Konstruktéři špionážních dronů si zvolili motor Roto 35 FS používaný pro rekreační modeláře. Počet návštěvníků z Jižní Koreje na webu hronovské firmy Petra City šel najednou do stovek za den.

Konstruktéři špionážních dronů si zvolili motor Roto 35 FS používaný pro rekreační modeláře. Počet návštěvníků z Jižní Koreje na webu hronovské firmy Petra City šel najednou do stovek za den. | foto: Michal Fanta

Motory letadélek z Hronova figurují ve špionážní aféře Severokorejců

  • 2
Firma Petra City dodává modelářům motory do dálkově ovládaných letadélek. Teď se však s nimi nevědomky ocitla ve špionážní aféře. Její motory poháněly bezpilotní drony, které vyslali Severokorejci nad území Jižní Koreje. Tam ztroskotaly.

Vypadaly jako bleděmodré hračky, přitom bezpilotní letadélka na přelomu měsíců fotografovala vojenské objekty poblíž hranic v Jižní Koreji i palác prezidentky Pak Kun-hje (Více o kauze čtěte zde). Motor, který v letounech použili zřejmě Severokorejci, pochází ze Zbečníku u Hronova na Náchodsku.

"Jsme si jisti, že do Severní Koreje jsme nic neprodali. V Jižní Koreji máme své obchodní partnery, ale naše motory se dají koupit prakticky po celém světě," říká jednatel firmy Rotomotor Petr Cita.

Když se v tamních médiích zvedla debata o původu tří havarovaných dronů, jak se bezpilotním letadélkům říká, jeden ze serverů uvedl odkaz i na hronovskou firmu. Počet návštěvníků z Jižní Koreje na jejích internetových stránkách šel najednou do stovek za den.

Letouny měly uvnitř GPS a japonský digitální fotoaparát, který pořizoval snímky, ale neodesílal je. Další součástky pocházely z Jižní Koreje nebo Ameriky. Drony neměly stejnou konstrukci a vysloužily si posměch za to, že vypadají spíš jako hračky. Díky povrchu z polykarbonátu a sklolaminátu však unikly radarům, protože ty je dokáží zjistit jen stěží.

O vojenském využití neměl výrobce ani ponětí

Konstruktéři špionážních dronů si zvolili motor Roto 35 FS používaný pro rekreační modeláře. "Řekl bych, že modely těchto letounů jsou celkem standardní. Nejspíš si vybrali benzinový čtyřtaktní motor kvůli tomu, že na rozdíl od dvoutaktního vyniká nízkou spotřebou. Myslím, že takový letoun by mohl vydržet ve vzduchu pět až šest hodin, možná i déle," míní Cita.

Ví, že jeho motory se používají do bezpilotních letounů například pro sledování požárů a pro přenosy dat z terénu, ale o vojenském využití neměl ponětí.

Někteří analytici ve světě už varovali, že by bezpilotní letouny mohly nést výbušniny či chemické nebo biologické zbraně. Představitelé Jižní Koreje přitom drony za velké nebezpečí nepovažovali.

"Malé bezpilotní letouny, které pravděpodobně pocházejí z KLDR, opravdu nemají příliš velký vojenský význam," řekl mluvčí jihokorejského ministerstva obrany Kim Min-seok a dodal, že i kdyby byly drony v budoucnu použity pro nějaký útok, unesly by maximálně tři kilogramy TNT, což by nezpůsobilo větší škody.

Podle mluvčího není se třeba obávat ani průzkumných kvalit severokorejských dronů, pořizované snímky totiž nebudou lepší než z komerčních satelitů. Jihokorejské ministerstvo obrany tak znepokojil jen fakt, že KLDR zvyšuje tlak na špionáž ve vzdušném prostoru jižního souseda.

Dělníci v hronovské firmě o kauze žertují

Obrázky získané z dvojice havarovaných dronů to potvrzují. Oba stroje totiž zachytily vojensky významné objekty na území Jižní Koreje. Šlo o jeden ze strategicky významných ostrovů poblíž demilitarizované zóny a o rezidenci jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje.

Dělníci v hronovské firmě teď sice na účet vojenských stratégů komunistické Severní Koreje žertují, ale bezpilotní letouny se zřejmě mohou dočkat všemožného využití, a to i v místech vojenských konfliktů.

"Obávám se, aby se to nestalo, protože nejvíc by to ublížilo modelářství," míní Petr Cita. Vloni už získal zvláštní zkušenost, prodal totiž hodně čtyřtaktních motorů do Keni, ale posléze se ukázalo, že je provozují Egypťané.

Firma otce a syna Citů začínala v 90. letech s kovoobráběním, ale asi před patnácti lety se zcela přeorientovala na modelářské motory. Oba podnikatelé totiž sami modelařili a nechtěli kupovat drahé motory. Postupně přešli od dvoutaktních k čtyřtaktním motorům a ve světovém měřítku se dostali mezi pět šest konkurentů.

Firma zaměstnává kolem dvanácti lidí a krizi po roce 2008 přežila bez propouštění. V budoucnu chce současnou produkci zlepšovat. Dostala evropskou dotaci a pořídí víceosé obráběcí centrum za 9 milionů korun.

Za poslední dva roky investovala milion korun do simulačního softwaru, protože výrobu hi-tech motorů začínají už jejich 3D modelováním v počítači. Zatímco jiné firmy používají odlitky, motory z Hronova jsou obráběné, což prý část modelářů oceňuje pro jejich design. Kromě karburátoru jde o ryze český výrobek.