Německé názvy ulic, plakát s prohlášením amerického generála Eisenhowera, válečný model mercedesu, vojáci v britských uniformách. Nenápadná ulice v Jaroměři ležící u železniční trati se ve středu na jeden den proměnila v německou třídu z roku 1945.
Natáčení začalo v úterý na josefovském vojenském hřbitově, následující den se štáb čítající zhruba 60 lidí přesunul do ulice Na Trati. Zde „vznikl“ byt hlavní hrdinky, natáčely se také venkovní scény. Barrandovští technici už týden předtím začali místa pro scénu připravovat. Z ulice zmizely všechny moderní prvky, které by mohly narušit atmosféru krátce po druhé světové válce. Celý film se odehrává v Německu.
„Sundali jsme dopravní značky, satelitní antény, zamaskovali plastová okna a upravili fasády,“ vyjmenovává lokační manažer Jan Jurkovič, který má v popisu práce vybírat místa, kde se budou scény točit.
V domě technici mimo jiné vymalovali chodby, vyměnili zámky u dveří, postavili v bytě umělou scénu a udělali desítky dalších drobných úprav.
„Jaroměř jsme si vybrali, protože jsme hledali místo, které bude co nejblíž Hradci Králové. Zároveň jsme tady už v minulosti točili, zdejší exteriéry máme velice oblíbené. Navíc se nám dobře spolupracuje s místní radnicí,“ vysvětluje Jurkovič.
Film vzniká pro německou soukromou televizi. Hlavní role obsadili Němci, čeští herci vystupují v epizodních rolích. Český je také kompars a většina štábu, kromě režisérky a kameramanky. Epizodní roli německého policisty si ve snímku střihl dvaadvacetiletý Jan Komínek, známý z televizních seriálu Cesty domů, Ulice či Obchoďák.
„Hraju mladého německého policistu, co jde spolu s britskými vojáky zatknout esesáka, kterého vypátrají. Tím to pro mě končí. Neumím sice německy, ale to vůbec nevadí. Mám tam pouze jedno německé slovo,“ říká s úsměvem jeden z mála českých herců, který se ve snímku mihne.
Z Jaroměře se štáb přesune do Budína, v sobotu začne pracovat v Hradci Králové, kde už technici, podobně jako v Jaroměři, připravují venkovní scény. Točit se bude na několika místech.
„V sobotu budeme filmovat velkou davovou scénu na Malém náměstí za účasti asi 80 komparsistů. Vznikne zde dobový zelný trh,“ naznačuje Jan Jurkovič.
V dalších dnech budou lidé moci pozorovat herce v Křižíkově ulici, na Tylově nábřeží nebo na náměstí Jana Pavla II. V Hradci Králové filmaři stráví necelý týden. Pak vyrazí do dalších českých měst. V Praze, Králově Dvoře nebo v Terezíně budou točit až do poloviny července.
Snímek se stopáží 90 minut vzniká v české koprodukci podle skutečných událostí. Děj se odehrává v letech 1945 až 1951, vše se točí kolem dlouhou dobu utajované psychiatrické kliniky na německo-holandských hranicích, kam nacisté za války posílali lidi nepohodlné režimu. Podobně jako v koncentračních táborech zde pacienti umírali hlady.
„Je to čistě německý poválečný příběh matky samoživitelky, která usiluje o rentu za padlého muže. Protože jí úředníci rentu nechtějí uznat, začne do toho šťourat. Prohlásí ji proto za nesvéprávnou a pošlou do psychiatrického ústavu. Matka zjistí, že tam doktoři nechávají pacienty zemřít hlady. Dostávají naprosto nedostatečné porce jídla,“ prozrazuje hlavní dějovou linii Michal Pokorný z české produkční společnosti Mia Film. Scénář vychází z autentických vzpomínek režisérčiny babičky. Pravdivé informace o léčebně vypluly na povrch teprve v roce 1996.
