Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozhledny v Krkonoších a Orlických horách budou, i když se zpožděním

  9:31aktualizováno  9:31
Stavba nových rozhleden v Krkonoších a Orlických horách není zmařeným projektem, jak to vypadalo před několika měsíci. Polští úředníci sice zastavili velkorysý záměr hřebenovky a 21 věží, ale euroregiony projekt rozdělily a chtějí pokračovat. Výstavba se nejspíš jen o jeden rok protáhne.

Vizualizace rozhledny Maxovky, která měla vyrůst nedaleko Rýchorské boudy v Krkonoších. | foto: Roman Koucký architektonická kancelář

Přestože polští úředníci dali projektu na stavbu nových rozhleden a obnovení historické dálkové trasy Česko-polská hřebenovka stopku, neznamená to jeho úplný krach. Vyhlídkových věží i nového značení v pohraničí se turisté dočkají později.

Euroregion Glacensis a Nisa chtějí v záměru pokračovat a začít stavět v letech 2017 až 2018. Původně se mělo stavět už příští rok (o záměru prezentovaném v květnu 2015 více čtěte zde).

Fotogalerie

Projekt za zhruba 300 milionů korun počítal s výstavbou 21 rozhleden a vyznačením 700 kilometrů turistických tras na spojnici Ještěd - Sněžka - Praděd. Celkem se na velkolepých plánech mělo podílet 31 partnerů, 19 z nich na české straně a 12 na polské straně hranic.

Mezi takzvanými vlajkovými projekty však neuspěl, polští ministerští úředníci ve Varšavě totiž dali přednost jinému záměru.

„Bylo to velké zklamání, protože do něj vložily své úsilí desítky organizací a stovky lidí na obou stranách hranic. Myslím, že zklamaní jsou i naši polští partneři, kteří rozhledny stavět chtěli. Bohužel rozhodnutí přišlo přímo z Varšavy,“ neskrývá zklamání Jaroslav Zámečník, jednatel české části Euroregionu Nisa.

Sdružení zahrnující území Libereckého kraje, části Saska a několika okresů západní části Dolnoslezského vojvodství, je hlavním aktérem projektu společně s Euroregionem Glacensis. Ten působí v Královéhradeckém, Pardubickém a Olomouckém kraji i v Dolnoslezském vojvodství.

Oba hlavní aktéři se i přes neúspěch rozhodli pokračovat a projekt rozdělili na dva menší, které budou kopírovat území regionů.

„Na našem společném projektu i nadále spolupracujeme s našimi polskými partnery. Jeho součástí bude stavba rozhleden společně se značením hřebenových tras tak jako původně. Vše bude také na polské straně,“ ujišťuje sekretář Euroregionu Glacensis Jaroslav Štefek. Žádost o dotaci podají do ledna příštího roku.

Nejvíce nových rozhleden vznikne v Orlických horách

V Krkonoších mají rozhledny vzniknout na Čertově hoře v Harrachově nedaleko horní stanice lanové dráhy, další na místě dnes již neexistující Maxovy boudy na Rýchorách, Rokytnice nad Jizerou zase chce v lesoparku vybudovat čtyři skalní vyhlídkové objekty inspirované visutými lávkami v Alpách.

Turistické cíle na Náchodsku rozšíří rozhledna ve Vysoké Srbské a na vrchu Šibeník v Novém Hrádku, kde bude základem vyhlídkové věže tubus bývalé větrné elektrárny.

Olešnice v Orlických horách vybuduje 30 metrů vysokou vyhlídku na Feistově kopci, Deštné postaví na pětibokém půdorysu devatenáctimetrovou rozhlednu ze dřeva. Její vzhled bude inspirován přírodními živly a tyčové prvky konstrukce mají připomínat proudy deště.

Lákadlem pro výletníky bude také rozhledna v Petrovičkách u Mladkova. Několik rozhleden chtějí postavit Poláci, včetně té na vrcholu Králického Sněžníku.

Na seznam se dostanou jen věže se stavebním povolením

Kvůli rozhodnutí polských úředníků se projekt minimálně o jeden rok protáhne. „Žádost podáme v lednu příštího roku. Několik měsíců pak trvá proces jeho schvalování. Podle mého názoru bude většina staveb zahájena až v roce 2017. Je to škoda,“ poznamenává Jaroslav Zámečník z Euroregionu Nisa, který zastřešuje stavbu krkonošských rozhleden.

Vyhlídkové věže měly mít podle původního harmonogramu stavební povolení do konce srpna, ale některé obce se dostaly do skluzu. To, že euroregiony budou podávat žádost o dotaci později, je pro ně proto spíš výhodou.

„Pracujeme na stavebním povolení, vydané by mělo být do zimy. I kdyby se na rozhlednu nepodařilo získat peníze v rámci projektu Česko-polská hřebenovka, budeme to chtít dotáhnout do konce. Třeba v rámci jiného projektu,“ tvrdí starosta Nového Hrádku Zdeněk Drašnar.

Radnice v Harrachově má ještě větší zpoždění. Zastupitelstvo teprve schválilo koncept, vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení zabere několik měsíců.

Podle starostky Evy Zbrojové by to však měli do konce roku stihnout. Získat na betonovou rozhlednu s rozpočtem šest až sedm milionů korun evropské peníze je pro horské středisko jedinou možností, jak stavbu zrealizovat. „Pokud bychom celou částku měli platit z městského rozpočtu, pak ty peníze raději budeme investovat do oprav chodníků a komunikací,“ míní starostka.

Podle Štefka může ještě dojít k přehodnocení projektů. „Vzhledem k tomu, že záměry budou předloženy znova jako zcela nové projekty, dochází v obou regionech k revizi projektových záměrů a v případě, že by některá investice třeba nezískala stavební povolení, nebude začleněna do projektu,“ dodává.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Křižovatka Mileta v Hradci Králové
Velké stavby v Hradci ohrožuje nový démon, říká si systémová podjatost

Hradec Králové narazil na nový fenomén, který dokáže na několik let zastavit, nebo dokonce zrušit dlouho připravované finanční projekty. Strašák má jméno...  celý článek

Praha 17.6:2017 Programová konference ČSSD Slovanský dům Birke Zaorálek Sobotka...
Premiér má koule, říká Jan Birke, který skončil s kampaní ČSSD

Starosta Náchoda Jan Birke se vzdal postu volebního manažera ČSSD, avšak jeho pozice krajského volebního lídra je neotřesitelná. Řeší klesající preference...  celý článek

Pracovníci Správy Krkonošského národního parku měřili, kolik sněhu zbývá nad...
Krkonošská Mapa republiky odolá asi do července, loni tála rychleji

Nad Modrým dolem v Krkonoších se stále drží masa sněhu ve tvaru prvorepublikového Československa. Pomalu mizí před očima, ale pracovníci Správy Krkonošského...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.