Ondřej Liška obhajuje názor, že islám pro Českou republiku hrozbou není.

Ondřej Liška obhajuje názor, že islám pro Českou republiku hrozbou není. | foto: Martin Horký, MF DNES

Na univerzitě se sešli odpůrci i obhájci islámu, v diskusi to vřelo

  • 42
Na hradecké univerzitě se ve středu uskutečnila debata věnovaná hrozbě islámu v České republice, kterou uspořádali studenti Masarykovy Univerzity v Brně spolu s hradeckými kolegy. Dorazily na ni zhruba dvě stovek zájemců o téma, několik muslimů žijících v Hradci a čtyři hlavní diskutéři s různými názory na problém.

"Snažíme se pozvat řečníky s více pohledy, a tak divák může vybírat, který by sám zastával," uvedla jedna z organizátorek debaty Ivana Malá. Ve středu o tématu diskutovali hlavně čtyři lidé.

Myšlenku, že islám je hrozbou, obhajovali politička Jana Bobošíková (Suverenita) a Michal Semín z Institutu svatého Josefa. Proti vystupoval Ondřej Liška (Strana zelených) a Šadí Shanaáh z Česko-arabského centra kulturního dialogu.

Islám v Hradci

V Hradci se o islámu častěji diskutuje od té doby, co před dvěma lety vyšlo najevo, že si místní muslimská komunita čítající přes sto lidí chce postavit mešitu.

Až z Brna dorazil i předseda Ústředí muslimských obcí v České republice Muneeb Hassan Alrawi. "Mluvíte o nás bez nás," vytkl organizátorům.

Nedávno kritizoval za jednostrannost besedu pořádanou hradeckým sdružením Antimešita, na které vystoupil šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

"Jsme územím katedrál, univerzit, nikoliv mešit," začala debatu Jana Bobošíková. Proti byl Ondřej Liška ze Strany zelených.

"Podle sčítání se k islámskému vyznání hlásí zhruba dva tisíce lidí, podle jiných odhadů to může být až deset tisíc. Každopádně je to malý zlomek, proto bychom mohli obtížně tvrdit, že představují nějaké populační, kulturní či politické riziko," popsal politik.

Kritici podle muslimů vybírají z Koránu jen vhodné pasáže

Podle Bobošíkové není islám hrozbou bezprostřední, avšak republika je členem Unie a bez hranic se problémům přistěhovalectví nevyhne. Argumentovala porodností: Aby společnost nevymírala, je zapotřebí 2,11 dítěte na rodinu, avšak v Unii se rodí 1,38 dítěte, kdežto třeba v muslimské komunitě ve Francii 8,1 dítěte. "V roce 2027 bude každý pátý Francouz muslim a za 39 let bude Francie islámskou zemí," prohlásila a dodala, že za 15 let bude muslimskou polovina Nizozemska.

Když Liška prohlásil, že problémem je spíše islamofobie, která se šíří a má už konkrétní politické představitele, v sále se ozval smích. Posluchači pochopili jeho narážku na Bobošíkovou.

Muneeb Hassan Alrawi vyjadřuje nesouhlas s názory Jany Bobošíkové a pana Michala Semína.

Podle katolického publicisty a ultrakonzervatisty Michala Semína však staletí praxe dokazují, že islám není vstřícným náboženstvím. Zakladatel a ředitel Institutu svatého Josefa připomněl třeba utlačování křesťanů na Blízkém východě. "Arabské jaro je pro křesťany arabskou zimou," nechal se slyšet Semín, který posluchačům často citoval z Koránu.

Několikrát bylo citováno z Koránu. Podle Šadího Shanaáha se však kritici vždy snaží najít jen ty pasáže, které dokazují jejich mínění, například o vybízení k násilí. "No, je to tam, dobře," přiznal Shanaáh, načež se sál rozesmál a jeden z posluchačů začal vykřikovat: "Co je psáno, to je dáno. Je to tam napsáno."

Podle Shanaáha je to ale otázka interpretace. "Tady padají nepřesné věci a někdy i úplné nesmysly," řekl a názor Semína, že islám podněcuje ke znásilňování, označil za "demagogii na druhou".

Muslimové odcházeli spokojení, část lidí se nechala přesvědčit

V diskusi padlo mnoho názorů pro i proti islámu a několikrát to v sále vřelo. "Už jsem starší, ale považuji téma za podnětné pro veškeré generace, hlavně pro ty mladé. Je to jejich budoucnost, co tu bude. Každý tady měl svým způsobem pravdu, ale je zapotřebí to nějak komplexně uchopit," uvedla Štěpánka Rejchrtová z Hradce, která se akce zúčastnila.

Jana Bobošíková předčítá z Koránu.

Spokojení nakonec z debaty odcházeli i muslimové. Během debaty se totiž na jejich stranu na základě argumentů Lišky a Shanaáha přiklonila větší část posluchačů, kteří na začátku neuměli odpovědět na otázku, zda považují islám za hrozbu pro Českou republiku.

"Lidé jsou tu dobří, nejsou zaujatí. Mají strach z toho, co o nás slyšeli a viděli, ale chce to čas. Česká společnost je otevřená, ráda se vzdělává a dozvídá. Věřím mladým generacím," řekl Alrawi. Podle něho by podobných debat mělo být víc.

Argumenty muslimů však nepřesvědčily studentku Simonu z pedagogické fakulty. Ta se dál domnívá, že islám je hrozbou a že jen nepadly ty správné argumenty: "Pořád se hrabali v minulosti, ale jak se to projeví u nás, nezaznělo," řekla mladá žena. Ludmila Sirková z pedagogická fakulty zase byla přesvědčena, že islám je zde chápán spíš negativně: "Když je pustíme k nám a budeme na ně moci působit, tak se to bude moci vyvinout."