Archeoložka Martina Beková u nálezu náčelnického hrobu v Kostelci nad Orlicí | foto: Jan Boček

Na Rychnovsku objevili náčelnický hrob, v Česku jich je jen deset

  • 58
Archeologové našli na Rychnovsku přes čtyři tisíce let starý hrob náčelníka, který nemá v kraji obdoby. Hrobka byla zamaskovaná, zřejmě jako ochrana před zloději. Archeology překvapila náročná konstrukce pohřební komory nezvykle hluboko pod povrchem.

Náčelnický hrob archeologové datují do sklonku mladší doby kamenné. Našli ho v cihelně v Kostelci nad Orlicí na Rychnovsku. Patří do kultury se šňůrovou keramikou, což byli pravěcí kočovníci, jejichž nejvýraznějším projevem byla v ruce tvarovaná keramika s otisky šňůry.

„V Královéhradeckém kraji je to teprve třetí místo, kde byla potvrzena kultura se šňůrovou keramikou, a první, kde se podařilo objevit náčelnický hrob. Tady na Rychnovsku se o ní nevědělo,“ říká archeoložka rychnovského muzea Martina Beková, která se svým týmem narazila na unikátní objev na konci loňského roku.

Vědci zaznamenali první menší hroby, tedy osídlení kulturou šňůrové keramiky na Rychnovsku před šesti lety u Dobrušky v Pulicích, ale v porovnání s kosteleckým objevem to je slabý odvar. Náčelnických pohřbů není v celém Česku ani deset.

Kultura šňůrové keramiky je vůbec první, která pohřbívala bez ohledu na sociální postavení. Hroby jsou si většinou velmi podobné, orientací i výbavou. „Kostelecký hrob z toho vyčnívá složitostí konstrukce pohřební komory, která je naprosto unikátní. Jde o hrob náčelníka, což je senzace,“ říká Beková.

Hrob udivuje i téměř třímetrovou hloubkou. Komora v tvrdé sprašové půdě byla původně překryta roštem ze dřeva a nad ní byla mohyla. Kolem byl příkop s jednoduchou kulovou hradbou – palisádou. Ve své době šlo o monumentální dílo.

Samotné datování připomínalo detektivní práci. „Že máme co do činění s nejstarším eneolitickým typem mohyl na našem území, jsme rozpoznali velice brzy,“ pokračuje Martina Beková. V pravěku se podobně vypadající pohřby objevovaly ještě v mladší kultuře popelnicových polí doby bronzové a železné. Ty jsou však v regionu časté.

Zůstaly jen stíny kostí

„Po vykopání hrobu do hloubky asi sto centimetrů se nám zdálo, že jsme už na dně. Ale to byl omyl. Ještě že jsme kontrolně kopli dál a našli velmi cenný pazourkový nůž. Pohřební komora byla úmyslně zamaskovaná, aby nebylo znát, kde nebožtík leží. Tak chránili bohatý hrob před vykradači,“ vysvětluje badatelka.

Na dně ale na vědce čekalo zklamání: kosterní pozůstatky byly nepříznivým půdním složením zničeny.

„Viděli jsme jen stíny kostí, kostra se nedochovala. Na polohu zemřelého, která by nám dala odpověď na hádanku, ke které eneolitické kultuře patří - určit, jestli ke kultuře zvoncovitých pohárů, nebo šňůrové keramiky - na to jsme mohli zapomenout. Obě kultury pohřbívaly v odlišné poloze na boku a lze je tím tedy dobře odlišit. Ještě, že jsme našli ten pazourkový nůž a kamennou sekerku,“ uvádí Martina Beková.

Minimum nálezů v komoře ji ale nepřekvapilo: „Milodary byly pravděpodobně z organického materiálu, svou roli hraje i agresivní složení půdy.“

Vědci soudí, že náčelnický hrob nebyl součástí rozsáhlejšího pohřebiště, ale že byl osamocen. Od cihelny na okraji Kostelce je to k řece Orlici skoro dva kilometry. V pravěku byla blíž a odnepaměti tudy procházela obchodní cesta. Možná tam byl významný brod.

Dobrá adresa s nejúrodnější půdou v okolí

Každopádně šlo o místo s bezkonkurenčně nejúrodnější půdou v okolí, tedy od příchodu prvních zemědělských osadníků v mladší době kamenné dobrá adresa. Také nomádský lid kultury se šňůrovou keramikou se sem znovu a znovu vracel.

„Jejich sídliště je obtížné zachytit, protože nebyla trvalá, tvořila je spíše skupina lehkých mobilních obydlí na způsob dnešních jurt. Lze ho tam ale tušit. Kulturu se šňůrovou keramikou známe především z hrobů a ten, co jsme nedávno objevili, je výjimečný v mnoha ohledech,“ říká Martina Beková.

Kultura se šňůrovou keramikou se na českém území vyskytovala mezi léty 2 800 až 2 500 před naším letopočtem a z etnického hlediska jejími nositeli byli první potvrzení Indoevropané, kteří do střední Evropy přišli z východu. Do té doby byly na našem území jen neolitické zemědělské kultury původem z Balkánu, které pohltily nepočetné původní obyvatelstvo. Co se týče Čech, na kulturu šňůrové keramiky mnohem častěji než ve východních archeologové narážejí v Čechách středních a západních.

„Je to vůbec poprvé ve východních Čechách, co se tato kultura objevila na východ od Labe. Mění to zcela názor, jak intenzivní osídlení kulturou šňůrové keramiky na Rychnovsku bylo. Dosud se soudilo, že v té době byla krajina pod Orlickými horami osídlena velmi řídce,“ dokončuje výklad Beková.