Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Luční bouda chce chránit vrcholky hor. Jenže s horaly si nerozumí

  10:17aktualizováno  10:17
Krkonošská Luční bouda si založila vlastní záchrannou službu, která pomůže lidem na hřebenech hor v nouzi. Je sice součástí záchranného systému stejně jako Horská služba, ale zatím spolu nemluví.
S krkonošskou Horskou službou noví záchranáři zatím nekomunikují (ilustrační snímek).

S krkonošskou Horskou službou noví záchranáři zatím nekomunikují (ilustrační snímek). | foto: Martin Veselý, MAFRA

Velká očekávání i rozpaky budí nový projekt, za kterým stojí Luční bouda, jeden z nejznámějších a největších hotelů v Krkonoších. V listopadu si vytvořili vlastní horskou záchranku a dali jí název Záchranná služba vrcholky hor.

Jde o soukromý projekt, ale zároveň se boudaři stali součástí složky Integrovaného záchranného systému v kategorii „ostatní“, čímž se zařadili vedle záchranářů, hasičů a Horské služby mezi další, kdo bude v Krkonoších operovat, když se někomu něco stane.

Luční bouda v Krkonoších

Luční bouda v Krkonoších

Na vyžádání záchranných složek má Luční bouda a její tým zajistit pomoc při záchranných a pátracích akcích v horském terénu na hřebenech Krkonoš a poskytovat neodkladnou první pomoc pro návštěvníky vrcholových partií Krkonoš.

Se státní Horskou službou nekomunikují

Má to však zatím jedno velké „ale“. Rozpaky budí hlavně vzájemná spolupráce s Horskou službou České republiky, která po desetiletí zastává hlavní úlohu „hlídače“ nejvyšších českých hor. Jejich dosavadní vzájemná komunikace je nulová, přitom i laikovi musí být jasné, že efektivní pomoc na hřebenech hor se neobejde bez společné domluvy.

„Je to opravdu zvláštní, mrzí mě to, ale nikdo nás zatím neoslovil. Všechno vím jen zprostředkovaně z druhé ruky. Vůbec nevím, jakou činnost chtějí vlastně vyvíjet,“ diví se dlouholetý náčelník krkonošské Horské služby Adolf Klepš.

Podle Klepše je podivné, že s nimi nikdo nic nekonzultoval, přitom se předpokládá, že by se na záchranných akcích měly podílet obě skupiny. Z Klepšových slov je zřejmé, že státní Horská služba další pomoc nijak zvlášť nepotřebuje.

„Všechno pokrýváme, v Krkonoších na to máme tři pracovní obvody, dojezdové časy jsou zhruba 30 minut, držíme čtyřiadvacetihodinovou pohotovost. Tohle je jakási nová služba navíc, o které pořádně nic nevíme,“ prohlásil.

Majitelé boudy odmítají souvislost s loňským odchodem záchranářů

Z Luční boudy, strategicky dobře umístěného objektu na hřebeni hor, museli horalé letos v květnu odejít, protože nesouhlasili se zvýšením nájmu (více najdete zde). Nabízí se otázka, zda se vlastníci chaty nechtěli kvůli vlastnímu projektu horské služby zbavit. „Může to být jeden z důvodů, ale nechci lézt nikomu do hlavy,“ řekl Klepš.

Spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová jakoukoliv souvislost mezi odchodem Horské služby a založením vlastní odmítá.

„Naopak původně přišel pan Klepš s panem Brožkem (Jíří Brožek, náčelník Horské služby České republiky pozn. red.) s tím, že na Luční boudě nechtějí být, protože už nechtěli platit výplaty svým zaměstnancům. A třeba zájem o působení na Labské boudě vůbec neprojevili,“ diví se. Spolupráci s Horskou službou ale nevylučuje. „Jsme kdykoliv připraveni pomoci,“ tvrdí.

Jak bude výpomoc fungovat, to je zatím velká otázka i pro záchrannou službu Královéhradeckého kraje.

„Pokud se v takové oblasti, jako jsou vrcholky hor najde někdo, kdo chce pomoci, tak nám to samozřejmě nevadí a my tomu nebudeme bránit. Závěry ale můžeme dělat až po zimní sezoně, která ještě ani nezačala,“ okomentoval projekt Luční boudy mluvčí krajské záchranky Ivo Novák.

Pomůžou i zaměstnanci Výrovky či taxi služby

Tým se skládá z několika desítek lidí, kromě Luční boudy do něj spadají pracovníci chaty Výrovka a Brádlerových bud a dále členové Taxi transportu Doulík z Pece pod Sněžkou. Když se něco stane, skupina se domluví, kdo z vyškolených členů zasáhne.

„Turista, který se zraní či ocitne v nouzi na hřebenech, nemusí čekat na příjezd pomoci z Pece pod Sněžkou. Na Luční bude stálá služba, která je schopna poskytnout první pomoc včetně resuscitace s externími defibrilátory a zajistit rychlý a bezpečný transport zraněných vlastní technikou,“ vysvětluje Sovová.

První zásah si připsali v sobotu, když poskytli první pomoc ženě ve vyšším stupni těhotenství, které se udělalo na Luční boudě nevolno. Transportovali ji k sanitce do Peci pod Sněžkou.

„My jsme pomoc lidem v horách stejně už předtím často poskytovali. Nyní jsme tomu pouze dali právní rámec, aby byla spolupráce pro ostatní složky záchranného systému lépe uchopitelná,“ dodala Sovová.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hasiči zraněného seniora vynesli z lesa k terénnímu vozu (17.7.2017).
Senior spadl při houbaření do příkopu, hoch běžel pro pomoc dva kilometry

Dvanáctiletý chlapec zachraňoval u Náchoda svého asi sedmdesátiletého dědu, který se zranil v lese při houbaření. Dvojice s sebou neměla mobil, a tak vnuk...  celý článek

Martin Zavrtálek z Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody podniku Lesy...
Kvůli suchu trápí lesníky škůdci, už i dlouhé kořeny dubů jsou bez vláhy

Sucho trápí nejen majitele studen a zemědělce, ale i lesníky. V lesích v Královéhradeckém kraji začínají chřadnout stromy a snáze se v nich množí kůrovec....  celý článek

Jeden z testovaných elektrobusů v Hradci Králové.
Hradec Králové zavádí v MHD elektrobus zdarma, bude jezdit po centru

Novou Zelenou linku zavede od září v centru města Hradec Králové. Bude ji obsluhovat elektrobus, který třikrát za hodinu projede okruh dlouhý 3,5 kilometru a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.