Stavební ruch v domě od architekta Jana Kotěry, v němž v minulosti sídlila pobočka městské knihovny, budí emoce už dlouho. Nejprve poutalo zájem místní infocentrum, a to hlavně kvůli jeho ceně.
Nyní hradečtí aktivisté upozorňují i na stavbu, která se děje nad ním. V nárožní budově totiž vznikají nové podkrovní byty, které buduje soukromý investor.
Podle členů Kruhu pro občanskou společnost (KOS) investor staví bez potřebného stavebního povolení.
„Na střeše se dělníci objevili už začátkem července. V minulých dnech sundali střešní krytinu a vyzdili nové komíny. Podali jsme podnět k odstranění stavby a další právní kroky budou následovat v rychlém sledu,“ říká člen spolku Aleš Dohnal. KOS by prý přivítal prohlášení budovy za kulturní památku.
Stavební úřad ještě povolení nevydal
Šéf stavebního odboru na hradeckém magistrátu Michal Jandík potvrzuje, že stavební povolení pro tuto přestavbu ještě úřad nevydal, ale zároveň upozorňuje, že na všechny stavební práce není povolení úřadů nezbytné.
„Investor v budově chce provádět práce, na které povolení je potřeba, ale i takové, které ho nevyžadují, mezi ně patří například výměna oken či drobnější úpravy,“ vysvětluje Jandík.
Podle stavebního zákona povolení nepotřebují obecně takové úpravy, které neohrožují zdraví lidí, stabilitu, vzhled stavby nebo nezasahují do nosných konstrukcí stavby.
Podle Dohnala však budova dozná řady proměn. „Počítá se se změněným sklonem střechy nebo s vybudováním pásových oken v průčelí budovy,“ upozorňuje.
Že to vzhled budovy pozmění, si myslí i hradecký architekt Jan Čížek: „Na stavbě je nejcennější originální ustoupené nároží se dvěma věžemi. Skoro až brutální zásah do této partie domu tuto ojedinělou budovu znehodnotí.“
Dům nemá památkovou ochranu
Některé stavební zásahy bez povolení je možné dělat proto, že dům není kulturní památkou, byť je z Kotěrova pera. Podle odborníků je unikátním dokladem, jak se architekt po roce 1918 snažil o nový styl reprezentující nový stát a propojující národní tradice s tehdy aktuálním kubismem.
Jeho přestavba ho podle nich znehodnotí. „Zejména zřízení podkrovního pásového okna v průčelí veškeré památkové hodnoty trvale a nevratně poškodí a zamezí tak prohlášení stavby za kulturní památku, což je poněkud trapný dluh, který město vůči Janu Kotěrovi coby zakladateli moderní české architektury má,“ hodnotí přestavbu hradecký historik architektury a autor několika publikací Ladislav Zikmund-Lender.
V přízemí a suterénu domu, kde dříve sídlila knihovna, roste moderní infocentrum za 42 milionů korun, které by mělo převzít funkci stávajícího, jež nyní sídlí na Gočárově třídě.
„Rekonstrukcí vznikne dvoupatrový prostor, který bude sloužit nejen jako infocentrum, ale také jako místo pro různé kulturní akce, výstavy nebo přednášky,“ říká náměstek primátora pro investice Jindřich Vedlich (TOP 09).
U infocentra opozice v minulosti kritizovala jednak jeho vysokou cenu, jednak také to, že radnice na jeho stavbu získala z evropských fondů dotaci, jejíž podmínkou je mimo jiné to, že projekty nesmí být využívány pro turistiku. Projekt je proto označován jako infocentrum pro obyvatele Hradce Králové.
