Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bílé nosorožce mají zachránit kmenové buňky, byl by to světový průlom

  8:45aktualizováno  8:45
Na světě žijí poslední tři zástupci nosorožce severního bílého, plán na záchranu celého druhu však dostává jasnější obrysy. Pomoci by měli nejen poslední žijící jedinci, ale také vědci kouzlící s kmenovými buňkami.

Fotografie z října 2014 | foto: Jan Stejskal, ZOO Dvůr Králové

Plán počítá s využitím pohlavních buněk posledních žijících nosorožců i kmenových buněk, které je možné získat například z kožní tkáně zemřelých zvířat.

„Existuje možnost z těchto buněk vyvinout nervové buňky, buňky srdečního svalu, nebo dokonce pohlavní buňky. Pokud by šlo vše podle plánu, oplodněné pohlavní buňky při umělém oplodnění by bylo možné vložit do náhradní matky, která by porodila plodného jedince severního bílého nosorožce,“ vysvětluje Jan Stejskal, koordinátor mezinárodních projektů v zoo ve Dvoře Králové nad Labem.

Fotogalerie

Jí totiž poslední žijící exempláře severních bílých nosorožců patří, v roce 2009 je však poslala do keňské rezervace Ol Pejeta.

Embryo vytvořené v laboratorních podmínkách by mohla donosit například samice nosorožce, který patří k nejrozšířenějším druhům nosorožců. První kmenové buňky se už vědcům podařilo vyvinout z genetického materiálu samice Nabiré, která letos v červenci ve dvorské zoo zemřela (více o Nabiré čtěte zde). Materiál z desítky nosorožců uchovávají také genetické banky v San Diegu a Berlíně.

Plán na záchranu těžkotonážních savců vznikl pod vedením expertů z berlínského Leibnizova institutu pro výzkum divokých a zoo zvířat a zoologických zahrad v americkém San Diegu, Vídni a ve Dvoře Králové. Právě rakouská metropole pak hostila konferenci, na které experti ladili strategii, jak postupovat.

Naděje i pro další druhy

Chtějí použít poznatky jednoho z účastníků konference, Japonce Kacuhika Hajašimy, který dokázal pomocí jednoduchých kmenových buněk získaných z kůže „vypěstovat“ myš.

Pokud nový postup uspěje, bude to celosvětový průlom v oblasti ochrany přírody. Úspěch by přinesl dosud netušené možnosti při záchraně živočišných druhů, které člověk téměř vyhubil.

Zdecimování populace nosorožců severních bílých ve volné přírodě mají na svědomí pytláci, rohovina je především v Asii velmi ceněnou komoditou kvůli údajným léčivým účinkům.

Ještě nedávno žilo pět severních bílých nosorožců. Po úmrtí dvaatřicetileté Nabiré a o devět let starší samice Noly v americkém San Diegu zbývají poslední tři mohykáni v Ol Pejetě – Nájin, Fatu a starý samec Súdán (více o Noly čtěte zde). Jejich rozmnožení přirozenou cestou je mimo jiné kvůli jejich věku téměř vyloučené.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.