Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Naštvaný člověk ke kvásku nesmí, říkají na známé rodinné biofarmě

  17:37aktualizováno  17:37
Vyhlášený chléb ze statku Tilia v Radešově u Police nad Metují se prodává od Liberce po Ústí nad Orlicí, ale i v Brně a Praze. O chlebový kvásek, bez kterého by se pekárna bio chleba neobešla, se tu starají s láskou. "Pozná, když je někdo naštvaný," říkají lidé z rodinné farmy Jiráskových.

Výroba chleba na farmě Tilia | foto: Michal Fanta

V malé místnosti statku nastal čas krmení. Zvířata tu ale nejsou, jen drobné mikroorganismy v chlebovém kvásku.

"Jsou to živé organismy a mají taky své vrtochy. Proto bych ke kvásku nikdy nepustil naštvaného člověka, dobře to pozná," podotkl Jan Jirásek z firmy Statek Tilia v Radešově u Police nad Metují.

Než se v rodinném podniku naučili klasický kvásek z mouky a vody připravovat a zacházet s ním, trvalo to pár měsíců. Dnes upečou z vlastní mouky asi pět set kilogramů celozrnného žitného kváskového chleba. Ve třech velikostech dodávají otrubový, se slunečnicovým semínkem a se špaldovou moukou.

Kolem chleba se točí jen pár lidí: jedna pracovnice v Radešově zvládne semlít mouku a postarat se o kvásek, dva další v Hronově pečou a jiní mají na starost rozvoz do prodejen zdravé výživy.

Firma vozí chléb po trasách od Náchodska až po Liberec, po Ústí nad Orlicí, do Prahy i Brna a svůj odbyt chce ještě rozšířit.

Žitný chléb je vlhčí a zabalený v utěrce se dá doma uchovat asi týden. Kdo ho nakrojí, prý ho však hned sní, tvrdí Jiráskovi.

Stačilo by méně hnojit, míní farmář

Farma hospodaří na sto hektarech, na větší části pěstuje polní plodiny a na 35 hektarech sadů mají jeřáby, rakytníky, muchovníky nebo bezy. Na pěti hektarech se pěstuje mrkev, červená řepa, dýně, rebarbora, maliny a další zahradní plodiny. Z ovoce farma vyrábí vlastní bio džemy asi v deseti druzích.

Nad zemědělstvím však farmář zrovna nejásá. Ve vyspělých zemích se prý potýkají s nadprodukcí a nemají odbyt. "Úplně by stačilo, kdyby vynechali hnojiva, tak jak to dělají bio zemědělci. Míň by se toho vypěstovalo, ale ušetřili bychom za výrobu hnojiv a prospěch by z toho měla příroda. Evropské země nemají odbyt a pitomě se to řeší různými dotacemi," zlobí se Jirásek.

Věří ale, že část lidí časem ocení šetrnější hospodaření a navzdory vyšší ceně budou kupovat bio výrobky. Mohou být zdravější. "Nejsou v nich pesticidy, zplesnivět však mohou produkty konvenční i bio," vysvětlil farmář.

Dokud se farmáři nesdruží, do supermarketů neproniknou

Na obchodní řetězce ani moc nenaříká, dokonce je prý v něčem chápe. Nechtějí si dělat starosti s příliš mnoha dodavateli, a dokud se zemědělci nesdruží, nemají šanci do nich proniknout. "Výsledkem je, že se stále snižuje podíl českých potravin na pultech," poznamenal Jirásek.

Chléb a džemy z rodinné farmy získaly koncem roku regionální značku Broumovsko. Farma se také přihlásila do soutěže o bio potravinu roku. "Regionální značky považuji za krok správným směrem. Soutěže kvality potravin však mají smysl jen tehdy, jsou-li hodnotiteli skutečně vážení lidé," řekl farmář.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.