Oblastní nemocnice Náchod sice před několika lety otevřela nový ambulantní pavilon, ale to je vše, čím se může pochlubit. Ostatní budovy jsou v žalostném stavu. MF DNES se vydala prozkoumat jejich stav.
Na ambulantní pavilon navazují chirurgie a operační sály. Na první pohled se zdá, že budova moc stará není, tak čtyřicet let, ale omyl. Tibor Zelenák, který má na starost provoz nemocničního areálu, nás upozorňuje, že byla postavena už na začátku 20. století. Okna jsou stará a oprýskaná. "Jejich oprava už dlouhý odklad nesnese," tvrdí Zelenák.
Jakmile otevřeme dveře do chodby, která se za posledních několik desetiletí viditelně příliš nezměnila, pocítíme průvan. Dveře jsou přitom skoro pořád dokořán, protože jimi zdravotníci přivážejí pacienty.
"Průvan se táhne chodbami až nahoru a vysává teplo. O to víc se pak musí topit. Dveře je nutno vyměnit za automatické. Budovy jsou natolik zastaralé, že jsme dosud řešili především havarijní stavy, abychom zabránili dalším a ještě větším únikům tepla," vysvětluje Zelenák.
Ani uspořádání budov už nevyhovuje
Dnešním nárokům a normám už nevyhovuje ani stavební uspořádání budov. Nejde v nich zlepšovat prostředí, aby pacienti měli víc soukromí či kde posedět s návštěvami. "S vývojem medicíny se oddělení musela rozšířit pro nový personál, novou techniku a budovy nejsou nafukovací," říká správce.
Vycházíme z chirurgie a rozhlížíme se po nemocničním areálu. Hned u vjezdu uhodí do očí zchátralá budova bývalého sirotčince, která se má brzy demolovat. Přímo uprostřed areálu je bývalý pavilon pro stravování a sklady.
Nevyužitá a pomalu chátrající budova stojí hned vedle nového pavilonu a prochází jí tubus spojující ambulance s chirurgií. Vedle tubusu je do budovy vybourána díra, z okapů už roste plevel. Na svahu za chirurgií stojí další opuštěná budova, bývalá infekce, která už dnešním nemocničním podmínkám nevyhovuje, a proto by měla ustoupit nové výstavbě.
"Tyto budovy musíme udržovat, přitom to nemá žádný efekt," dodává Zelenák. Uprostřed areálu je i bývalý sklad materiálu, který právě dělníci demolují.
Z dolní části areálu nemocnice se přesunujeme o několik set metrů výš, kde jsou další oddělení a ambulance. Rozdělení na dvě části je pro nemocnici zátěž. "Dovoz stravy, zboží, odvoz odpadu, servis, převozy pacientů, ostraha objektu, to vše přináší náklady, jimž bychom se mohli vyhnout, kdyby budova byla dole," vysvětluje Zelenák.
V některých schodišťových oknech je místo skla umakart, tabule totiž vypadly. Zdi u vstupu jsou flekaté. "Jeden den mapu opravíme, a za chvíli se vedle udělá druhá," povzdechne si Zelenák.
Chodba u ambulancí interny je ale opravená. "Snažíme se vylepšit alespoň jednotlivá oddělení, aby se na nich pacienti cítili trochu na úrovni," dodává náš průvodce.
Stoupáme do druhého patra, abychom si stav oken prohlédli zblízka. Jsou rezavá, škvíry jsou ucpané igelitem. "Už se nedají ani otevřít, na zimu je ucpáváme různými těsněními, aby sem nefoukalo a nesněžilo. Skla postupně vypadávají, ale nejhorší je, že rámy jsou zastaralé natolik, že se skla špatně vyměňují," stěžuje si Tibor Zelenák.
