O obrazu Zvěstování Panně Marii se mluví jako o nově objeveném unikátu Karla Škréty. "Královéhradeckou diecézi, jíž vzácné plátno patří, jsme požádali o možnost dlouhodobě vystavit Zvěstování Panně Marii u nás v muzeu. Do kostela se stejně vrátit nemůže a my jsme schopni pro prezentaci obrazu vytvořit vhodné podmínky včetně odpovídajícího zabezpečení," uvedla pracovnice Regionálního muzea a galerie v Jičíně Hana Macháčková.
Plátno o rozměrech 240 krát 130 centimetrů umístí pracovníci muzea do expozice věnované Albrechtovi z Valdštejna, z níž předtím odstraní rozměrný lustr z 50. let minulého století.
"Lustr se do expozice nehodí velikostí, vzhledem ani výkonem. Je majetkem města, které nám již dalo svolení k jeho prodeji," sdělila Macháčková.
Škrétova jičínského Zvěstování Panně Marii si starší odborná literatura všímá jen okrajově a většinou je označuje jako malbu anonymního umělce. Plátno dokonce neregistroval ani největší znalec Škrétova díla, profesor Jaromír Neumann.
Zásadní obrat v přístupu k poškozenému plátnu přinesly až přípravy rozsáhlé výstavy, kterou Národní galerie připravila k loňskému 400. výročí Škrétova narození. Kurátoři vytipovali několik desítek obrazů, které by mohly být Škrétovým dílem, a požádali odborníky, aby potvrdili nebo vyvrátili jejich pravost.
Tak se jičínské Zvěstování dostalo do pražského ateliéru akademických malířů a restaurátorů Jany a Tomáše Záhořových.
"Obraz byl ve velmi špatném stavu, což je vzhledem k jeho umístění v prostoru s krutými klimatickými podmínkami pochopitelné. Plátno bylo na několika místech proraženo a vsazeno do nepůvodního ozdobného rámu. To všechno se promítlo do havarijního stavu malby," popsal při loňském oznamování významného objevu Tomáš Záhoř.
Pravdu odhalil rentgen
Restaurátoři provedli rozbory barevných vrstev a obraz nasnímali ve viditelném, ultrafialovém a infračerveném záření. Nakonec plátno vystavili rentgenovým paprskům.
"Rentgenogramy potvrdily, že autorství obrazu lze jednoznačně připsat Karlu Škrétovi. Je na nich jasně vidět autentický rukopis Mistra, který je virtuosní a nezaměnitelný," vysvětlil Záhoř.
Mistr barokní malby Karel Škréta Šotnovský ze Závořic (1610-1674) je právem považován za zakladatele novodobé české malířské tradice. Během svého desetiletého pobytu v Itálii se seznámil s novými trendy rozvíjejícího se baroka a po návratu do vlasti si díky tomu rychle vydobyl postavení nejvýznamnějšího malíře v Čechách.
Gotická stavba kostela sv. Ignáce z konce 14. století, kde Škrétův neznámý obraz visel, je nejstarší dochovanou stavbou v Jičíně. Na kruchtě kostela byl spolu se Zvěstováním Panně Marii umístěn i obraz zachycující méně známou světici sv. Sekundinu. I toto plátno je pravděpodobně dílem Karla Škréty. Malba je však v určitých partiích silně přemalována, a proto i zde bude nutný podrobný rozbor.
"Zvěstování Panně Marii bychom chtěli zpřístupnit veřejnosti nejpozději do začátku letní turistické sezony," uvedla Macháčková.
