Potřebujete jít k lékaři a přesně mu popsat, co vás bolí? Musíte si zajít na úřad vyřídit přídavky na děti nebo podat daňové přiznání? Pro zdravého člověka to znamená nanejvýš lehce nepříjemnou záležitost. Pro neslyšícího, pokud nemá k ruce kvalifikovaného tlumočníka do znakového jazyka, je to však mnohdy věc neřešitelná.
Takovíto kvalifikovaní odborníci by se mohli už od září vzdělávat na vyšší odborné škole, kterou by chtěla založit Střední, základní a mateřská škola pro neslyšící v Hradci Králové. Zatím ale nemá od svého zřizovatele, tedy Královéhradeckého kraje, který nechce zažádat o zápis do rejstříku škol, podporu.
Zákon je připravený
„Novela školského zákona, do nějž se nám podařilo protlačit obor tlumočník českého znakového jazyka, už čeká jen na podpis prezidenta republiky. V tuto chvíli ministerstvo obor akredituje, což by mělo být hotové do konce června. Podle zástupců ministerstva by kraj mohl zažádat o zápis už nyní, i když akreditace ještě není hotová,“ upozorňuje krajská zastupitelka a poslankyně Martina Berdychová, která se o zřízení nové vyšší odborné školy s potřebným předmětem zasazuje. V pondělí chce s požadavkem znovu vystoupit na zastupitelstvu.
Radní pro školství Táňa Šormová proti škole není, má však k žádosti nějaké výhrady.
„Takováto škola má určitě svůj význam a nejsem proti ní, jak se někdo snaží tvrdit. V celém projektu je však několik otazníků. Chceme znát přesný obsah oborů vyšší odborné školy, kterou bychom měli zřídit. V původní žádosti z loňského roku se hovořilo o dvou oborech, nyní jsem se dozvěděla, že na škole chtějí mít obor jen jeden. Poslední informací, kterou jsem dostala, je i to, že škola by měla být pouze dočasná, než se podaří takový obor akreditovat na některé vysoké škole,“ vysvětluje svůj postoj krajská radní.
Ta již před časem oslovila ředitele škol vzdělávajících děti s vadami sluchu v celé republice s dotazem, zdali je vyšší odborná škola vzdělávající tlumočníky českého znakového jazyka potřebná.
„Sešly se mi různorodé názory, někteří ředitelé potvrdili, že tlumočníci by byli potřeba, jiní naopak. Podle názoru několika z nich mají tlumočníci například v Praze problémy s uplatněním,“ říká radní.
Proti sobě tak stojí dva tábory, které mají odlišný pohled na celou situaci: podle jedné strany tlumočníci chybí, dle té druhé je jich dostatek, až přebytek.
Na tlumočení je třeba doklad
Lidí, kteří komunikují českým znakovým jazykem, je například v Hradci Králové odhadem několik set. Avšak tlumočníci, kteří jsou pro ně v některých životních situacích nezbytní, jsou ve městě jen tři. Podle neslyšících je to málo.
„Jejich nedostatek nás hodně omezuje. Když chci jít třeba na úřad, musím zkoordinovat termín tak, aby se hodil mně, tlumočníkovi i úředníkovi, což není vždy jednoduché,“ popisuje své potíže neslyšící Petr Melkus z Hradce Králové.
Podle propočtů Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel je v České republice jeden tlumočník na 143 neslyšících.
„Ve vyspělých zemích je v průměru na jednoho tlumočníka 4 až 5 klientů. Aby byl stav ideální, jen v Královéhradeckém kraji bychom jich potřebovali stovku,“ říká prezident asociace Petr Vysuček, který vznik nové školy v Hradci Králové podporuje.
O tom, že je škola s takovým oborem potřebná co nejdříve, je přesvědčen i předseda České komory tlumočníků znakového jazyka Jindřich Mareš.
„Náš počet spíš klesá, protože existuje málo možností, jak se správně vzdělávat. Tlumočení je jen jedna ze specializací v oboru čeština v komunikaci neslyšících, který vyučuje Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, u dvou organizací je pak možné absolvovat kurzy, které si uchazeč však musí sám platit, takže je při vzdělávání znevýhodněný,“ upozorňuje Mareš.
Vznik vyšší odborné školy při škole pro neslyšící v Hradci Králové by podle její ředitelky Ivy Rindové krajský rozpočet příliš nezatěžoval.
„Obor bychom otevírali jednou za tři roky a vystačili bychom si se dvěma učebnami na naší škole. Celkové náklady by tak byly zhruba 230 tisíc korun ročně,“ uvedla ředitelka Rindová.
