál padá do hydrolisu, kde rozdrcenou hmotu rozpínající se černá duše mačká a dole vytéká šťáva. 

Když je jí velké množství, putuje do některé ze zásobníkových nádrží, odkud se pak míchají jednotlivé šťávy. Když výrobce čerstvý mošt hned nerozprodá, nechá ho pasterizovat. Pak se mošt plní do lahviček nebo způsobem bag-in-box, tedy do sáčků o 3 a 5 litrech prodávaných v krabici. 

Zařízení dokáže zpracovat 200 kilogramů jablek v jedné dávce, z toho vyteče 120 až 140 litrů moštu. Ve čtvrtek, pátek a neděli mohou využít moštárnu i pěstitelé, kteří si dovezou vlastní ovoce. Jinak je výroba moštu zatím malá a odpovídá místní poptávce.